Johann Heinrich Lambert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johann Heinrich Lambert

Johann Heinrich Lambert (26. srpen 1728, Mylhúzy25. září 1777, Berlín) byl švýcarský matematik, fyzik, astronom a filozof narozený v Alsasku, na území dnešní Francie. Většinu svých děl psal německy. Proslul především svým matematickým důkazem, že číslo pí je iracionální. Jako první též aplikoval hyperbolické funkce v trigonometrii. Jeho studie o kuželosečce umožnily přesnější a jednodušší výpočty drah komet. Spekuloval i o neeuklidovském prostoru. Známý je též jeho vzorec určující vztah mezi úhly a plochou hyperbolického trojúhelníku. Patřil k průkopníkům kartografické projekce. Vynalezl první vlhkoměr. V oblasti optiky významně přispěl k formulování Beer–Lambertova zákona a definoval Lambertův kosinus zákon. Jeho astronomické práce patřily k prvním, které rozvíjely mlhovinovou hypotézu. Významná je jeho teorie světla (fotometrie), proto po něm byla pojmenována jednotka světelného jasu. Ve filozofii je nejznámější jeho kniha Neues Organon, kde zkoumal vztah subjektivního a objektivního a věnoval se sylogistice. Známá je jeho korespondence s Immanuelem Kantem.

Je po něm pojmenován měsíční kráter Lambert.[1]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Les propriétés remarquables de la route de la lumière par les airs et en général par plusieurs milieux réfringens, sphériques et concentriques (1758)
  • Die freie Perspektive oder Anweisung jeden perspektivischen Aufriß von freyen Stücken und ohne Grundriß zu verfertigen (1759)
  • Photometria sive de mensure et gradibus luminis colorum et umbra (1760)
  • Insigniores orbitae cometarum proprietates (1761)
  • Cosmologische Briefe über die Einrichtung des Weltbaues (1761)
  • Neues Organon oder Gedanken über die Erforschung und Bezeichnung des Wahren und dessen Unterscheidung vom Irrthum und Schein (1764)
  • Beyträge zum Gebrauche der Mathematik und deren Anwendung (1765)
  • Anmerkungen über die Gewalt des Schiesspulvers und den Widerstand der Luft (1766)
  • Zusätze zu den logarithmischen und trigonometrischen Tabellen, zur Erleichterung und Abkürzung der bey Anwendung der Mathematik vorfallenden Berechnungen (1770)
  • Anlage zur Architektonik oder Theorie des Einfachen und Ersten in der philosophischen und mathematischen Erkenntniß (1771)
  • Beschreibung einer mit Calauischem Wachse ausgemalten Farben-Pyramide, wo die Mischung jeder Farbe aus weiß und drey Grundfarben angeordnet, dargelegt und derselben Berechnung und vielfacher Gebrauch gewiesen wird. (1772)
  • Pyrometrie oder vom Maaße des Feuers und der Wärme (1779)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Pytheas, str. 66, č. mapového listu 20, ISBN 80-85277-10-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]