Jirečkova linie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jirečkova linie. Hranice je zobrazena z května 2006.

Jirečkova linie je imaginární linie přes starověký Balkán, která rozdělovala vliv latiny (na severu) a řečtiny (na jihu) až do 4. století. Začínala poblíž města Laç v současné Albánii a vedla přes Serdiku (nyní Sofie v Bulharsku) a pak podél pohoří Stara Planina do Odesu (Varna) k Černém moři.

Umístění linie je založeno na archeologických nálezech: většina nápisů nalezených na sever od linie byla psána v latině, zatímco většina nápisů nalezených na jihu byla v řečtině.

Tato linie je důležitá k nastolení oblasti, kde se tvořil rumunský a arumunský lid, má se za to, že latinsky mluvící lid se mohl zformovat poblíž této oblasti, proti tomu valaši se nacházeli na sever a na jih od ní.

Prvně toto označení použil český historik Konstantin Jireček v roce 1911 v díle Geschichte der Serben (Historie Srbů).

Několik současných vědců to poněkud přezkoumalo: Jorma Kaimio (1979) umístil Dalmácii a Horní Moesii do latinské oblasti a Dolní Moesii do řeckého vlivu. M. D. MacLeod (1982) naznačuje, že nemusel být oficiální politický jazyk používán pro každý aspekt běžného života, ale že jednotliví římští úředníci se rozhodovali dle zdravého rozumu pro ten určitý případ. Také poukazuje na to, že dokonce i v řeckých oblastech byla latina dominantním jazykem na nápisech zaznamenávající veřejné práce, na milníkách a v armádě.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jireček, Konstantin, Geschichte der Serben ' The history of the Serbians ', Gotha, 1911.
  • Kaimio, Jorma, The Romans and the Greek Language, Commentationes Humanarum Litterarum 64. Helsinki: Societas Scientiarum Fennica, 1979.
  • MacLeod, M.D., review of Kaimio, 1979 in The Classical Review, New Ser., 32:2:216-218, 1982.