Jia Lanpo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jia Lanpo (čínsky 杨钟健, 25. listopadu 1908, Yutian – 8. července 2001) byl čínský paleontolog. Spolu s kolegy jako byl například Pej Wen-Chung patří ke slavné generaci zakladatelů čínské antropologie ^[1]. V roce 1929 promoval na Huiwenské akademii a o dva roky později odešel pracovat na vykopávkách do Čou-kchou-tienu. Profesora Peje vystřídal v letech 1935 – 1937 jako vedoucí vykopávek. Od roku 1949 zastával mnohé významné vědecké funkce; v terénu ale nikdy nepřestal pracovat. Mezi západními vědci je vzpomínán i proto, že jim pomohl zprostředkovat výsledky čínského výzkumu.

Jeho zpopelněné pozůstatky odpočívají v Čou-kchou-tienu spolu s ostatky Peje Wen-Chunga a Yanga Zhongjiana.

Mezi jeho nejznámější knihy, publikované i na západě, patří Raný člověk v Číně a Historie pekingského člověka.

[editovat] References

• (en)
  1. ↑ Etler, D. A, PhD. [online]. [s.n.]. Dostupné: <[1]>.

• V tomto článku je použit překlad textu z článku Jia Lanpo na anglické Wikipedii.

Tento biografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.