Jiří Rusnok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O exposlanci Věcí veřejných a LIDEM – liberální demokraté pojednává článek Jiří Rusnok (politik LIDEM).
Ing. Jiří Rusnok
Jiří Rusnok (2013)
Jiří Rusnok (2013)
10. předseda vlády České republiky
Ve funkci:
25. června 2013 – 29. ledna 2014
PrezidentMiloš Zeman
PředchůdcePetr Nečas
NástupceBohuslav Sobotka
4. guvernér České národní banky
Ve funkci:
1. července 2016 – 30. června 2022
PředchůdceMiroslav Singer
NástupceAleš Michl
Člen bankovní rady ČNB
Ve funkci:
1. března 2014 – 30. června 2022
5. ministr financí ČR
Ve funkci:
13. dubna 2001 – 15. července 2002
Předseda vládyMiloš Zeman
PředchůdcePavel Mertlík
NástupceBohuslav Sobotka
4. ministr průmyslu a obchodu ČR
Ve funkci:
15. července 2002 – 19. března 2003
Předseda vládyVladimír Špidla
PředchůdceMiroslav Grégr
NástupceMilan Urban
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
15. června 2002 – 23. dubna 2003
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSSD (1998–2010)
Nestraník
v české vláděnezávislý (2013–2014)
Narození16. října 1960 (63 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťIveta Rusnoková
Dětitři děti
Alma materVysoká škola ekonomická v Praze
Profesepolitik a ekonom
CommonsJiří Rusnok
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Rusnok (* 16. října 1960 Ostrava) je český ekonom a politik, v letech 2013–2014 předseda tzv. úřednické vlády České republiky. Mezi lety 2016 a 2022 byl guvernérem České národní banky.

Rusnok byl od dubna 2001 posledním ze tří ministrů financí sociálně demokratické vlády Miloše Zemana, v následující koaliční vládě Vladimíra Špidly byl do března 2003 ministrem průmyslu a obchodu. Po konfliktu se Špidlou a odchodu z politiky pracoval v ING Penzijním fondu a různých oborových sdruženích.

Dne 25. června 2013 jej prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem a pověřil sestavením „vlády odborníků“.[1] Vláda Jiřího Rusnoka, jejímiž členy byli i někteří krajští volební lídři SPOZ pro následné parlamentní volby 2013, složila slib do rukou prezidenta 10. července a 7. srpna nezískala důvěru Poslanecké sněmovny; zůstala však ve funkci rekordní dobu až do jmenování vlády Bohuslava Sobotky 29. ledna 2014.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Gymnázium v Českém Těšíně, roku 1984 absolvoval Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, pak nastoupil do Státní plánovací komise jako referent v odboru dlouhodobých výhledů, později pracoval na Federálním ministerstvu pro strategické plánování jako vedoucí oddělení sociální strategie. Před rokem 1989 byl kandidátem členství v KSČ.[2] V letech 1992–1998 byl poradcem a vedoucím sociálně-ekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

V lednu 1998 vstoupil do České strany sociálně demokratické. V srpnu 1998 byl jmenován náměstkem ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly ve vládě Miloše Zemana. V komunálních volbách v říjnu 1998 za ČSSD neúspěšně kandidoval do zastupitelstva městské části Praha 18; jako profesi měl uvedeno „ekonom“.[3]

Poté, co druhý z ministrů financí Zemanovy vlády Pavel Mertlík kvůli sporům s premiérem a zbytkem vlády[4] odstoupil, byl Rusnok 13. dubna 2001 jmenován na jeho místo. V červnu 2002 byl zvolen poslancem jako lídr kandidátky ČSSD v Královéhradeckém kraji.[5] V nové Špidlově vládě se v červenci 2002 stal ministrem průmyslu a obchodu.

