Jindřich Schmidt
| Jindřich Schmidt | |
|---|---|
| Narození | 24. června 1897 |
| Úmrtí | 12. března 1984 (ve věku 86 let) Praha |
| Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
| Povolání | malíř, kreslíř poštovních známek, grafik a rytec |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jindřich „Jindra“ Schmidt (24. června 1897 Račice,[1] podle jiných zdrojů Hořiněves[2] – 12. března 1984 Praha)[1] byl český rytec, tvůrce mnoha poštovních známek a bankovek.
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině zlatníka, chtěl započít studium na pražské UMPRUM, ale později se vyučil u pražského dřevorytce Karla Kabelky. Po roce 1918 studoval u profesora Arnošta Hofbauera, zároveň vystudoval soukromou malířskou školu Rudolfa Váchy. Na svém pozdějším pracovišti, v tiskárně Politika pracoval při tisku prvních československých bankovek. Po založení Státní tiskárny Cenin opět pracoval na tvorbě bankovek, tentokrát bankovky ryl. Jedněmi z jím vyrytých bankovek byly bankovky platící v Terezíně, zpracované na námět Petra Kiena[3] či koruny Slovenského státu. Jeho první vyrytou poštovní známkou byla v roce 1943 známka zobrazující Adolfa Hitlera vyhlížejícího z Pražského hradu na Malou Stranu, další známky pak tvořil i po válce, jeho první poválečnou sérií byla v roce 1945 série portrétů československých státníků. Později ryl na známky portrét nejen Klementa Gottwalda, ale i portréty všech dalších komunistických prezidentů, ovšem nikoliv portrét posledního prezidenta – Gustáva Husáka. Svou poslední známku (ku příležitosti XII. mistrovství světa ve fotbale) vyryl v roce 1982, dva roky před svou smrtí.[4] Významná byla jeho spolupráce s grafiky Maxem Švabinským a Karlem Svolinským. Jeho spolupráce se Svolinským činí čtvrtinu jeho ryteckého díla na známkách.[5]
Své známky signoval JS či Jindra S.[6] Jím ryté známky vyšly také v Albánii, Bulharsku, Iráku, Etiopii, v Libyi a ve Vietnamu. Na konci roku 1992 vyšla poslední československá známka, jejím motivem byl právě tento famózní rytec. V roce 2007 pak dále vyšla česká známka (Po. 502) ze série Tradice české známkové tvorby, na které byl zobrazen motiv známky z roku 1953 (Po. 738) s Josefem Slavíkem, vyrytá právě Jindřichem Schmidtem.[7] Další známka z této série s původním Schmidtovým námětem byla vydaná v roce 2001 (Po. 281).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Jindra Schmidt. www.osobnosti-kultury.cz [online]. [cit. 2022-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Jindřich Schmidt | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2022-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Schmidt Biographie 3 [online]. www.batz-hausen.de, 2006-05-10 [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-18. (německy)
- ↑ BATZ, Gerhard. Jindřich Schmidt [online]. Infofila, 2003-03-05 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online.
- ↑ BENEŠ, František. Československo 1945-1992. Praha: POFIS, 2005. 280 s. ISBN 80-86405-19-2.
- ↑ FRONC, Josef. 'Tajné' rytecké značky a nápisy v obrazech známek poválečného Československa [online]. Infofila, 2003-08-07 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Tradice české známkové tvorby [online]. http://www.filaso.cz, 2007-01-20 [cit. 2013-04-04]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HOŘEC, Jaromír. Jindřich Schmidt. Praha: Academia, 2002. 149 s. ISBN 80-200-0909-4.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Schmidt na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Schmidt
- (německy) Stránky věnované tomuto rytci
