Jevgenij Chrunov
| Jevgenij Vasiljevič Chrunov | |
|---|---|
| Kosmonaut CPK | |
| St. příslušnost | SSSR/Rusko |
| Datum narození | 10. září 1933 Prudy, Tulská oblast, SSSR |
| Datum úmrtí | 19. května 2000 Moskva, Rusko |
| Jiné zaměstnání | Inženýr |
| Hodnost | Plukovník |
| Čas ve vesmíru | 1d 23h 45m |
| Kosmonaut od | 1960 |
| Mise | Sojuz 5, Sojuz 4 |
| Znaky misí |
 |
| Kosmonaut do | 1980 |
Jevgenij Vasiljevič Chrunov, rusky Хрунов, Евгений Васильевич (10. září 1933 obec Prudy[1], Tulská oblast, SSSR – 19. května 2000) byl sovětský kosmonaut. Do kosmu se dostal jako velitel Sojuzu 5 v roce 1969.[2].
Obsah |
[editovat] Život
Jeho otec byl celý život traktoristou. Byla to rodina veliká, Jevgenij měl šest bratrů a čtyři sestry, dvě z nich zemřely. Jejich vesnici zabrali Němci už v září 1941, v prosinci téhož roku ji Rudá armáda osvobodila, ovšem vesnice byla celá v plamenech. Noc 6. prosince strávili všichni ukryti ve sklepě a tento zážitek si Jevgenij nesl celým životem. V dubnu 1948 otec zemřel, nejstarší bratr šel na vojnu, ostatní dřeli v kolchozu. Po skončení základní školy pokračoval ve studiu na zemědělské průmyslové škole. Po čtyřech letech se stal mechanikem a vzápětí narukoval na vojnu, k letectvu. Do oddílu prvních kosmonautů byl vybrán roku 1960.
K letu nastoupili v lednu 1969, když byly venku kruté mrazy, vichr. Mezi lidmi řádila hongkongská chřipka, v přípravném období všichni chodili s rouškou na ústech, denní lékařské kontroly. Přesto tým na start z Bajkonuru se Sojuzem 5 pustili. V týmu kosmonautů byl veden od 9. března 1960 do 25. prosince 1980. Měl letět ještě v roce 1980, nominaci odmítl. V roce 1972 obhájil kandidátskou práci a o několik let později doktorskou. O svých zkušenostech napsal poutavou knihu Kosmonautovy všední dny. Byl ženatý a měl jedno dítě. V roce 1990 měl hodnost plukovníka. Zemřel nemocný ve věku 66 let.
[editovat] Let do vesmíru
Nahoru letěl jako inženýr-výzkumník s Volynovem a Jelisejevem v roce 1969, kdy mu bylo 35 let. Mise Sojuzu 5 začala startem z Bajkonuru. Na oběžné dráze se spojili s lodí Sojuz 4, což byl také hlavní cíl letu, přestoupil s Jelisejevem do ní a s ní se vrátil k Zemi. Přistáli jako jiné Sojuzy a kabinou na padácích, asi 40 km od Karagandy. Měli v oné změně lodí světové prvenství.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 353.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Jevgenij Vasiljevič Chrunov, s. 94.
