Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jevtušenko s americkým prezidentem Richardem Nixonem v roce 1972

Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko, rusky: Евгений Александрович Евтушенко, ukrajinsky: Євген Олександрович Євтушенко, (* 18. července 1932, Nižněudinsk, Irkutská oblast) je ruský básník, scenárista a režisér ukrajinského původu.

Nejprve působil jako mluvčí sovětské mládeže, což vedlo k tomu, že směl cestovat i do kapitalistické ciziny. (O toto privilegium přišel roku 1963.)

Roku 1974 se zastával tehdy vězněného literáta A. Solženicyna. Po pádu komunistické diktatury byl viceprezidentem ruského PEN klubu a člen American Academy Of Arts And Sciences.

Podílel se na výstavbě pomníku pro oběti komunismu naproti sídlu bývalé KGB.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jevgenij Jevtušenko se narodil 18. července 1932 ve Stancii Zima v irkutské oblasti. Je významným básníkem, prozaikem, filmařem a publicistou. Do roku 1944 žil s rodiči (otcem geologem, matkou zpěvačkou) na Sibiři. V roce 1948 se zúčastnil s otcem geologické expedice v Kazachstánu. Po dobu studií na Literárním institutu mu vyšla básnická sbírka Rozvědčíci budoucnosti (Razvedčiki graduščego, 1952) a autobiografická poéma Stanice zima (Stancija zima, 1953). Popularitu si získal jako básník věnující se aktuálním tématům a spolu s Roždestvenským a Vozněsenským tvořili proud „nové poezie“.

Jevtušenko se aktivně zúčastňoval veřejného a politického života, protestoval proti vstupu vojsk varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 i proti nucené emigraci Solženicyna. Vystupoval proti cenzuře komunismu, tři roky působil jako poslanec parlamentu. Je čestným členem Americké akademie umění a Evropské akademie věd a umění. Žije střídavě v Moskvě, Tuzle a Oklahomě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho počáteční tvorba je ovlivněna jeho komunistickým přesvědčením, později se postavil na nekomunistickou a protikomunistickou stranu. Některé jeho básně se staly velmi známými (lze o nich říci, že byly velmi protistalinské) – jedná se např o básně: Monolog beatniků, (zde dokonce použil větu „Ze spasitele je náhle vrah“).

Sbírky:

  • Silnice entuziastů, 1955
  • Slib, 1956
  • Neumírej před smrtí, ISBN 80-902291-0-7
  • Dlouhé volání
  • Něha
  • Propast
  • Tanky jedou Prahou
  • Bulatova píseň

Režie:

  • Mateřská škola

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu