Jitka ze Svinibrodu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Jitka ze Svinibrodu/Schweinfurtu | ||
|---|---|---|
| Česká kněžna | ||
 |
||
| Břetislav I. unáší Jitku ze Svinibrodu. Vyobrazení z latinského překladu Dalimilovy kroniky. | ||
| Narození | před 1003 | |
| Nordgau? | ||
| Úmrtí | 2. srpna 1058 | |
| Uhersko | ||
| Pochována | Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha | |
| Přechůdce | Božena? | |
| Následník | Ida Wettinská | |
| Panovník | Břetislav I. | |
| Dynastie | Babenberkové | |
| Otec | Jindřich Nordgavský | |
| Matka | Gerberga (z Grabfeldu?) | |
Jitka ze Svinibrodu neboli Schweinfurtu (před 1003 – 2. srpna 1058) byla manželkou Břetislava I. a českou kněžnou. Jejím pradědem byl možná mocný bavorský vévoda Arnulf, současník Svatého Václava.
Obsah |
[editovat] Původ
Údajně krásná Jitka byla dcerou bavorského šlechtice, markraběte v Nordgau Jindřicha z rodu Babenberků a jeho choti Gerbergy, zřejmě hraběnky ze sousedního panství Grabfeldu. Její otec se po smrti císaře Oty III. postavil na stranu bavorského vévody, budoucího Jindřicha II. Příliš vděku se ovšem nedočkal a titul bavorského vévody od Jindřicha neobdržel. Markrabě se proti králi na čas vzbouřil, nakonec se ale usmířili.
[editovat] Břetislav a Jitka
Dobré vztahy mezi Přemyslovci a Babenberky měly být stvrzeny sňatkem, o kterém se nejspíše jednalo kolem roku 1020. Markrabě východní marky Vojtěch tou dobou neměl dceru ve vhodném věku, a tak v úvahu přicházela jeho neteř Jitka. Syn českého kníže Oldřicha Břetislav byl ovšem nemanželského původu, což příliš nenapomáhalo vyhlídkám na sňatek s urozenou Jitkou.
Břetislav problém vyřešil sám, když ji zřejmě v roce 1021 unesl z rodinného kláštera. Vojtěch a zřejmě i Jitka o připravovaném únosu věděli, protože Břetislav ani nebyl za svůj tehdy těžký zločin potrestán. Nedlouho poté se s Jitkou oženil.
Ačkoliv první syn Spytihněv se narodil až asi o deset let později, což vedlo k hypotézám, že k únosu došlo až v roce 1029, je známo že Jitka svému muži porodila pět synů: Spytihněva, Vratislava, Konráda, Jaromíra a Otu. Je ovšem pravděpodobné, že mezi jejich dětmi byly i dcery a ani Spytihněv nemusel být prvorozeným synem, ale prvním přeživším.
[editovat] Vyhnanství v Uhersku
Po Břetislavově smrti v roce 1055 prý byla Jitka Spytihněvem II. v rámci vyřizování starých účtů vypovězena z Čech.[1] Spytihněv svou matku vyhnal ze země, pravděpodobně proto, že kdysi bránila jeho mladší bratry. Přestože se Juditin bratr Ota stal roku 1048 švábským vévodou, odešla vdova do Uher.[1] V Uhersku se měla podle kronikáře Kosmy údajně provdat za oslepeného bývalého krále Petra.
Jitka ze Svinibrodu zemřela 2. srpna 1058. Její ostatky jsou uloženy v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
[editovat] Potomci
- ∞ N.N.
- ∞ 1057 Adléta Uherská
- ∞ 1062 Svatava Polská
[editovat] Literatura
- KRZEMIEŃSKA, Barbara. Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Praha : Garamond, 1999. 390 s. ISBN 80-901760-7-0.
- ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8.
- CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha : Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.
- ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců III. Správa a obrana země (1012-1055). Od Oldřicha po Břetislava I. Praha : Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-365-7.
- Přemyslovci. Budování českého státu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
[editovat] Reference
- ↑ a b ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034-1198). Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. s. 81.
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Středověk |
| Česká kněžna | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Božena? |
1034 - 1055 | Nástupkyně: Ida Wettinská |