13. března 2003 premiér Vladimír Špidla Rusnoka odvolal z vlády s odůvodněním špatné komunikace.[6] Na sjezdu ČSSD 29. března Rusnok kandidoval na předsedu jako představitel pragmatického křídla; Špidla ale předsednictví obhájil 299 hlasy proti 147.[7] Krátce předtím Rusnok otevřeně podpořil v prezidentské volbě (na rozdíl od oficiální linie ČSSD) Václava Klause. Podporoval rovněž velkou koalici ČSSD a ODS. 23. dubna Rusnok složil poslanecký mandát; nahradil jej první náhradník kandidátky Robin Böhnisch.[8]

Kritický postoj vůči hlavnímu proudu sociální demokracie si Rusnok zachoval i v následujících letech. V září 2006 se dokonce mluvilo o jeho vyloučení z ČSSD, když přijal nabídku ministra financí menšinové vlády ODS Vlastimila Tlustého a zasedl do jeho expertní skupiny. Předseda Jiří Paroubek tehdy prohlásil, že se Rusnok myšlenkově již dávno s ČSSD rozešel. V prosinci 2008 se před očekávanou rekonstrukcí druhé vlády Mirka Topolánka objevily zprávy, že by se Rusnok (ač stále člen ČSSD) mohl stát vicepremiérem pro ekonomiku.[2]

Po roce 2003 Rusnok opustil politiku a pracoval ve finančnictví. Byl jmenován do funkce poradce Výkonné rady ING pro Českou a Slovenskou republiku. Od 7. října 2003 byl členem dozorčí rady ING Penzijní fond, a.s. (od 1. ledna 2013 ING Penzijní společnost); v srpnu 2006 povýšil na předsedu představenstva, jímž byl znovuzvolen v srpnu 2011; rezignoval ke 30. červnu 2013.[9] V letech 2005–12 byl prezidentem Asociace penzijních fondů (předtím od roku 2004 její viceprezident).[2] V letech 2006–2009 byl předsedou Výboru pro finanční trh, poradního orgánu bankovní rady ČNB; od roku 2009 prezidentem Rady pro veřejný dohled nad auditem. Byl členem Národní ekonomické rady vlády ČR (2009–13).[10]

V lednu 2010 Rusnok vystoupil z ČSSD; prohlásil, že jej k tomu vedl nesouhlas s populismem a rozdávačností strany.[11] V říjnu téhož roku kandidoval coby lídr kandidátky do zastupitelstva Prahy-Vinoře za SPOZ[12] jako nestraník.[13] V říjnu 2011 vystupoval za tuto politickou stranu v médiích.[14] Předseda SPOZ Zdeněk Štengl však po Rusnokově designování premiérem prohlásil, že není členem „ani ekonomickým expertem strany […] v žádném vztahu se SPOZ není.“[15]

Premiér a působení v ČNB[editovat | editovat zdroj]

Premiér Rusnok 17. listopadu 2013 na pietní akci u Hlávkovy koleje

Před prezidentskými volbami v lednu 2013 Rusnok podpořil Miloše Zemana; po jeho vítězství jej navštívil, přislíbil stát se jeho ekonomickým poradcem a naznačil i ochotu přijmout nominaci do bankovní rady ČNB. Když po červnové demisi premiéra Nečase Zeman dal najevo, že jmenuje úřednickou vládu, Rusnok byl hlavní očekávaný kandidát; v úterý 25. června odpoledne to Zeman oficiálně potvrdil a rovnou jmenoval Rusnoka premiérem, respektive pověřil sestavením vlády.[16]

Další dva týdny Rusnok v Kramářově vile jednal s kandidáty na ministry; to šlo bez obtíží a celou vládu Zeman jmenoval ve středu 10. července. Ve středu 7. srpna vláda Jiřího Rusnoka nezískala důvěru sněmovny. Pro důvěru bylo 93 poslanců (KSČM, VV, na poslední chvíli i ČSSD) proti 100 (bývalá koalice). Na závěr zasedání v pátek 9. srpna vláda usnesením č. 617 podala demisi;[17] v úterý 13. srpna ji Rusnok předal do Zemanových rukou.

