Johann Evangelista Fritsch
| Johann Evangelista Fritsch OFM | |
|---|---|
| kněz | |
| Zasvěcený život | |
| Institut | františkáni |
| Svěcení | |
| Služby | kazatel |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | před rokem 1644 |
| Místo narození | Vratislav |
| Datum úmrtí | 18. červen 1707 |
| Místo úmrtí | Opava |
| Národnost | slezská - německá |
| Povolání | teolog |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johann Evangelista Fritsch OFM (? – 1707), též jen Evangelista Fritsch nebo počeštěně Jan Evangelista Fritsch byl původem slezský františkán a teolog německého jazyka. Pocházel z Vratislavi a narodil se někdy před rokem 1644,[1] podle dalších životního událostí ve františkánském řádu spíše ve 30. nebo již ve 20. letech 17. století. Studoval teologii na františkánských studiích v Olomouci, studia dokončil v roce 1712.[2] Proslul zejména jako kazatel, ale též jako lektor klášterních studií. Po roce 1664 působil jako praeses a posléze v letech 1673-74 jako „protokvardián“ obnovaného, prakticky nově budovaného kláštera františkánů v Opavě, kde mj. rozšiřoval klášterní knihovnu.[3] Byl zvolen řádovým definitorem české františkánské provincie (1675), provinčním kustodem a opakovaně i jejím provinciálem (v letech 1678–1681 a 1693–1695).[4] Spolu s provinciálem Amandem Hermannem usiloval roku 1687 o posléze neúspěšné založení františkánského hospice v Bruntále, který měl sloužit jako noclehárna františkánům cestujícím z Moravy do Slezska.[5] Jako provinciál se podílel na založení františkánského kláštera v Opavě,[6] V roce 1689 byl jmenován generálním řádovým vizitátorem velkopolské františkánské provincie (Poloniae Maioris).[7] Za jeho přítomnosti a snad i jeho přičiněním byl 31. 5. 1680 položen základní kámen františkánského kláštera v Moravské Třebové.[8] Patřil k přívržencům německé větve v české františkánské provincii a spolu s dalšími provinciály Bernardem Sannigem a Archangelem Masculem se snažili prosadit větší autonomii německy mluvících bratří a vybraných slezských klášterů i prostřednictvím císaře, generální řádové kapituly (1682 v Toledu) nebo papeže Incocence XII. [9] Zemřel 18. června 1707 v Opavě s čestným řádovým titulem „otec provincie“.[10]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Compendiolum Oder Kurtz verfasster Historischer Bericht von Einsatz. und fort-pflantzung des Franciscaner Ordens .. . Přibližně stostránkový svazek o historii františkánů vytiskl Johann Schubart v Nyse roku 1675.[11]
- Theatrum doloris amoris Der Schau-Bühnen Oder Platzes des grösten Schmertzens Zugleich Grösten Liebe. První díl vytiskl Andreas Franz Pega v Kladsku roku 1691.[12]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Podle generálních statut františkánů z roku 1639 musel mít provinciál při zvolení alespoň 35 let věku a 15 let strávených v řádu, kvardián 30 let věku 10 let v řádu. Viz Statuta generalia Cismontanae Familiae Ordinis Fratrum Minorum sancti Francisci Reformatorum. In Capitulo Generali Anno 1639 ... condita .... Příprava vydání Bernard Sannig OFM. Pragae: apud Fridericum Wenceslaum Swoboda, 1677. S. 76 (Caput VIII, 31), 83 (VIII, 53.
- ↑ Srov. Fritschem obhájené teze – Knihovna. Akademie věd ČR. Bibliografie cizojazyčných bohemik [1] - BCBT11993 a BCBT22075.
- ↑ BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí'. Ostrava, 2007 [cit. 2.6.2015]. Rigorózní práce. FF Ostravské Univerzity. . s. 439 (kapitola „Opava, klášter františkánů...“). Dostupné online.
- ↑ HOUŠKA, Petr Alkantara. České františkánství.. [Praha]: vl. nákl., 1996.
- ↑ ELBEL, Martin. Bruntál : pokus o založení hospice Františkánů. In: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 247–248.
- ↑ GREIDERER, Vigilius. Germania Franciscana seu Chronicon Geographo-Historicum Ordinis S. P. Francisci in Germania. Tomus 1.. Oeniponte: [s.n.], 1777.
- ↑ GREIDERER, Germania Franciscana.... (cit.), tamtéž.
- ↑ HLAWATSCH, Albin OFM [et alii]. Chronik des Klosters zum hl. Joseph in Mährisch Trübau Ab anno 1678. 1910[-1940]. Elektronický přepis textu v Muzeu Moravská Třebová.
- ↑ GREIDERER, Germania Franciscana... (cit.), s. 594-595. Srov. ELBEL, Martin. Slezsko a česká františkánská provincie (15.-18. století). In: Slezsko v dějinách českého státu. Opava: Slezský ústav Slezského zemského muzea, 1998. ISBN 80-86101-18-5. S. 211–219. Čerpal dle odkazu knihy Severina Vrbčanského, Nucleus minoriticus, s. 50-52.
- ↑ Řádové nekrologium. Podle autorit katalogu knihovny františkánů u P. Marie Sněžné v Praze (Jan KAŠPAR) zemřel v roce 1724. Srov. též BENEŠ, Petr Regalát OFM; PŘIKRYL, Vladimír. Františkánský klášter ve Slaném : 1655-1950. Slaný: Vlastivědné muzeum, 2005. ISBN 80-239-6123-3. 29. Zde se nepřesně uvádí, že Jan Ev. Fritsch zemřel při morové epidemii 9. září 1680 ve Slaném, kde působil jako spirituál. Ještě poté byl ale podruhé zvolen provinciálem.
- ↑ Ve fondu františkánské knihovny z Dačic, uloženo v klášteře v Moravské Třebové (2014).
- ↑ Ve fondu františkánské knihovny z Dačic, uloženo v klášteře v Moravské Třebové (2014). Dílo uvádí též barokní katalog knihovny františkánů v Jindřichově Hradci – viz Strojopisný přepis pamětní knihy jindřichohradeckého kláštera – Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54, s. 646.
