Jiří Bílý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O českém politikovi a poslanci PSP za ODS pojednává článek Jiří Bílý (politik ODS).
doc. JUDr. Jiří Bílý, Ph.D.
Poslanec České národní rady
Ve funkci:
1992 – 1992[1]
Poslanec Poslanecké sněmovny
Ve funkci:
1993 – 1996
Stranická příslušnost
ČlenstvíMNS
HSMS-MNSj
HSMS
Moravané (strana)

Narození18. října 1952 (71 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloBrno
Profesepedagog, politik a právník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Bílý, též Jiří Libor Bílý (* 18. října 1952 Olomouc), je český právník a politik, v 90. letech 20. století předák moravských politických stran, spoluzakladatel Moravské národní strany a bývalý poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko.

Studium a pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

Základní a střední školu absolvoval v Olomouci. V letech 1977–1980 působil v Brně jako právní čekatel u Krajské prokuratury. Zde složil doktorát a justiční zkoušky. V období let 1980–1981 pracoval na brněnské městské prokuratuře a v letech 1981–1992 byl odborným asistentem na katedře dějin státu a práva Právnické fakulty dnešní Masarykovy univerzity v Brně.[2]

Od roku 1998 působí v Olomouci jako odborný asistent a docent na katedře teorie práva a právních dějin Právnické fakulty Univerzity Palackého, přičemž od roku 2001 byl rovněž hostujícím pedagogem na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (zde získal doktorát Ph.D. a ukončil své habilitační řízení). Od roku 1996 je členem České advokátní komory. V letech 2004–2009 zastával funkci člena Vědecké rady Právnické fakulty Univerzity Palackého. Od roku 2004 působil jako externí pedagog na nově založené Vysoké škole práva v Bratislavě. Coby právní historik se zaměřuje na otázky recepce římského práva, pomocných věd historických, právní archeologii a dějiny moravského práva. V roce 2003 vydal obsáhlou monografii IUS MONTIUM. Právo moravských vinohradních hor I – III.[2] Horenskému právu se věnoval i v dalších letech a své celoživotní téma zakončil v roce 2020 knihou "Ius montium: právo moravských vinohradních hor v kontextu střední Evropy". Tato kniha byla oceněna jako nejlepší právněhistorická kniha roku 2020.[3]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci se zapojil do politiky. Angažoval se v moravistických politických subjektech. V roce 1990 patřil mezi zakladatele Moravské národní strany.[4] V prosinci 1992 se angažoval v protestních akcích moravistických subjektů proti ústavě České republiky. Na shromáždění v Brně pronesl označil ústavu za výsledek kompromisu mezi vládnoucí pravicí a postkomunisty. Morava prý přišla zkrátka, ale díky tomu, že územně správní členění státu bylo odloženo do budoucna, začíná druhé kolo boje o Moravu.[5] V této době se také podílel na činnosti Moravskoslezského sněmu coby mimoústavního sdružení některých moravistických a radikálních aktivistů.[6] V roce 1992 rovněž pronesl výrok o tom, že při neřešení státoprávního uspořádání České republiky a moravské otázky by mohla nastat „irská varianta“. Tyto výroky vzbudily velký ohlas, ale byly spíše dezinterpretovány a neodpovídaly skutečnému politickému uvažování moravistických politiků.[7]

Ve volbách v roce 1992 byl zvolen do České národní rady na kandidátce HSD-SMS (Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko) (volební obvod Jihomoravský kraj). Zasedal v ústavně právním výboru.[8][9] Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1996.[10]

V roce 1995 se v rámci Moravské národní strany střetl s jejím předsedou Ivanem Dřímalem a poté, co byl v tomto klání poražen, odešel se svými stoupenci (platforma Moravské národní sjednocení) do HSD-SMS, které se pak přejmenovalo na Hnutí samosprávné Moravy a Slezska - Moravské národní sjednocení (HSMS-MNSj).[11] V roce 1997 se, po dalším vnitrostranickém konfliktu, stal Jiří Bílý předsedou HSMS-MNSj. V té době již ale moravistické politické proudy ztrácely vliv a ve volbách v roce 1996 ani volbách v roce 1998 nezískaly parlamentní zastoupení.[12]

Angažoval se i v komunální politice. V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen do zastupitelstva města Brno za Moravskou národní stranu. Opětovně kandidoval do brněnského zastupitelstva v komunálních volbách roku 2002 za Hnutí samosprávné Moravy a Slezska, ovšem nebyl zvolen. Profesně se uvádí jako vysokoškolský učitel.[13]

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2014 kandidoval z 13. místa za stranu Moravané do Evropského parlamentu.

Videa s Jiřím L. Bílým o moravské problematice[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. a b Doc. JUDr. Jiří Bílý /M/ [online]. denikpolitika.cz [cit. 2012-10-20]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. http://historyoflaw.eu/czech/pravnehistoricka_kniha_roku_2020.html
  4. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1619. 
  5. Zpráva ČTK: Tvrdá kritita české ústavy na shromáždění MNS v Brně, Datum vydání: 19.12.1992, Čas vydání: 17:15, ID: 19921219D00694.
  6. Zpráva ČTK: První řádné zasedání Moravskoslezského zemského sněmu, Datum vydání: 6.12.1992, Čas vydání: 18:38, ID: 19921206C01064.
  7. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1628. 
  8. Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-20]. Dostupné online. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-20]. Dostupné online. 
  10. Jiří Bílý [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. 
  11. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1623. 
  12. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1625. 
  13. Počet obyvatel: 366 757 Osoba: Jiří Bílý [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]