Kvůli následnému seberozpuštění Poslanecké sněmovny a dlouhému sestavování nové vlády po předčasných volbách zůstala Rusnokova vláda bez důvěry ve funkci rekordní dobu až do konce ledna.

Ve středu 5. února 2014 prezident Miloš Zeman jmenoval Rusnoka na Pražském hradě členem bankovní rady ČNB.[18] Funkce se ujal 1. března 2014, kdy vypršel šestiletý mandát Evě Zamrazilové. 25. května 2016 jej prezident jmenoval guvernérem ČNB. Funkce se ujal od července a vystřídal tak Miroslava Singera.[19] Post guvernéra zastával do konce června 2022, kdy jej nahradil Aleš Michl.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Rusnok žije v rodinném domku z roku 2005[20] v Praze-Vinoři[21] s manželkou Ivetou, inženýrkou ekonomie a personalistkou t. č. možná v domácnosti, která se vyhýbá médiím a veřejným akcím. Vzali se někdy v letech 1988–9; mají tři děti.[22]

Rusnokův syn Michal (1989), absolvent Právnické fakulty Univerzity Palackého žijící v Olomouci, vzbudil koncem srpna 2013 pozornost bulvárních médií, když na Facebooku napsal, že vystupuje ze SPOZ a „socialismus je největší zlo“.[23] Ve straně byl od ledna 2011, jako člen olomoucké organizace publikoval několik článků na ekonomicko-politická témata. Následně své vyjádření zmírnil.[24]

Kontroverze kolem Mandelova pohřbu[editovat | editovat zdroj]

Po úmrtí Nelsona Mandely počátkem prosince 2013 vedl Rusnok v Poslanecké sněmovně o přestávce jednání rozhovor s ministrem obrany Pickem, kde vyjadřoval nechuť letět na pohřeb a naději, že se toho ujme prezident Zeman, nekultivovanými až vulgárními výrazy. Konverzaci zachytily zapnuté mikrofony u řečnického pultu a odvysílala ji Česká televize v nočním záznamu ze sněmovny; jeden divák zveřejnil záznam na YouTube, kde se rychle rozšířil[25] a zpráva vzbudila pozornost i v zahraničí.[26] Rusnok se poté za svá slova omluvil s odkazem na časově náročný pracovní program.[27]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ http://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/7785.shtml
  2. ↑ a b c Vládu by mohl posílit Rusnok z ČSSD. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2008-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-21. 
  3. ↑ Počet obyvatel: 14 721 Osoba: Jiří Rusnok [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. ↑ www.rozhlas.cz [online]. [cit. 25-06-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-02-2014. 
  5. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 14. - 15.6.2002 [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.novinky.cz [online]. [cit. 2013-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-28. 
  7. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1478. 
  8. ↑ http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaci/_zprava/71540
  9. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČO 63078074, ING Penzijní společnost, a.s.
  10. ↑ http://www.vlada.cz/cz/ppov/ekonomicka-rada/aktualne/clenove-nerv-podekovali-petrovi-necasovi-za-spolupraci-108276/
  11. ↑ Rusnok opustil ČSSD. Pracuje pro Miloše Zemana [online]. TÝDEN.CZ, 2010-01-30 [cit. 2013-06-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=676358
  13. ↑ http://www.volby.cz/pls/kv2010/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=12&xdz=5&xnumnuts=1100&xobec=539007&xstrana=724
  14. ↑ Archivovaná kopie. www.spoz.cz [online]. [cit. 2013-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-25. 
  15. ↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=783629
  16. ↑ Vládu sestaví Rusnok, rozhodl Zeman. Postavil se proti stranám [online]. iDNES.cz, 2010-06-25. Dostupné online. 
  17. ↑ http://apps.odok.cz/djv-agenda?date=2013-08-09
  18. ↑ Prezident republiky jmenoval nového člena Bankovní rady ČNB [online]. Pražský hrad, 2014-02-05 [cit. 2014-02-06]. Dostupné online. 
  19. ↑ Prezident Zeman jmenoval guvernérem ČNB Jiřího Rusnoka. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-05-25 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online. 
  20. ↑ http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/stavebniobjekty/25679228
  21. ↑ Máme fotky Rusnokovy manželky! Nezná ji ani prezident Televizní noviny 23. 7. 2013
  22. ↑ http://www.novinky.cz/domaci/308428-mam-jen-jednu-zenu-v-tomto-smyslu-jsem-exot-zazertoval-rusnok.html 22. července 2013. Obsahuje videonahrávku Rusnokovy odpovědi: „Tak já mám jednu ženu, stále, více než dvacet, dvacet čtyři let, a mám s ní tři děti.“
  23. ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/rusnokuv-syn-stydim-se-za-clenstvi-u-zemanovcu-odchazim_280697.html
  24. ↑ http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/ja-to-tak-nemyslel-proti-zemanovcum-nic-nemam-kaje-se-mlady-rusnok.html
  25. ↑ Rusnok o pohřbu Mandely: Ty vole, třepu se, abych tam nemusel, iDNES 7. prosince 2013
  26. ↑ Hanba českého premiéra, píší o faux pas Rusnoka slovenská média, iDNES 7. 12. 2013
  27. ↑ Slova o pohřbu Mandely nebyla správná, kouzlím s časem, kaje se Rusnok, iDNES 7. 12. 2013

