Jindřich Vacek (spisovatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jindřich Vacek (překladatel))
Jindřich Vacek
Narození3. ledna 1955 (69 let)
Plzeň
Povoláníspisovatel a překladatel
Alma materUniverzita Karlova
Tématarumunština a francouzština
OceněníCena Josefa Jungmanna
Web oficiální stránka
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Vacek (* 3. ledna 1955) je český spisovatel, překladatel a bývalý pedagog.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval obor rumunština-francouzština, v letech 1980-1984 a 1985-1993 působil jako lektor češtiny na univerzitě v Bukurešti, kde vedl také fakultativní kurz hornolužické srbštiny. Rumunsky napsal několik učebnic češtiny, v nichž studenty soustavně připravuje na práci s literárním textem, a učebnici hornolužické srbštiny.

Jako překladatel se zaměřuje především na odbornou literaturu z humanitních oborů (z francouzštiny) a na náročnější beletrii (zejména z hebrejštiny), provedl i několik překladů z dalších jazyků (z rumunštiny, italštiny, portugalštiny, katalánštiny, polštiny, lužické srbštiny). V roce 2007 mu byla udělena Jungmannova cena za překlad renesančního díla Majsebuch z jazyka jidiš.

Jako redaktor založil v nakladatelství Argo etnologickou řadu Capricorn, kde vyšla mj. díla Clauda Lévi-Strausse, Mircei Eliada, Ruth Benedictové aj. Redigoval některé české překlady děl autorů, jako je Umberto Eco, Orhan Pamuk, Jorge Luis Borges, Roberto Bolaño, Paulo Coelho, a dalších.

Od roku 2021 publikuje vlastní literární díla.

Vlastní publikace odborné[editovat | editovat zdroj]

  • Curs practic de limba cehă, TUB (Universitatea din București) 1985 (učebnice češtiny)
  • Curs practic de limba sorabă, TUB (Universitatea din București) 1986 (učebnice lužické srbštiny)
  • Limba cehă pentru avansați, TUB (Universitatea din București) 1987 (čeština pro pokročilé)
  • Limba cehă colocvială, TUB (Universitatea din București) 1988 (obecná čeština)
  • Úvod do četby českého literárního textu, TUB (Universitatea din București) 1989

Vlastní literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • Všechny moje toulky. Lužice, Ceauşeskovo Rumunsko a další, Praha, Academia 2021 (paměti)
  • Zajatci Pána bouří, Praha, Argo 2021 (román)
  • Tři muži na Titaniku, Praha, Argo 2022 (román)
  • Yucatanské zrcadlo, Praha, Alpha Book 2023 (román)

Překlady (výběrová bibliografie)[editovat | editovat zdroj]

Z francouzštiny

  • Lévi-Strauss, Claude: Strukturální antropologie (Anthropologie structurale, Praha, Argo 2006)
  • Lévi-Strauss, Claude: Strukturální antropologie – dvě (Anthropologie structurale – deux, Praha, Argo 2007)
  • Lévi-Strauss, Claude: Mythologica I, Syrové a vařené (Mythologiques I, Le cru et le cuit; Praha, Argo 2006)
  • Eliade, Mircea: Šamanismus a nejstarší techniky extáze (Le chamanisme et les techniques archaïques de l'extase; Praha, Argo 1997)
  • Eliade, Mircea: Pojednání o dějinách náboženství (Traité d’histoire des religions; Praha, Argo 2004)

Z rumunštiny

  • Paler, Octavian: Život na nástupišti (Viața pe un peron; Praha, Mladá fronta 2009)
  • Sebastian, Mihail: Deník 1935-1944 (Jurnal 1935-1944; Praha, Sefer 2004)

Z italštiny

  • Cipolla, Carlo M.: Základní zákony lidské blbosti (Allegro ma non troppo; Praha, Argo 2012)
  • Eco, Umberto: Dějiny ošklivosti (La Storia della Bruttezza; Praha, Argo 2007, 3 kapitoly a část antologie)

Z hebrejštiny

  • Agnon, Šmuel Josef: Šátek a jiné povídky (Ha-mitpachat; Praha, Mladá fronta 1999)
  • Grossman, David: Viz LÁSKA (Ajen erech: ahava; Praha, Mladá fronta 1996)
  • Grossman, David: Mít s kým běžet (Mišehu laruc ito; Praha, Mladá fronta 2010)
  • Kenan, Amos: Cesta do Ejn Charod (Ha-derech le-Ejn Charod; Praha, Ivo Železný 1993)
  • Šacham, Natan: Rosendorfovo kvarteto (Revi‘ijat Rozendorf; Praha-Litomyšl, Paseka 2001)

Z jidiš

  • Majsebuch aneb Kniha jidiš legend a příběhů, jak ji roku 5362/1602 vydal v Basileji Jaakov bar Avraham (Ejn šön majsebuch; Plzeň, Jindřich Vacek 2005, 2. díl 2006)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Jungmannova cena za nejlepší překlad roku 2006 (Majsebuch aneb Kniha jidiš legend a příběhů)
  • Tvůrčí odměna Obce překladatelů v letech 1997 (Grossman, David: Viz LÁSKA), 2000 (Agnon, Šmuel Josef: Šátek a jiné povídky) a 2002 (Šacham, Natan: Rosendorfovo kvarteto)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KDO JE KDO, osobnosti české současnosti, Agentura Kdo je kdo 2005, heslo Jindřich Vacek
  • Nemám rád bílá místa na mapě, rozhovor s Jindřichem Vackem, Tvar 2012/17, s. 1 a 4-5
  • Větu za větou, rozhovor s Jindřichem Vackem, Roš chodeš, březen 2021, s. 6-7 a 12

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]