Jeremy Brett

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeremy Brett
Rodné jméno Peter Jeremy William Huggins
Narození 3. listopad 1933
Spojené království Berkswell Grange, Warwickshire, Anglie
Úmrtí 12. září 1995 (61 let)
Spojené království Londýn, Anglie
Aktivní roky 1954 - 1995
Manžel/ka Anna Massey (1958 - 1962)
Joan Wilson (1976 - 1985)
Rodiče Elizabeth Edith Cadbury, Henry William Huggins
Oficiální web http://www.jeremybrett.info/
Významné role Sherlock Holmes v televizním cyklu Tv Granada

Jeremy Brett, vlastním jménem Peter Jeremy William Huggins (3. listopadu 1933 v Berkswell Grange, Warwickshire, Velká Británie12. září 1995, Londýn, Anglie) byl britský zpěvák a herec.


Obsah

Životopis[editovat]

Matka se jmenovala Elizabeth Edith Cadbury (dědička slavné značky čokolád Cardbury), otec byl plukovník Henry William Huggins, vzali se v roce 1923.

Byl nejmladší ze čtyř sourozenců. Jeho tři bratři se stali učitelem, malířem a architektem. Narodil se s vadou řeči, která mu byla později chirurgicky odstraněna. Studoval na Eton Collage, kde měl problémy s učením kvůli lehké dyslexii a hyperaktivitě. Otec chtěl, aby šel Jeremy do armády, ale ten se rozhodl stát se hercem. Jeho otec jej tedy přinutil změnit si jméno, aby nešpinil čest rodiny takovým povoláním. Příjmení Brett prý převzal ze značky svého prvního obleku.

Po ukončení studia herectví, jež absolvoval v Londýně, začal hrát v divadle Library Theatre v Manchesteru. Po natáčení filmu Vojna a mír vystřídal několik dalších divadelních společností, nakonec skončil v londýnském Královském národním divadle (Royal National Theatre).

Mezi jeho jevištní role patří: Patroclus a pak Troilus v "Troilus a Cressida" (1956), Hamlet v "Hamletovi" (1961), Bassanio v "The Merchant of Venice" (1970), Dracula v "Dracula" (1978-9) , Dr. John Watson v "The crucifer of blood" (1980-1), Prospero v "The Tempest" (1982), a Sherlock Holmes v "The Secret of Sherlock Holmes" (1988-9).

V televizi začal v roce 1954 v televizním filmu nazvaném Svengali, u filmu začínal v roce 1956 v americké filmové adaptaci Tolstého románu Vojna a mír režiséra Kinga Vidora. Zde si zahrál společně s Henry Fondou, Melem Ferrerem a Audrey Hepburnovou, se kterou se o osm let později opět sešel při natáčení legendárního oscarovém muzikálu My Fair Lady. V roce 1971 se objevil ve snímku Mikuláš a Alexandra.

Matka zahynula při dopravní nehodě r.1959 a otec zemřel v roce 1965.

První manželka mu porodila jediného syna Davida Hugginse. Ten se oženil v roce 2001 s Madeleine Christie (děti Dan a Iris). Dále měl dvě nevlastní děti druhé manželky Joan Wilson.

Jeremy Brett byl velmi diskrétní o tom, že nebyl čistě heterosexuální. Měl řadu heterosexuálních, stejně jako homosexuálních vztahů během celého života - včetně vztahu s americkým hercem Paulem Shenarem . Jeremyho poslední veřejně známý vztah byl s Joan Wilson, s kterou se oženil a jejíž smrt ho velmi zasáhla. ​​

V 60. letech si zahrál i d'Artagnana v britské televizní adaptaci Tří mušketýrů. Jeho vůbec nejznámější rolí se však stalo 41 dílů příhod světově proslulého detektiva Sherlocka Holmese, jež postupně natáčel od roku 1984 až do své smrti.

Jeho smrt v roce 1995 ve věku 61 let byla způsobena kardiomyopatií (srdečním selháním). Srdeční chlopně trvale poznamenala revmatická horečka, kterou utrpěl jako teenager. Léky později předepsané pro léčbu bipolární afektivní porucha, jíž trpěl a jeho dlouholeté kouření, také oslabily jeho srdce. Zemřel nečekaně ve spánku ve svém bytě v Londýně.


Role[editovat]

Přehled

Svoji profesionální hereckou kariéru započal v divadle v Manchesteru v roce 1954, v Londýně potom v roce 1956. První rolí ve filmu byl Nikolai Rostov ve "Válka a mír" z roku 1956, kde hrál s Audrey Hepburnovou. V témže roce se objevil na Broadwayi jako vévoda Aumerle v Richardu II. Na jevišti hrál mnoho klasických rolí, včetně asi 12 Shakespearových her v letech 1967–1970, kdy byl členem Národní divadelní společnosti.

Od počátku 60. let se často objevoval v britské televizi. Hrál v několika seriálech a adaptaci Tří mušketýrů (1966) jako d'Artagnan. Jeho největší filmovou rolí byl tehdy Freddie Eynsford-Hill v My Fair Lady (1964), kde se opět sešel s Audrey Hepburnovou. Ačkoli jeho hlas byl ve zpívaných partech z nepochopitelných důvodů dabován, Brett zpíval velmi dobře, jak později prokázala jeho role Danila ve Veselé vdově (1968).

Některá jeho vystoupení byla v klasických komediích jako Captain v televizní verzi The Rivals (1970) a Bassanio v Shakespearově The Merchant of Venice - Kupec benátský (1970). Také hrál v několika dalších filmech z ITC série, jako je The Baron - Baron (1967) a The Champions - Šampioni (1969), kde byl obsazován jako snědý, inteligentní a galantní darebák. Brett také se objevil v The Incredible Hulk (1977). Známé jsou také role v Tajemství ostrova Seagul - Secret of Seagul Island a Smrt v pomalém pruhu - Death in a Slow Lane, do role opět elegantních zločinců.

Poslední rolí Jeremyho Bretta byl umělcův otec v Hollywoodském celovečerním filmu Moll Flandersová (1995) v hlavní roli s Robinem Wrightem Pennem (film nesmí být zaměňován s adaptací ITV z roku 1996).


Jako Sherlock Holmes

Ačkoli se Jeremy Brett objevil během své 40-leté kariéry v mnoha různých rolích, nejproslulejší je díky jeho skvělému ztvárnění Sherlocka Holmese v The Adventures of Sherlock Holmes (Dobrodružství Sherlocka Holmese) televize Granada, vyrobenému mezi lety 1984 a 1994. Díly byly upraveny podle Johna Hawkeswortha a dalších spisovatelů, čerpajících přímo z originálních příběhů sira Arthura Conana Doyla. I když se zprvu údajně bál složitou roli obsadit, nakonec nabídku přijal a objevil se celkem v 41 epizodách seriálu, vedle Davida Burkeho a později Edwarda Hardwicka jako Dr. Watsona a Rossalie Williams v roli paní Hudsonové.

Poté, co na sebe vzal tuto náročnou úlohu ("Holmes je nejtěžší, co jsem kdy hrál - těžší, než Hamlet nebo Macbeth" ) vystoupoval v také divadlech, a stále je obecně považován za definitivního Holmese, stejně jako před ním Basil Rathbone. Předtím hrál doktora Watsona s Charltonem Hestonem v roli Holmese v roce 1980 Los Angeles v The crucifer of Blood, definitivní nezapomenutelnou rolí mu však byl opravdu až světoznámý detektiv v proslaveném cyklu TV Granada.

Když byl osloven v únoru 1982 televizí Granada hrát Sherlcka Holmese, záměrem bylo, aby se zcela autenticky a věrně přizpůsobil postavě detektiva. V zájmu věrného zobrazení provedl rozsáhlý výzkum zaměřený na velkého detektiva a sira Arthura Conana Doyla samotného, a byl velmi pozorný k rozporům mezi scénářem, která mu byla dána a původními příběhy Conana Doyla. Nejdražším majetkem herce na place byl prý jeho 77-stránkový popis všech zvyků a povahových rysů detektiva, od Holmesova manýrismu po stravovací návyky. Brett jednou vysvětlil, že "někteří herci se snaží, aby se charakterem stali postavami. Když to funguje, herec je jako houba, mačkáním odstraní svou vlastní osobnost a pak absorbuje charakter postavy jako kapalinu".

Byl také posedlý přinášením další vášně do role Holmese. Vytvořil jeho poněkud výstřední gesta rukou a krátký ostrý smích. Vrhal se na zem za stopou, neváhal vyskočit na nábytek nebo skočit přes zábradlí mostu bez ohledu na svoji osobní bezpečnost.