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Premiéři České republiky
V rámci federace
Logo Vlády České republiky
Samostatná ČR
  • Václav Klaus (1993–1998; vláda jmenována již v době federace roku 1992)
  • Josef Tošovský (1998)
  • Miloš Zeman (1998–2002)
  • Vladimír Špidla (2002–2004)
  • Stanislav Gross (2004–2005)
  • Jiří Paroubek (2005–2006)
  • Mirek Topolánek (2006–2009)
  • Jan Fischer (2009–2010)
  • Petr Nečas (2010–2013)
  • Jiří Rusnok (2013–2014)
  • Bohuslav Sobotka (2014–2017)
  • Andrej Babiš (2017–2021)
  • Petr Fiala (od 2021)
    		•
    Vláda Miloše Zemana
    Předseda vlády
    Miloš Zeman (jmenován 17. července 1998, ČSSD)
    Členové v den jmenování vlády
    22. července 1998
    Vladimír Špidla (1. místopředseda vlády, práce a sociální věci, ČSSD) • Pavel Mertlík (místopředseda vlády – demise 12. dubna 2001, finance – pověřen 21. července 1999 – demise 21. dubna 2001, ČSSD) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, předseda Legislativní rady vlády, ČSSD) • Egon Lánský (místopředseda vlády pro koordinaci resortů zahraničí, vnitra a obrany – demise 1. prosince 1999, ČSSD) • Jan Kavan (místopředseda vlády – pověřen 10. prosince 1999, zahraniční věci, ČSSD) • Miroslav Grégr (místopředseda vlády – pověřen 30. května 2001, průmysl a obchod, ČSSD) • Jaroslav Bašta (bez portfeje – demise 23. března 2000, ČSSD) • Jaromír Císař (místní rozvoj – odvolán 26. dubna 2000, ČSSD) • Ivan David (zdravotnictví – demise 9. prosince 1999, ČSSD) • Pavel Dostál (kultura, ČSSD) • Jan Fencl (zemědělství, ČSSD) • Václav Grulich (vnitro – demise 4. dubna 2000, ČSSD) • Miloš Kužvart (životní prostředí, ČSSD) • Antonín Peltrám (doprava a spoje – odvolán 26. dubna 2000, ČSSD) • Ivo Svoboda (finance – odvolán 20. července 1999, ČSSD) • Vladimír Vetchý (obrana – odvolán 4. května 2001, ČSSD) • Eduard Zeman (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD)
    Členové jmenovaní později
    1. srpna 1998
    Otakar Motejl (spravedlnost – demise 16. října 2000, ČSSD)
    9. února 2000
    Bohumil Fišer (zdravotnictví, ČSSD)
    23. března 2000
    Karel Březina (bez portfeje, ČSSD)
    5. dubna 2000
    13. dubna 2000
    Jiří Rusnok (finance, ČSSD)
    26. dubna 2000
    Petr Lachnit (místní rozvoj, ČSSD) • Jaromír Schling (doprava a spoje, ČSSD)
    2. února 2001
    Jaroslav Bureš (spravedlnost, ČSSD)
    4. května 2001
    Vláda Vladimíra Špidly
    Předseda vlády
    Vladimír Špidla (jmenován 12. července 2002, ČSSD)
