Jeruzalémský Talmud
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeruzalémský Talmud neboli Talmud Jerušalmi je redakce talmudu vytvořená v Izraeli během čtvrtého století n. l. Je tvořen starší Mišnou, záznamem ústních náboženských tradic židů, a rabínskými komentáři zvanými Gemara.
Gemara Jeruzalémského Talmudu je výsledkem téměř 200-letého bádání nad Mišnou v akademiích v zemi izraelské (hlavně v Tiberiadě a v Cesareji). Vzhledem k poloze těchto akademií jsou zde velmi detailně probírány zákony zemědělství ve Svaté Zemi. Podle tradice jej dokončili v roce 350 n. l. v Izraeli Rav Muna a Rav Jossi. Říká se mu Talmud Jerušalmi (Jeruzalémský Talmud), nicméně jméno je zavádějící, nebyl totiž napsán v Jeruzalémě. Jindy proto bývá některými nazýván Talmud Erec Jisra'el - Palestinský Talmud.
V současnosti se od užívání názvu „Palestinský Talmud“ obecně ustupuje, neboť toto slovo je v současné době zabarveno arabsko-izraelským konfliktem. V češtině zvlášť je užívání problematické, neboť např. na rozdíl od němčiny nedokáže rozlišit mezi palestinským ve smyslu "historický region zvaný Palestina" a palestinským ve smyslu "palestinská samospráva/palestinský stát".
Gemara Jeruzalémského Talmudu je psána v západoaramejském nářečí, které se v určitých věcech liší od Aramejštiny Babylonského Talmudu. Vyznačuje se větší frekvencí slov přejatých z řečtiny (i latiny) a je bližší jazyku některých aramejsky psaných midrašů, které rovněž vznikaly tu dobou v Izraeli.
Obsah |
[editovat] Traktáty Jeruzalémského Talmudu
- Seder Zera'im
- Berachot
- Pe'a
- Demaj
- Kilajim
- Ševi'it
- Trumot
- Ma'aserot
- Ma'aser šeni
- Chala
- Orla
- Bikurim
- Seder Mo'ed
- Šabat
- Eruvin
- Pesachim
- Šekalim
- Joma
- Suka
- Bejca
- Roš Ha-Šana
- Ta'anit
- Megila
- Mo'ed katan
- Chagiga
- Seder Našim
- Jevamot
- Ketubot
- Nedarim
- Nazir
- Sota
- Gitin
- Kidušin
- Seder Nezikin
- Bava Kama
- Bava Meci'a
- Bava Batra
- Sanhedrin
- Makot
- Ševu'ot
- Avoda Zara
- Horajot
- Seder Tohorot
- Nida
Jeruzalémský Talmud obsahuje gemaru ke 39 traktátům Mišny, což je o jeden více, než u Babylónského Talmudu. Na rozdíl od babylonského zahrnuje kompletní gemaru k sederu Zera'im. To se dá vysvětlit tím, že zákony týkající se zemědělství a obdělávání Země Izraelské měly svůj význam pro palestinské Židy, zatímco v Babylónii byly diskuze na takové téma zhola zbytečné. Naopak zcela chybí seder Kodašim, týkající se obětí v Chrámu, který je naopak z velké části komentován v babylónské verzi - dalo by se předpokládat, že situace bude spíše opačná. Někteří vědci proto zastávají názor, že Jeruzalémský Talmud původně obsahoval gemaru ke všem traktátům Mišny - nicméně 24 traktátů se nám nedochovalo. Jeruzalémská gemara je také mnohem kratší a proto je ve výsledku Jeruzalémský Talmud mnohem méně obsáhlý a tím i méně závazný, než Babylónský Talmud.
[editovat] Rozdíly oproti Babylónskému Talmudu
Zatímco v Babylónském Talmudu jsou jednotlivé mišny označovány aramejským slovem מתניתין, v Jerušlami jsou označovány jako halachot. Rovněž rozřazení a stránkování u Jerušalmi není přesně dané, jako u jeho babylónského protějšku. Nejčastěji jsou proto citace uváděny ve formě [Traktát - číslo kapitoly - číslo mišny], přičemž aby nedošlo k záměně s Mišnou ši Babylónským Talmudem, bývá ve vědeckých publikacích před citací ještě zkratka J / Y, "Jeru", "Yeru" ev. JT / PT označující Jeruzalémský/Palestinský Talmud.
Rovněž znění Mišny tak, jak je předkládáno v Jerušalmi, není úplně stejné jako v původní Mišně nebo v Babylónském Talmudu. Skutečnost je taková, že všechny tři zmíněné sbírky se od sebe v určitých drobnostech liší.
[editovat] Bibliografie
- Stemberger, Günter: Talmud a Midraš
- Cohen, Abraham: Talmud pro každého
- Artscroll Schottenstein edition of Talmud Yerushalmi
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Hebraistika |
