Jiří V. Hannoverský
| Jiří V. | |
|---|---|
| král hannoverský vévoda z Cumberlandu a Teviotdale | |
 král Jiří V. | |
| Doba vlády | 1851–1866 |
| Úplné jméno | Georg Friedrich Alexander Karl Ernst August |
| Narození | 27. května 1819 Berlín |
| Úmrtí | 12. června 1878 (ve věku 59 let) Paříž |
| Předchůdce | Arnošt August I. Hannoverský |
| Nástupce | Arnošt August II. Hannoverský (jako pretendent) |
| Manželka | Marie Sasko-Altenburská |
| Potomci | Ernest Augustus Hannoverský Frederika Hannoverská Marie Hannoverská |
| Rod | Welfové |
| Dynastie | Hannoverská dynastie |
| Otec | Arnošt August I. Hannoverský |
| Matka | Frederika Meklenbursko-Střelická |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří V. (Georg Friedrich Alexander Karl Ernst August; 27. května 1819 – 12. června 1878) byl poslední hannoverský král, jediné dítě a následník krále Arnošta Augusta. Vládu Jiřího V. ukončila prusko-rakouská válka, po níž Prusko anektovalo Hannoversko.
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Princ Jiří z Cumberlandu se narodil 27. května 1819 v Berlíně jako jediný syn prince Arnošta Augusta, vévody z Cumberlandu. Arnošt August byl pátým synem Jiřího III. Britského a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické.
Byl pokřtěn 8. července 1819 v hotelu v Berlíně, kde bydleli jeho rodiče, reverendem Henrym Thomasem Austenem (bratr autorky Jane Austenové). Jeho kmotry byli tehdejší princ regent Jiří IV. Britský (zastoupený vévodou z Cumberlandu), král Fridrich Vilém III. Pruský, císař Alexandr I. Ruský, korunní princ pruský, princ Vilém Pruský, princ Fridrich Purský, princ Jindřich Pruský, princ Vilém Pruský, velkovévoda Jiří Meklenbursko-Střelický, vévoda Karel Meklenburský, císařovna Marie Fjodorovna, nizozemská královna Vilemína Pruská, princezna Augusta Žofie Britská, dědičná princezna hesensko-homburská princezna Alžběta Britská, princezna Marie (vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu), princezna Žofie Britská, princezna Alexandra Pruská, kurfiřtka princezna Augusta Hesensko-Kasselská, vévodkyně z Anhalt-Dessau princezna Bedřiška Vilemína Pruská, princezna Marie Anna Hesensko-Homburská (princezna Viléma Pruská), markraběnka Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská (princezna Ferdinanda Pruská), princezna Louisa Pruská a kněžna Radziwill.[1]
Jiří strávil své dětství v Berlíně a ve Velké Británii. Po nemoci v dětství v roce 1828 přestal vidět na jedno oko a na druhé po nehodě v roce 1833. Jeho otec doufal, že by se mladý princ mohl oženit se svou o tři dny starší sestřenicí královnou Viktorií, čímž udrží britský a hannoverský trůn jednotný, ale z plánu sešlo.[2]
Korunní princ[editovat | editovat zdroj]
Po smrti krále Viléma IV. a nástupu královny Viktorie na britský trůn 123letá personální unie britského a hannoverského trůnu skončila, protože hannoverské polosalické právo bránilo ženě nastoupit na trůn. Vévoda z Cumberlandu nastoupil na hannoverský trůn jako Arnošt August a princ Jiří se stal korunním princem Hannoveru. Jako legitimní potomek Jiřího III. v mužské linii zůstal členem britské královské rodiny a druhým v řadě na britský trůn až do narození prvního dítěte královny Viktorie, Viktorie, královské princezny, v roce 1840. Protože byl zcela slepý, existovaly pochybnosti, zda je korunní princ způsobilý stát se králem Hannoveru, ale jeho otec se rozhodl, že by se tak mělo stát.
Manželství[editovat | editovat zdroj]
Jiří se 18. února 1843 v Hannoveru oženil s princeznou Marií Sasko-Altenburskou, nejstarší dcerou Josefa, vévody Sasko-Altenburského, a jeho manželky, vévodkyně Amálie Württemberské.
Král Hannoveru[editovat | editovat zdroj]
Korunní princ se po svém otci 18. listopadu 1851 stal jak králem hannoverským a vévodou brunšvicko-lüneburským, tak vévodou z Cumberlandu a Teviotdale a hrabětem z Armaghu, a převzal jméno Jiří V.
