Jilmovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Jilmovité

plody jilmu vazu (Ulmus laevis)
plody jilmu vazu (Ulmus laevis)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: jilmovité (Ulmaceae)

Jilmovité (Ulmaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu růžotvaré (Rosales).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

jilm vaz (Ulmus laevis)

Jednodomé nebo dvoudomé stromy s jednoduchými střídavými, dvouřadě uspořádanými listy s palisty. Čepel listů je na okraji jednoduše nebo dvakrát pilovitá, s peřenou žilnatinou. Odění je z jednoduchých chlupů. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, nenápadné, pravidelné, s češulí, v úžlabních svazečcích. Okvětí je nerozlišené, v počtu 4 až 9 volných nebo srostlých plátků. Tyčinek je stejný počet jako okvětních plátků a jsou volné. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů, obvykle s jednou komůrkou a 1 vajíčkem. Plodem je křídlatá nažka nebo oříšek, výjimečně peckovice (Ampelocera). [1]

Čeleď zahrnuje asi 35 druhů v 8 rodech. Je rozšířena v severním mírném pásu s přesahy do tropického pásu v jihovýchodní Asii a tropické Americe (Ampelocera, Phyllostylon). Největší druhové zastoupení je v Asii. Největším rodem je jilm (asi 25 druhů). [2]

Květy jsou opylovány větrem. Plody jsou většinou křídlaté a šířené větrem. Oříšky severoamerického stromu Planera aquatica jsou šířeny vodou. [1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Čeleď jilmovité v klasickém smyslu zahrnovala 15 rodů a asi 200 druhů. Později bylo na základě molekulárních studií 7 rodů (břestovec - Celtis, Trema aj.) přeřazeno do čeledi konopovité (Cannabaceae). Podle kladogramů APG jsou jilmovité sesterskou větví skupiny čeledí zahrnující konopovité (Cannabaceae), morušovníkovité (Moraceae) a kopřivovité (Urticaceae). [2]

Evropská květena[editovat | editovat zdroj]

zelkova habrolistá (Zelkova carpinifolia)

Na území ČR jsou domácí 3 druhy jilmů: v teplejších oblastech roste jilm vaz (Ulmus laevis) a jilm habrolistý (Ulmus minor), v pahorkatině a podhorských krajích jilm horský (Ulmus glabra). Zastoupení jilmů na našem území bylo silně zredukováno tzv. grafiózou, houbovou chorobou způsobující odumírání větví nebo i celých stromů. [3]

V evropské květeně je čeleď zastoupena 6 druhy rodu jilm (mimo našich domácích jilmů Ulmus canescens ve Středomoří, U. elliptica na Krymu a na Ukrajině a jilm vysoký - U. procera v západní a jižní Evropě) a druhem Zelkova abelicea, který je endemitem Kréty. [4]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Dřevo jilmů je dobře až středně dobře opracovatelné, žádané jsou zejména kořenicové dýhy. [5]

Jako okrasné dřeviny jsou v ČR pěstovány domácí i cizokrajné jilmy (Ulmus), zelkova habrolistá (Zelkova carpinifolia), zelkova ostrolistá (Zelkova serrata) a plotovník Davidův (Hemiptelea davidii). [6]

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Ampelocera, Chaetachme, Hemiptelea, Holoptelea, Phyllostylon, Planera, Ulmus, Zelkova [2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.  
  2. a b c STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  3. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.  
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.  
  5. WAGERFUHR, R.. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha : Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7.  
  6. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 9780878934034.
  • Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
  • Hejný S. et al. Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.
  • Mártonfi P. Systematika cievnatých rastlín. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. ISBN 80-7097-508-3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]