Jodid hlinitý
| Jodid hlinitý | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | Jodid hlinitý |
| Sumární vzorec | AlI3 |
| Vzhled | Bílá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 407,69 g/mol (bezvodý)
515.786 (hexahydrát) |
| Molární koncentrace cM | 5,326 mol/dm3 (20 °C, 26% roztok) |
| Teplota tání | 189,4 °C (bezvodý)
185 °C, rozklad (hexahydrát) |
| Teplota varu | 360 °C |
| Hustota | 3,98 g/cm3 (bezvodný)
2,63 g/cm3 (hexahydrát) |
| Rozpustnost ve vodě | Rozpustné |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
Rozpustný v ethanolu a etheru. |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Jodid hlinitý je hlinitá sůl kyseliny jodovodíkové. Podobně jako většina jodidů, je velice rozpustný ve vodě. Společně s chloridem a bromidem hliníku jsou silnými lewisovými kyselinami, a neměly by vystaveny atmosféře.
Výroba [editovat]
Jodid hlinitý lze připravit reakcí kyselina jodovodíková (HI) s hliníkem (Al) či oxidem hlinitým (Al2O3), avšak lze jej připravit i reakcí jódu a hliníku.
|
2Al + 6 HI → 2AlI3 + 3H2 |
|
|
Al2O3 + 6 HI → 2AlI3 + 3H2O |
|
|
Al + 3I → AlI3 |
|
Reakce je exotermní reakce, proto se zvyšuje rychlost reakce, proto dochází ke zvyšování teploty, proto dochází k sublimaci jódu, čímž v uniká fialový dým, což vytváří pěkný efekt, a kvůli fialovému dýmu není tento postup vhodný do laboratorního prostředí, jelikož snadno vše zašpiní, ale tyto skvrny jsou odstranit za pomocí ethanolu či diethyletheru.
Jodid hlinitý vzniká společně s kyslíkem při rozpadu jodnanu, jodečnanu či jodistan hlinitý, či rozpadem jodidu hliného.
|
3AlI → 2Al + AlI3 |
|
Použití [editovat]
Jodid hlinitý se používá jako katalyzátor, a velice zřídka na výrobu organických sloučenin, například reakcí s butyllithiem vzniká jodid lithný a tributylhliník, obšem za tímto účelem se spíše používá chlorid hlinitý.