Jiří Mihule
Jiří Mihule (* 4. června 1937 Praha) je český hobojista a hudební pedagog.
Studoval hru na hoboj na pražské konzervatoři u dr.Václava Smetáčka a současně soukromě u prof.Ladislava Skuhrovského a poté na AMU, kde absolvoval v roce 1958. Ještě v době studií byl prvním hobojistou Symfonického orchestru hl.města Prahy FOK. V r. 1959 se stal laureátem hobojové soutěže Pražského jara. V r. 1961 byl pozván dirigentem Karlem Ančerlem ke konkurzu do České filharmonie, v jejímž orchestru pak působil 43 let (do r.1993 jako sólohobojista a vedoucí hobojové skupiny).
Svými brilantními interpretačními výkony navázal na slavnou tradici českých hobojistů (Josef Děda) a významně přispěl ke světové proslulosti moderní české dechové školy.
Od počátku se také věnoval sólové a komorní hře. Spolupracoval zejména s Pražským komorním orchestrem, Harmonií českých filhamoniků a od šedesátých let se souborem Ars rediviva. S těmito hudebními tělesy realizoval řadu významných nahrávek.
Milan Munclinger mu připsal svou rekonstrukci Bachova Koncertu d-moll.
Jiří Mihule je porotcem prestižních mezinárodních soutěží a docentem interpretačních kurzů. Od roku 1981 vyučuje na Akademii múzických umění (v roce 1991 se stal docentem a v roce 1998 profesorem její Hudební fakulty). K jeho žákům patří například Jana Brožková, Liběna Séquardtová, Z.Müller, A.Červenková, D.Wichterlová a mnozí další.
Literatura [editovat]
- Československý biografický slovník 20.století (Academia, Praha 1992)
- Jos.Tomeš a kol.: Český biografický slovník 20.století/ II (Paseka, Praha 1999)
- Baker’s Biographical Dictionary of 20th Century Classical Musicians (1997)
- Petr Kadlec: Dobrý orchestr touží po dirigentovi, s jehož požadavky roste. Rozhovor s Jiřím Mihulem. Rudolfinum Revue 2004/5, II, str. 30-33
