Jiří Tichota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří Tichota
Jiří Tichota během koncertu v Písku (2010)
Jiří Tichota během koncertu v Písku (2010)
Základní informace
Narození18. dubna 1937 (86 let)
Točná
Žánryspirituál, folk,
Povolánímuzikolog, loutnista, zpěvák, textař, muzikant
Nástrojeloutna, kytara
Příbuzná témataSpirituál kvintet, Zdenka Tichotová
OceněníCena ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby (2020)
Manžel(ka)Zdenka Tichotová (od 1976)
SídlaLahovice (1940–1945)
Pařížská 17 (od 1945)
Točná
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Tichota (* 18. dubna 1937 Točná u Prahy) je český muzikolog, loutnista, zpěvák, textař a muzikant, zakladatel a umělecký vedoucí skupiny Spirituál kvintet.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pochází z muzikantské rodiny, jeho pradědeček Antonín Liehmann byl prvním učitelem hudby Antonína Dvořáka. Protože jeho otec byl postižen procesy, nemohl v 50. letech studovat, pracoval jako dělník v chemičce. Později se mu přece jen podařilo složit maturitu na jedenáctiletce a začal studovat chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Nicméně hrál vážnou hudbu především na kytaru. Teprve až po vojenské prezenční službě začal studovat hudební vědu systematicky. Studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy ukončil v roce 1965. Doktorát v roce 1968 (PhDr.)[1] obhájil rigorózní prací Intabulace písní a vokálních skladeb v pražských loutnových tabulaturách 17. století. Na muzikologické katedře tamtéž pak působil od roku 1963 až do roku 1986.[2] Od té doby se věnuje především své profesionální činnosti ve Spirituál kvintetu. Ve volném čase se zabývá fotografováním motýlů, jeho fotografie přebírají i odborné publikace.[2] Je manželem zpěvačky Zdenky Tichotové, mají syna Tomáše a dceru Lenku.

Muzikologická činnost[editovat | editovat zdroj]

  • kompletní soupis české loutnistické literatury (některé rukopisy byly souborně sepsány vůbec poprvé)
  • zpracování nápěvů dochovaných světských a dochovaných písní pro loutnu
  • vypracoval metodu rekonstrukce loutnových intabulací
  • zpracoval a popsal dochované památky francouzských loutnových tabulatur
  • publikoval soubornou vědeckou práci o české loutnové literatuře z doby renesance
  • přehodnotil výklad naší nejstarší dochované instrumentální skladby – zlomek varhanní tabulatury z Českých Budějovic
  • připravil a realizoval faksimile pražské loutnové tabulatury od Mikuláše Šmala z Lebensdorfu
  • své dvacetileté úsilí při výzkumu loutnových tabulatur shrnul v kritické edici Kodex Jacobides – tato publikace byla vydána v červnu roku 2020 ve spolupráci s muzikologem a loutnistou Janem Čižmářem[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Muzikologické publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Tabulatury pro loutnu a příbuzné nástroje na území ČSSR (AUC, Phil.et historica 2, 1965)
  • Deutsche Lieder in prager Lautentabulaturen des beginneneden 17. Jahrhunderts (Miscellanea musicologica 20, 1967)
  • Bohemica a český repertoár v tabulaturách pro renesanční loutnu (Miscellanea musicologica 31, 1984)
  • Die Aria tempore adventus producenta un einige Zusammenhenge (Miscellanea musicologica 21–23, 1970)
  • Česká kytarová literatura (Hudební rozhledy, 1971)
  • Intabulation und tschechisher Gemeinschaftsgesang an der Wende des 16. Jahrhunderts (sborník Colloquium Musica Bohemica et Europea, 1972)
  • Divertimenta pro kytaru a smyčcové trio z rodinného archivu Haugwitzů (Hudební věta 10, 1973)
  • Francouzská loutnová hudba v Čechách (Miscellanea musicologica 25–26, 1967)
  • Českobudějovický zlomek varhaní tabulatury (Acta musei Nationalis Pragae 20, 1975)
  • Problémes d´édition des tablatures de redaction défectueuse (Le Luth et sa musique II. Paris, 1984)

Ediční činnost[editovat | editovat zdroj]

  • Hudba českých loutnových tabulatur (Praha, Supraphon 1968)
  • Clavis musicae ad fides compositaer manu Nicolai Smal de Lebendorf scriptae (Editio Cimeli Bohemica, Vol. VIII, Praha 1969)

Loutnová interpretace[editovat | editovat zdroj]

Loutnové interpretaci se věnoval systematičtěji než kytarové, pravidelněji spolupracoval se souborem Pražští madrigalisté.

  • Hudba na pražském dvoře Rudolfa II.
  • Anglická vokální hudba 11. až 16. století
  • Musica antiqua Slovaca
  • Čtveročasí básnictví českého
  • Hudba na zámku v Jaroměřicích
  • Claudio Monteverdi : Madrigaly válečné a milostné
  • G.Carissimi : Jeta
  • Petr Eben : Suita d-moll pro barokní loutnu (náklad zničen roku 1970 – šlo o nahrávku k uctění památky Jana Palacha)

Kytarová interpretace[editovat | editovat zdroj]

Hraje pouze příležitostně, neboť se v tomto oboru považuje za autodidakta

  • Petr Eben: Písně k loutně, Elce Pelce
  • Oldřich Korte: Trobadorské zpěvy

Organizační a jiná umělecká činnost[editovat | editovat zdroj]

  • umělecký vedoucí folkového souboru Spirituál Kvintet od jeho založení až dodnes, speaker kapely, píše sám doprovodné texty na obaly LP a CD desek skupiny
  • 11 let členem Vysokoškolského uměleckého souboru
  • na vojně vedl hudební skupinu, která zvítězila v celostátní respektive celoarmádní umělecké soutěži
  • přispívá do různých hudebních periodik, jedná se zejména o kritiky, recenze, polemiky a glosy
  • člen porot různých country a folkových uměleckých soutěží, zejména pak festivalu Porta
  • přispěl několika hesly i do Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby

Diskografie Spirituál kvintetu[editovat | editovat zdroj]

LP, CD[editovat | editovat zdroj]

EP, SP[editovat | editovat zdroj]

Účast na deskách[editovat | editovat zdroj]

  • Dostavník
  • Písně amerického západu, 1969
  • 20 let Porty
  • Porta 1
  • Porta 2
  • Country fontána 97
  • Folkové balady
  • F & C Hity
  • 20 folkových písní 1
  • 20 folkových písní 2

Sólová alba[editovat | editovat zdroj]

  • 2003 Svítá a hvězdy blednou – CD, album je součástí knihy Na Točné

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918. www.libri.cz [online]. [cit. 2021-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-04. 
  2. a b VÍCHOVÁ, Lucie. Jiří Tichota: Mainstream umlkne za pár sezon, ryzí písničky se budou zpívat i za 50 let. iHNed.cz [online]. 2017-06-09 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. 
  3. A.S, SUPRAPHON. Codex Jacobides / Praga circa 1600 – Jan Čižmář. supraphon.com [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]