Jestřábník
Jestřábník | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
Rod | jestřábník (Hieracium) L. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jestřábník (Hieracium) je rod menších až středních rostlin s převážně žlutými květy. Je jedním z největších rodů krytosemenných rostlin, tvoří jej přibližně 1000 druhů. Rod jestřábník je součásti čeledi hvězdnicovitých, kde je řazen do podčeledi čekankové (Cichorioideae).[1][2]
Výskyt
Tento rod se vyjma Austrálie rozšířil do všech světadílů, roste od subtropů až téměř do chladných subpolárních oblastí. V České republice vyrůstá okolo 100 druhů.[3][4]
Popis
Jsou to rostliny převážně vytrvalé, kvetou nejčastěji žlutě, mnohem řidčeji červeně, oranžově nebo růžově. Hodně druhů vytváří přízemní listovou růžici, která u některých druhů v době kvetení již usychá. Lodyha bývá porostlá mnoha nebo jen několika listy (i pouze jedním) s řapíky nebo bez, jejich čepele mají okraj různě zubatý nebo celistvý. Důležitým znakem určující druh rostliny je odění, na lodyze, listech, úborech, zákrovu i květech mohou vyrůstat chlupy jednoduché vícebuněčné, stopkaté žlázky nebo hvězdicovité chlupy, které při větší hustotě mohou být plstnaté. Na místě poškození někdy vytéká z lodyh latex.
Výhradně jazykovité květy jsou seskupeny do úborů vyrůstajících na lodyze samostatně nebo vytvářejících květenství. U některých druhů dochází k apomiktickému rozmnožování bez splynutí gamet, tj. z vajíčka se vytvoří plod i bez oplodnění samčími buňkami z pylu. Plody jsou nažky s chmýřím.[4][5][6][7][8]
Složitost rodu
Všeobecně se jestřábník popisuje, co se týče jeho taxonomie, jako jeden z nejsložitějších rodů. Jednou z příčin je apomiktické rozmnožování mnoha druhů, které odchylky vzniklé před dávnou dobou na oddělených stanovištích dlouhodobě konzervuje (rostliny se vlastně množí klonováním). Následně vzniká velké množství tzv. apomiktických mikrodruhů.
U rostlin rozmnožujících se opylením dochází zase často k hybridizaci, plodní hybridi se dále kříží mezi sebou i zpětně s původními rodiči, vznikají nepřehledné tzv. hybridní roje.[4][5][6]
Hlavní a vedlejší druhy
Stav, kdy vzniklo velké množství blízce příbuzných druhů, které navíc nejsou od sebe příliš odlišné, dal vzniknout systematické pomůcce, a to stanovením tzv. hlavních a vedlejších druhů. Vedlejší druh je ten, který nese znaky nějakého dalšího, hlavního druhu, přičemž nemusí být nutně hybridního původu. Vzájemné vztahy se pak zapisují:
- Hieracium laurinum (Hieracium sabaudum < Hieracium umbellatum) což značí:
- Vedlejší druh Hieracium laurinum nese znaky hlavních druhů Hieracium sabaudum a Hieracium umbellatum, má však blíže k Hieracium sabaudum.[4][5][6]
Taxonomie
Rod jestřábník je vzhledem ke své rozsáhlosti, složitosti i vzájemným mezidruhovým vztahům uznáván buď jako široký rod (sensu lato) jestřábník Hieracium se dvěma podrody: Sg. Hieracium, tzv pravé jestřábníky, a Sg. Pilosella, tzv. chlupáčci, nebo (v současné době asi častěji) v užším slova smyslu (sensu stricto) jako dva samostatné rody jestřábník Hieracium a dále samostatný rod chlupáček Pilosella.[3][4][5][8][9]
Subgen. Hieracium – tzv. pravé jestřábníky
Rozmnožují se pouze semeny, která vznikají výhradně apomikticky, listy mají po obvodě drobně až hrubě zubaté. Chmýr je dvouřadý, nažky 2,5-5 mm dlouhé. Rostliny jsou vždy bez výběžků.[10] Patří sem např.ː
- Jestřábník omanovitý (Hieracium inuloides)
- Jestřábník sivý (H.caesium)
- Jestřábník hladký (H. laevigatum)
- Jestřábník zední (H. murorum)
- Jestřábník hroznatý (H. racemosum)
- Jestřábník savojský (H. sabaudum)
- Jestřábník bledý (H. schmidtii)
- Jestřábník okoličnatý (H. umbellatum)
- Jestřábník věsenkovitý (H. prenanthoides)
- Jestřábník obecný (H. vulgatum)
Subgen. Pilosella – tzv. chlupáčci
Rozmnožují se semeny a odnožemi, semena vznikají apomikticky i opylováním, listy jsou po obvodě celistvé, nanejvýš s drobnými, od sebe vzdálenými zuby. Rostliny mají podzemní i nadzemní výběžky. Chmýr je jednořadý, nažky dlouhé nejvýše 2,5 mm.[10] V ČR se vyskytuje na 10 hlavních druhů[11], např.ː
- Jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum)
- Jestřábník trsnatý (H. caespitosum)
- Jestřábník myší ouško (H. lactucella)
- Jestřábník chlupáček (H. pilosella)
- Jestřábník úzkolistý (H. piloselloides)
Odkazy
Reference
- ↑ STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website: Asteraceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 01.08.2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Jestřábník [online]. BioLib, o. s., rev. 26.06.2006 [cit. 2012-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Praha – Průhonice, rev. 23.01.2011 [cit. 2012-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e STRNADOVÁ, Petra. DP: Rozšíření druhu Hieracium sabaudum v ČR [online]. Masaryková univerzita, PřF, Brno, rev. 11.05.2007 [cit. 2012-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Atlas rostlin: Jestřábník [online]. Luboš Pechar, Přírodou.cz, o. s., Praha 6 [cit. 2012-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Květena ČR: Jestřábník [online]. Petr Kocián [cit. 2012-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Flora of North America: Hieracium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2012-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Flora of China: Pilosella [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2012-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Plant List: Pilosella [online]. Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden [cit. 2012-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=76
- ↑ http://botany.cz/cs/hieracium-bauhini/
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu jestřábník na Wikimedia Commons