Johana z Penthièvre

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - panovnice Johana z Penthièvre (francouzsky Jeanne de Penthièvre nebo Jeanne la Boiteuse, bretonsky Janed Pentevr; 131910. září 1384, Guingamp) byla hraběnka z Penthièvre, vévodkyně bretaňská a v době manželova uvěznění také účastnice válečného sporu o bretaňské dědictví v tzv. válce dvou Jan.[1]

Život

Johana se narodila jako jediný potomek Víta z Penthièvre, mladšího bratra bretaňského vévody Jana III. V červenci 1337 byla kulhavá dívka provdána za Karla z Blois, svého asketického vrstevníka.

Bretaňský vévoda Jan roku 1341 zesnul zcela bez potomstva a rozhořel se spor o uvolněný vévodský trůn. Uchazeči byli dva - Jan z Montfortu, nevlastní bratr zesnulého vévody, který měl podporu anglického krále Eduarda III. a Karel z Blois jako choť Johany.

Té totiž vévoda při sňatku slíbil, že jí vévodství po jeho smrti připadne...
— Jean Froissart[2]

Válečná štěstěna byla vrtkavá a přikláněla se hned na tu či onu stranu. Karlovi se podařilo v zimě 1341 při obléhání Nantes Montforta zajmout a ten po návratu z vězeňské kobky roku 1345 zemřel. Karel se pak v bitvě u La Roche-Derrien dostal do anglického zajetí, kde setrval dalších osm let. Po složení výkupného byl roku 1356 propuštěn a nakloněn k urovnání sporu dohodou. Johana nesouhlasila a dlouholetý spor byl tak vyřešen až 29. září 1364 v bitvě u Auray, v níž Karel společně se svým levobočkem Janem padl. O rok později Johana rezignovala na svá práva k Bretani ve prospěch Jana, syna zesnulého Montforta.

Zemřela roku 1384 a byla pohřbena po manželově boku v klášteře minoritů v Guingampu, který byl zničen v 17. století. Náhrobek je dnes ve sbírkách pařížského Louvru.

Reference

  1. URBAN, Jan. Kresčak. 26. srpna 1346. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2000. 86 s. ISBN 80-7185-324-0. S. 38. 
  2. FROISSART, Jean. Kronika stoleté války. Praha: Mladá fronta, 1977. 229 s. S. 6. 

Externí odkazy