Holmesova posedlá, depresivní, ale geniální osobnost Bretta fascinovala. V mnoha připomínala hercovu vlastní - s výbuchy vášnivé energie i následujícím období letargie. Proto se pro něj stalo těžké vzdát se přemýšlení o Holmesovi ve volném čase po natáčení. Odjakživa se říká, že jediný způsob pro herce, jak zůstat zdravý, je opustit svou roli na konci dne. Jenže Brett začal odkazovat na Holmese jako "Vy víte, kdo" nebo jednoduše "ON" a pro snazší představu si vynalezl duševní život Holmese vyplňující prázdnotu Holmesova "chybějícího srdce", což mu velice umožňovalo komplikovanou postavu hrát. Zatímco ostatní herci zmizeli do jídelny na oběd, seděl sám na scéně a četl scénář, stejně jako o víkendech a na dovolené. Na divadelních adaptacích Tajemství Sherlocka Holmese spolupracoval spolu s dlouholetým přítelem, dramatikem Jeremy Paulem a s Edwardem Hardwickem je v divadle Wyndham v londýnském West Endu několik let hrál.

"Někteří herci se obávají, když hrají Sherlocka Holmese, že kvůli velmi dlouhému času natáčení postava jakoby ukradne jejich duši a neponechá koutek pro původního člověka", řekl jednou, dodal ale: "Holmes se pro mne stal odvrácenou stranou měsíce. On je náladový a osamělý a pod tím jsem já společenský a přátelský."


Bipolární porucha[editovat]

Jeremy Brett trpěl bipolární poruchou (maniodepresivní psychóza) typu 1, která je nejzávažnější formou této cyklické poruchy nálad. Stejně jako záchvaty oslabující a nemocného vysilující deprese, je hlavním rysem epizodická mánie (kterou opravdu nebývá zábavné zažít). Během manických epizod, které mohou trvat dny, týdny i měsíce, se poškozený může stát malicherným, podrážděným, arogantním, mohou se vyskytnout bludy a v závažných případech halucinace. U typu 1 se obvykle objevuje mizivá kontrola nad chováním (které je často daleko od skutečné povahy a temperamentu osoby). Postižení mohou najít velmi obtížným říct "omlouvám se" blízkým za často krutá, ubližující slova, která se mohou při mánii vymknout běžné kontrole a bývá pro ně příliš bolestné uznat to, co udělali. Navíc, ne všichni trpící se setkávají se sympatií, pochopením a podporou, kterou tak zoufale potřebují. To často vede k obdobím sociálního odstupu, studu a hlubokým depresím.

Maniodepresivní psychóza herce velmi vyčerpávala, což je znát zejména v posledních dílech série (The Memoirs of Sherlock Holmes (1994)) a byl kvůli ní vícekrát hospitalizován. Kvůli neúměrně velkým dávkám lithia nezbytným ke stabilizaci rozkolísaných nálad během dlouhých hereckých výkonů celodenního natáčení a neblahým vlivem kouření až 60 cigaret denně se navíc Jeremyho zdraví, které již v dospívání poškodila revmatická horečka, rapidně zhoršovalo.

Nicméně, on byl vždy vzdálen tragické postavě. Dokázal, že je víc než jen trpící člověk a snažil se od své nemoci v běžném životě co možná nejvíce distancovat. Zklamaný novinář jednou poznamenal, že nenašel pro svůj článek nikoho, kdo by proti němu řekl slovo. Nemoc totiž nikdy nezastavila (podle mínění kolegů a známých) ryze dobrosrdečného herce prožívat úspěšný život, naplněný mnoha šťastnými vzpomínkami, a lidmi, kteří ho milovali (jako např. Linda Pritchard, která s ním na sklonku života žila a starala se o něj). Jeremy chtěl vyslat poselství pro další osoby trpící bipolární poruchou, aby se snažili přežít (nemoc si vyžádá mnoho sebevražd) a být schopni plnit své sny jako to dělal on. Ke konci života se zapojoval do aktivit pro zvýšení veřejného povědomí v rádiu i televizi.


Filmografie, výběr[editovat]

  • 1995 Moll Flandersová (umělcův otec)
  • 1988 Pes Baskervillský (Sherlock Holmes)
  • 1987 Znamení čtyř (Sherlock Holmes)
  • 1984 Dobrodružství Sherlocka Holmese - Námořní smlouva (Sherlock Holmes)
  • 1984 Skandál v Čechách (Sherlock Holmes)
  • 1978 Dotek medúzy (Edward Parrish)
  • 1971 Mikuláš a Alexandra
  • 1964 My Fair lady (Freddy Eynsford-Hill)
  • 1956 Vojna a mír (hrabě Nikolaj Rostov)

Externí odkazy[editovat]

(česky)