    Členové v den jmenování vlády
    15. července 2002
    Stanislav Gross (1. místopředseda vlády, vnitro, ČSSD) • Cyril Svoboda (místopředseda vlády, zahraniční věci, KDU-ČSL) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, spravedlnost – demise 5. srpna 2003, ČSSD) • Petr Mareš (místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje, US-DEU) • Bohuslav Sobotka (místopředseda vlády – pověřen 30. října 2003, finance, ČSSD) • Jaroslav Tvrdík (obrana – demise 9. června 2003, ČSSD) • Jiří Rusnok (průmysl a obchod – demise 19. března 2003, ČSSD) • Zdeněk Škromach (práce a sociální věci, ČSSD) • Milan Šimonovský (doprava a spoje, KDU-ČSL) • Jaroslav Palas (zemědělství, ČSSD) • Marie Součková (zdravotnictví – demise 14. dubna 2004, ČSSD) • Petra Buzková (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD) • Pavel Dostál (kultura, ČSSD) • Libor Ambrozek (životní prostředí, KDU-ČSL) • Pavel Němec (místní rozvoj, US-DEU) • Vladimír Mlynář (informatika, US-DEU)
    Členové jmenovaní později
    19. března 2003
    Milan Urban (průmysl a obchod, ČSSD)
    9. června 2003
    16. září 2003
    Karel Čermák (spravedlnost – demise 15. června 2004, nestraník)
    14. dubna 2004
    Jozef Kubinyi (zdravotnictví, ČSSD)
    Vláda Jiřího Rusnoka
    Předseda vlády
    Jiří Rusnok (jmenován 25. června 2013)
    Členové v den jmenování vlády
    10. července 2013
    Jan Fischer (1. místopředseda vlády, finance) • Martin Pecina (místopředseda vlády, vnitro) • Jan Kohout (zahraniční věci) • Vlastimil Picek (obrana) • Marie Benešová (spravedlnost) • František Koníček (práce a sociální věci) • Jiří Cieńciała (průmysl a obchod) • Martin Holcát (zdravotnictví) • Dalibor Štys (školství, mládež a tělovýchova) • Miroslav Toman (zemědělství) • Zdeněk Žák (doprava) • František Lukl (místní rozvoj) • Tomáš Podivínský (životní prostředí, KDU-ČSL) • Jiří Balvín (kultura)
    nestraníci, pokud není uvedeno jinak
    Ministři financí České republiky
    1992–20012001–20092009–20172017–dosud
    Ministerstvo financí České republiky
    Ministři průmyslu a obchodu České republiky
    1993–20032003–20112011–20172017–dosud
    Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
    Guvernéři České národní banky
    Josef Tošovský (1993–1997) • Pavel Kysilka (1997–1998) • Josef Tošovský (1998–2000) • Zdeněk Tůma (2000–2010) • Miroslav Singer (2010–2016) • Jiří Rusnok (2016–2022) • Aleš Michl (od 2022)
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Rusnok&oldid=23849013“