Johann Caspar Ferdinand Fischer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johann Caspar Ferdinand Fischer
Johann Caspar Ferdinand Fischer
Johann Caspar Ferdinand Fischer
Narození 6. září 1656
Krásno
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 27. srpna 1746 (ve věku 89 let)
Rastatt
Bádensko-WürttemberskoBádensko-Württembersko Bádensko-Württembersko
Povolání hudební skladatel a varhaník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Caspar Ferdinand Fischer (6. září 1656 Krásno[1]27. srpna 1746 Rastatt) byl český barokní hudební skladatel a kapelník, nejvýznamnější mistr klavírní suity mezi Frobergerem, Bachem a Händelem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 6. září roku 1656 v Krásně na Chebsku. Z prvního krátkého manželství s Marií Franciscou Macasin von Sternenfels († 1698) měl tři děti. Roku 1700 se potom podruhé oženil s Annou Franciscou († 1732), která mu dala další tři děti.

Nejprve působil v Ostrově, později v bádenském Rastattu. Přes svoje postavení dvorního kapelníka prožil část života v chudobě, když vedle starosti o početnou rodinu vydával svoje díla na vlastní náklady. Zemřel v Rastattu 27. srpna 1746.

Hudební dráha[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval v Ostrově na piaristickém gymnáziu, kde se naučil hrát na klavír a na housle. Jeho rané práce se dochovaly v klášterním archívu. Někdy mezi lety 1686 až 1689 začal v Ostrově působit jako kapelník u Saxon-Lauenburgského dvora. Zde měl příležitost se setkat s rozmanitými hudebními vlivy, které se později odrážely v jeho tvorbě.

Roku 1690 se stal kapelníkem u Bádenského dvora a roku 1715 se přestěhoval do Rastattu, kde sloužil Bádenskému dvoru až do své smrti. Velká část jeho prací se však nezachovala. Z dnešního pohledu mají největší význam jeho skladby pro klávesové nástroje. Jeho varhanní cyklus Ariadne Musica (1702) tvoří preludia a fugy v 20 různých klíčích.

Fischer, nazývaný "bádenským Bachem", uvedl do německé hudby francouzský vliv, reprezentovaný například Jeanem Baptistou Lullym. Nahrazením klasické francouzské předehry také přizpůsobil pro čembalo principy orchestrální suity. Z jeho díla přejímali J. S. Bach a G. F. Händel.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Le journal du printemps (1695)
  • Pièces de Clavessin (1696)
  • Vesperae seu Psalmi vespertini (1701)
  • Ariadne musica (1702)
  • Lytaniae Lauretanae VII (1711)
  • Blumen-Strauss (před 1736)
  • Musikalischer Parnassus (1738)

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Současné ostrovské městské fanfáry vycházejí z jeho tvorby. Ve městě mu byla také roku 1998 odhalena pamětní deska.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]