Jestřábník oranžový
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum)
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Hieracium aurantiacum L. |
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
|
Jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), někdy nazývaný chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca), je dekorativní a často v zahradách pěstovaná oranžově kvetoucí květina, vytrvalý druh patřící v rodu jestřábník do podrodu chlupáčci. Při užším pojetí rodu jestřábník je podrod chlupáčci považován za samostatný rod chlupáček (Pilosella).
Obsah |
Rozšíření [editovat]
Druh se primárně vyskytuje především v horách Střední Evropy, ve Skandinávii a na pomezí Finska a Rusku, sekundárně se rozšířil téměř do celé Evropy, Severní Ameriky i do Austrálie. V České republice se původně vyskytoval jen na Šumavě, v Krkonoších, na Králickém Sněžníku a v Beskydách, druhotně roste na mnoha dalších místech republiky kde byl pravděpodobně záměrně vysazen nebo se v nedávné době sám rozšířil.
Vyrůstá na vlhčích, hlinitých, kyselých a na živiny chudých půdách na horských loukách a pastvinách, na světlých mýtinách a okrajích lesů, podél komunikací, v parcích a okolí zahrad kam se rozšiřuje únikem semen z uměle pěstovaných rostlin.[2][3]
Popis [editovat]
Vytrvalá, značně chlupatá bylina s lodyhou dorůstající do výše 25 až 50 cm. Z větvícího se šikmého oddenku vyrůstá přízemní listová růžice podlouhle vejčitých, mělce zoubkovaných, dlouze chlupatých, světle zelených a na rubu nasivělých listů z jejíchž paždí vyrůstají plazivé kořenující výběžky. Z růžice vystupuje přímá, nevětvená lodyha porostlá bílými chlupy a jen řídce černavými žlázkami. Lodyha je olistěná jen ve spodní části 3 až 4 elipticky protáhlými až kopinatými, na vrcholu zaokrouhlenými, po obvodě mělce zubatými neb celokrajnými, měkce chlupatými listy.
Drobné, nápadně zbarvené květní úbory, výhradně s jazykovitými kvítky oranžové až nachově červené barvy, vyrůstají na vrcholu lodyhy a vytvářejí z počátku nahloučenou a později volnou latu. Úbory se otvírají včasně z rána a brzy po poledni se opět zavírají, stejně jako před deštěm. Zákrov je vejčitý, jeho čárkovitě kopinaté zákrovní listeny, jsou na koncích tupé a tmavě zelené.
Květy se mohou opylit cizím pylem, pylem z téhož květu nebo mohou semena vzniknout apomikticky bez opylení. Plodem jsou černohnědé nažky kratší než 2,5 mm s jednořadým chmýrem.[2][3] [4][5]
Ohrožení [editovat]
Horské populace jestřábníku oranžového jsou změnou hospodaření na horských loukách ohroženy stejně jako zavlékáním nepůvodních genotypů zanášenych do české přírody ať již přirozenou cestou nebo vysazováním nepůvodních populací. V "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" je tento druh pod názvem Pilosella aurantiaca zařazen do skupiny (C3) mezi ohrožené druhy.[3][5][6]
-
Louka porostlá jestřábníkem oranžovým
-
Úbor s jazykovitými květy
-
Květenství s úbory
-
Ochmýřené nažky
.jpg)
.jpg)
Reference [editovat]
- ↑ BioLib.cz - Hieracium aurantiacum (Jestřábník oranžový) [online]. BioLib.cz, [cit. 2013-05-25]. Dostupné online.
- ↑ a b HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Jestřábník oranžový [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 03.07.2007, [cit. 2013-05-25]. Dostupné online. (cs)
- ↑ a b c HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Jestřábník oranžový [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 28.02.2010, [cit. 2013-05-25]. Dostupné online. (cs)
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Jestřábník oranžový [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2013-05-25]. S. 418-419. Dostupné online. (cs)
- ↑ a b Květena ČR: Jestřábník oranžový [online]. Petr Kocián, [cit. 2013-05-25]. Dostupné online. (cs)
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012, čís. 84 [cit. 25.05.2013], s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
