Jestřábník oranžový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Jestřábník oranžový

Jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum)
Jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: jestřábník (Hieracium)
Binomické jméno
Hieracium aurantiacum
L.
Synonyma
  • Pilosella aurantiaca
  • chlupáček oranžový
  • jestřábník rudokvětý [1]

Jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), někdy nazývaný chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca), je dekorativní a často v zahradách pěstovaná oranžově kvetoucí květina, vytrvalý druh patřící v rodu jestřábník do podrodu chlupáčci. Při užším pojetí rodu jestřábník je podrod chlupáčci považován za samostatný rod chlupáček (Pilosella).

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh se primárně vyskytuje především v horách Střední Evropy, ve Skandinávii a na pomezí Finska a Rusku, sekundárně se rozšířil téměř do celé Evropy, Severní Ameriky i do Austrálie. V České republice se původně vyskytoval jen na Šumavě, v Krkonoších, na Králickém Sněžníku a v Beskydách, druhotně roste na mnoha dalších místech republiky kde byl pravděpodobně záměrně vysazen nebo se v nedávné době sám rozšířil.

Vyrůstá na vlhčích, hlinitých, kyselých a na živiny chudých půdách na horských loukách a pastvinách, na světlých mýtinách a okrajích lesů, podél komunikací, v parcích a okolí zahrad kam se rozšiřuje únikem semen z uměle pěstovaných rostlin.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá, značně chlupatá bylinalodyhou dorůstající do výše 25 až 50 cm. Z větvícího se šikmého oddenku vyrůstá přízemní listová růžice podlouhle vejčitých, mělce zoubkovaných, dlouze chlupatých, světle zelených a na rubu nasivělých listů z jejíchž paždí vyrůstají plazivé kořenující výběžky. Z růžice vystupuje přímá, nevětvená lodyha porostlá bílými chlupy a jen řídce černavými žlázkami. Lodyha je olistěná jen ve spodní části 3 až 4 elipticky protáhlými až kopinatými, na vrcholu zaokrouhlenými, po obvodě mělce zubatými neb celokrajnými, měkce chlupatými listy.

Drobné, nápadně zbarvené květní úbory, výhradně s jazykovitými kvítky oranžové až nachově červené barvy, vyrůstají na vrcholu lodyhy a vytvářejí z počátku nahloučenou a později volnou latu. Úbory se otvírají včasně z rána a brzy po poledni se opět zavírají, stejně jako před deštěm. Zákrov je vejčitý, jeho čárkovitě kopinaté zákrovní listeny, jsou na koncích tupé a tmavě zelené.

Květy se mohou opylit cizím pylem, pylem z téhož květu nebo mohou semena vzniknout apomikticky bez opylení. Plodem jsou černohnědé nažky kratší než 2,5 mm s jednořadým chmýrem.[2][3] [4][5]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Horské populace jestřábníku oranžového jsou změnou hospodaření na horských loukách ohroženy stejně jako zavlékáním nepůvodních genotypů zanášenych do české přírody ať již přirozenou cestou nebo vysazováním nepůvodních populací. V "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" je tento druh pod názvem Pilosella aurantiaca zařazen do skupiny (C3) mezi ohrožené druhy.[3][5][6]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BioLib.cz – Hieracium aurantiacum (Jestřábník oranžový) [online]. BioLib.cz, [cit. 2013-05-25]. Dostupné online.  
  2. a b HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Jestřábník oranžový [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 03.07.2007, [cit. 2013-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Jestřábník oranžový [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 28.02.2010, [cit. 2013-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  4. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Jestřábník oranžový [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2013-05-25]. S. 418-419. Dostupné online. (česky) 
  5. a b Květena ČR: Jestřábník oranžový [online]. Petr Kocián, [cit. 2013-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  6. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012, čís. 84 [cit. 25.05.2013], s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786.  (anglicky)