Od svého otce a od svého strýce z matčiny strany, prince Karla Frederika Meklenbursko-Střelického, jednoho z nejvlivnějších mužů na pruském dvoře, se Jiří naučil mít velmi autokratický pohled na královskou autoritu. Během své 15leté vlády vedl časté spory s hannoverským zemským sněmem (parlamentem).
Když se v roce 1866 schylovalo k prusko-rakouské válce, pokusilo se Hannoverské království zachovat neutralitu. Při hlasování v Německém spolku 14. června však podpořilo návrh na mobilizaci spolkových vojsk proti Prusku, což o den později vedlo k vyhlášení války ze strany Pruska. Hannoverská armáda sice zvítězila v bitvě u Langensalzy (27. června 1866), o dva dny později však musela kapitulovat. Král Jiří V. byl zbaven trůnu a Hannoversko bylo připojeno k Prusku jako provincie.
Smrt[editovat | editovat zdroj]
Jiří V. zemřel ve své rezidenci v Rue de Presbourg v Paříži 12. června 1878. Po smutečním obřadu v luteránském kostele v Rue Chaucat bylo jeho tělo převezeno do Anglie a pohřbeno v kapli svatého Jiří na hradě Windsor.[3]
Dědictví[editovat | editovat zdroj]
Král podporoval průmyslový rozvoj. V roce 1856 byl založen Hornický a hutnický spolek Jiřího a Marie, který byl pojmenován po něm a jeho manželce. Společnost postavila železárnu a ocelárnu, která dala městu jméno Georgsmarienhütte.[4]
Potomci[editovat | editovat zdroj]
| Jméno | Narození | Smrt | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Arnošt August, korunní princ hannoverský | 21. září 1845 | 14. listopadu 1923 | Arnošt August Vilém Adolg Jiří Frederik; narozen v Hannoveru, zemřel v Gmundenu, oženil se s princeznou Thyrou Dánskou; měl potomky |
| Princezna Frederika Hannoverská | 9. ledna 1848 | 16. října 1926 | narozena v Hannoveru, zemřela v Biarritzu; provdala se za Alfonse, barona von Pawel-Rammingen; neměla žádné přeživší potomky |
| Princezna Marie Hannoverská | 3. prosince 1849 | 4. června 1904 | Marie Ernestine Josefína Adolfina Jindřiška Teresa Alžběta Alexandra; narodila se v Hannoveru, zemřela svobodná v Gmundenu |
Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]
- 27. května 1819 – 20. června 1837: Jeho královská Výsost princ Jiří z Cumberlandu[5]
- 20. června 1837 – 18. listopadu 1851: Jeho královská Výsost korunní princ Hannoveru[6]
- 18. listopadu 1851 – 12. června 1878: Jeho Veličenstvo král Hannoveru[7]
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku George V of Hanover na anglické Wikipedii.
- ↑ Page 1296 | Issue 17497, 24 July 1819 | London Gazette | The Gazette. www.thegazette.co.uk [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online.
- ↑ BIRD, Anthony. The damnable Duke of Cumberland: a character study and vindication of Ernest Augustus, Duke of Cumberland and King of Hanover.. London: Barrie & Rockliffe Dostupné online. OCLC 2188257 (English) OCLC: 2188257.
- ↑ Royal Burials in the Chapel since 1805 [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Albert Gieseler -- Georgsmarien-Hütten- und Bergwerksverein. www.albert-gieseler.de [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Page 1579 | Issue 18711, 27 July 1830 | London Gazette | The Gazette. www.thegazette.co.uk [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Page 727 | Issue 20201, 3 March 1843 | London Gazette | The Gazette. www.thegazette.co.uk [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Page 877 | Issue 7133, 5 July 1861 | Edinburgh Gazette | The Gazette. www.thegazette.co.uk [online]. [cit. 2022-04-29]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří V. Hannoverský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Arnošt August I. Hannoverský |
|
Hannoverský král 1851–1866 |
|
Nástupce: Hannover anektován Pruskem |
| Předchůdce: Arnošt August I. |
|
Vévoda z Cumberlandu and Teviotdale 1851–1878 |
|
Nástupce: Arnošt August II. |
- Hannoverská dynastie
- Hannoverští králové
- Britští princové
- Hannoverští princové
- Vévodové z Cumberlandu a Teviotdale
- Rytíři Podvazkového řádu
- Nositelé velkokříže Řádu čestné legie
- Rytíři španělského Řádu zlatého rouna
- Protestantští panovníci
- Narození v roce 1819
- Narození 27. května
- Narození v Berlíně
- Úmrtí v roce 1878
- Úmrtí 12. června
- Úmrtí v Paříži
- Pohřbení v kapli svatého Jiří ve Windsoru