Jezerska Kočna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jezerska Kočna

Vrchol 2540 m n. m.

Světadíl Evropa
Státy Slovinsko Slovinsko
Pohoří Savinjské Alpy
Souřadnice 46° 21′ 31″ s. š., 14° 31′ 19″ v. d.
Jezerska Kočna
Fire.svg
Jezerska Kočna
Typ trojvrchol
Hornina vápenec
Povodí Kokra, Kamniška Bystrica
Jezerska Kočna z Jenkova planina
Kočna z Kalšského hřebene

Jezerska Kočna je skalnatý vápencový vrchol tyčící se 2 000 m nad údolím řeky Kokra v Savinjských Alpách na severu Slovinska. Při pohledu z obce Jezersko se vrchol Jezerska Kočna prezentuje jako strmá, skalnatá a divoce rozeklaná hora s třemi téměř stejně vysokými vrcholy: Jezerska Kočna (v jejich středu, 2 540m), Kokrska Kočna (2 520m) a Na Križu (2 484m). Jezerska Kočna leží v západní části pohoří. Vrcholové partie jsou zbarveny načervenalým vápencem a jsou narušeny mnoha skalními sesuvy. Kočna je třetí nejvyšší vrchol Savinjských Alp.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Mnozí místní obyvatelé říkají že Jezerska Kočna a Grintovec (nejvyšší vrchol pohoří) jsou jako manželský pár. Kočna - žena je široká, dobře živená žena. Grintovec (též Grintavec) je pak hubený a vysoký muž.
Zajímavý fenomén oblasti je také nejvyšší vodopád Slovinska. Jedná se o vodopád Čedca na severní straně Kočny a je 138 m vysoký. Jeho prameny jsou chudé, a proto obvykle můžeme spatřit jen malé proudy vody padající ze skály.

Sídla[editovat | editovat zdroj]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Výstup na Kočnu je s velkým převýšením ze všech stran. Údolí řeky Kokry v jeho podhůří je o 2 000 metrů níže. Na severní straně, na terase nad údolím Kokry je turistické letovisko Jezersko, se známým Planšarským jezerem jako hlavní atrakcí, ležící ale ještě téměř 1 000 metrů nad mořskou hladinou. Kočna je v první řadě hora oblíbená u turistů. To že postrádá pevné skalní stěny z ní dělá méně populární cíl horolezců. Na vrchol nevedou žádné snadné cesty. Všechny jsou uměle zabezpečeny. Jezersko je domovem slavné rodiny Karničar. Otec byl dlouho chatařem na horské chatě Česka koča a všechny jeho děti jsou dobří horolezci a lyžaři. Davo Karničar jako první na světě sjel na lyžích Mount Everest z vrcholu až do základního tábora (v říjnu, 2000).

Výstupy na vrchol[editovat | editovat zdroj]

  • 4½-5h: z údolí Kokry, po cestě Suhadolnikova pot
  • 3¼h: z chaty Češka koča (1 542 m), po cestě Kremžarjeva pot (transverzála)
  • 3½h: z chaty Coizova koča (1 793 m), přes Dolce
  • 1¾h: z vrcholu Grintovec, po cestě zvané Špremova pot (transverzala)

Turistické cesty[editovat | editovat zdroj]

  • Jihovýchod - Tento výstup je dlouhý, s velkým výškovým rozdílem (z 900 m do 2 540 m) a také chata (Cojzova koča) je docela vzdálená od vrcholu Kočna. Na chatu je přístup ze dvou stran. Z doliny Kamniška Bystrica a ze západu ze Suhi dol. Od chaty potom do sedla Dolška Škrbina (2317 m) a podél svérázného zajištění (plazení pod skalním převisem) na vrchol. Délka : Ze statku Suhadolnik (902 m) asi 5 hod. na vrchol. Od Domu v Kamniški Bystrici (600 m) 6 hod. na vrchol.
  • Sever - Z obce Jezersko nejprve stoupáte na chatu Češka koča (1 543 m). Odtud přes sutiny Zgornje Ravni a k západu po cestě Kremzarova pot (ferrata obtížnosti C) po hraně v hlavního hřebene do sedla Dolška Škrbina (2 317 m). Ze sedla stejnou cestou jako u předešlé cesty přes několik zajištěných prahů na velmi malý vrchol (pojme jen asi 5 lidí). Délka : Z obce Jezersko asi 5 hodin na vrchol.
  • Jih - Přímá jižní cesta stoupá přímo z doliny Suhi dol. Oficiálně zde žádná cesta nevede, jen náznaky malé stezky na nějakých místech. Tato cesta je velmi strmá, obtížná na orientaci, málo chozená a je na ní hodně míst obsahujících lehčí lezení. V horní části cesty je opět ferrata obtížnosti C.

Horolezecké a alpinistické cesty[editovat | editovat zdroj]

  • Severozápadní hřeben - Dlouhý a hezký výstup, který končí na vrcholu Veliki vrh. Obtížnost III. UIAA. V Oltarji (vrchol v severozápadním hřebeni) je pár krátkých, ale těžkých horolezeckých cest.
  • Východní srázy - Na Kočnu nevede žádná normální, snadná cesta pro skialpinisty. Lyžování je možné směrem k východu, do údolí Dolci (v horní části velmi těžké, některé sekce jsou až obtížnosti S4. Dále je obtížné najít sjezdovou pasáž dolů do doliny Suhi dol.
  • Povnova dolina - Toto je velmi těžká skialpinistická a lezecká trasa, zvláště exponovaná ve spodní části a na ještě více na vrcholu. Skalní lezení je místy až IV. UIAA, lyžařská část obsahuje sekce o obtížnosti S5. Převýšení při sjezdu je 1 200 m.

Češka Koča[editovat | editovat zdroj]

chata Češka Koča

Mezi skalami v kosodřevině se nachází pod severními srázy Jezerske Kočny horská chata Češka Koča (1 542 m). Je postavena na dně skalního kotle Spodnje Ravni pod půlkruhem skalnatých obrů - Kočny Grintovce, Dolgeho hrbetu, Rinky a Baby. Chata samotná má pro Čechy nesmírně zajímavou minulost. Byla postavena ze sbírek Pražského odboru Slovinského planinského družstva. V r. 1898 proběhly přípravné práce. V červnu r. 1900 byla zahájena stavba a v srpnu téhož roku byla chata dohotovena. Měla (a dodnes má) podobu české roubené chalupy. Na chatě vládne příjemná atmosféra, jsou zde zachovány památky na české působení v těchto horách. Otevřená je od poloviny června do konce září. V 6 pokojích je 40 lůžek a ve společné noclehárně (lager) dalších 30 lůžek. V blízkosti chaty je pramen vody a posezení.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]