Jiří III. Sasko-Meiningenský
| Jiří Lucemburský | ||
|---|---|---|
| vévoda, princ sasko-meiningenský | ||
| Doba vlády | 29. prosince 1941-6. ledna 1946 | |
| Tituly | Jeho Výsost princ sasko-meiningenský, vévoda saský | |
| Narození | 11. října 1892 | |
| Kassel | ||
| Úmrtí | 6. ledna 1946 | |
| Čerepovec | ||
| Předchůdce | Arnošt, vévoda sasko-meiningenský | |
| Nástupce | Bernard, vévoda sasko-meiningenský | |
| Manželky | Hraběnka Klára Marie Korffská zvaná Schmising-Kerssenbrocká | |
| Potomci | Princ Antonín Oldřich Princ Bedřich Alfréd Princezna Marie Alžběta Regina, korunní princezna rakouská |
|
| Dynastie | Dynastie sasko-meiningenská | |
| Otec | Bedřich Jan Sasko-Meiningenský | |
| Matka | Adléta Lippe-Biesterfeldská | |
Jiří, vévoda sasko-meiningenský, německy Georg (III.), Prinz von Sachsen-Meiningen (11. října 1892 – 6. ledna 1946) je někdejší hlava dynastie sasko-meiningenské od roku 1941 až do své smrti.
Život [editovat]
Vévoda Jiří se narodil v Kasselu jako nejstarší syn vévody Bedřicha Jana a hraběnky Adléty Lippe-Biesterfeldské (1870–1948). Jeho otec byl syn vévody Jiřího II. a jeho matka dcera hraběte Arnošta Lippe-Biesterfeldského. Jiří vystudoval právo na univerzitách v Mnichově a Jeně.[1]
Jiří byl nucen přerušit svá studia kvůli službě v první světové válce a bojů se zúčastnil v hodnosti kapitána v jízdním pluku. Jeho strýc Bernard III. abdikoval 10. listopadu 1918 po revoluci v Německu, kdy došlo ke zrušení monarchií v Německu. Po válce dokončil svá právnická studia a nějaký čas sloužil jako zástupce soudu města Hildburghausen ve svobodném statě Duryňsko.[1] 1. května 1933 vstoupil do NSDAP, kde se stal jejím členem č. 2 594 794.
References [editovat]
- ↑ a b "Kaiser's Nephew a Petty Judge", New York Times, 1922-10-29, p. 103.
.
