Jekatěrina Karstenová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jekatěrina Karstenová
Narození2. června 1972 (51 let)
Asyechana
Povoláníveslařka
Oceněnízasloužilý mistr sportu SSSR (1992)
Řád cti (1997)
Řád vlasti 3. třídy (2000)
Řád vlasti 2. třídy (2004)
Řád vlasti 1. třídy (2008)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Jako reprezentantka Běloruska Bělorusko
Olympijské kruhy Veslování na LOH
zlato LOH 1996 skif žen
zlato LOH 2000 skif žen
stříbro LOH 2004 skif žen
bronz LOH 2008 skif žen
Jako reprezentantka SNS
Olympijské kruhy Veslování na LOH
bronz LOH 1992 párová čtyřka
Jako reprezentantka Běloruska Bělorusko
Mistrovství světa ve veslování
zlato MS 1997 d'Aiguebelette skif
zlato MS 1999 St. Catharines skif
zlato MS 2005 Kaizu, Gifu skif
zlato MS 2006 Eton Dorney skif
zlato MS 2007 Mnichov skif
zlato MS 2009 Poznań skif
stříbro MS 2002 Sevilla skif
stříbro MS 2003 Milano párová čtyřka
stříbro MS 2010 Hamilton skif
stříbro MS 2011 Bled skif
bronz MS 2001 Lucern skif
bronz MS 2001 Lucern dvojskif
bronz MS 2002 Sevilla párová čtyřka
bronz MS 2003 Milano skif
Jako reprezentantka SNS
Mistrovství světa ve veslování
bronz MS 1991 Vídeň dvojskif

Jekatěrina Karstenová, rozená Chodotovičová (bělorusky Кацярына Карстэн, rusky Екатерина Карстен, * 2. června 1972) je běloruská veslařka, dvojnásobná olympijská vítězka a šestinásobná mistryně světa.

V roce 1992 na hrách v Barceloně reprezentovala na párové čtyřce Společenství nezávislých států a vybojovala bronzovou medaili. Zlatou medaili ve skifu vybojovala na olympiádě 1996 v Atlantě a na olympiádě 2000 v Sydney. Na olympijských hrách 2004 v Aténách byla druhá a v roce 2008 na hrách v Pekingu vybojovala bronzovou medaili. Startovala i na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, v závodě skifařek v Eton Dorney skončila na 5. místě.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • Řád vlasti I. třídy – Bělorusko, 17. července 2008 – udělil prezident Alexandr Lukašenko za dosažení vysokých sportovních výsledků na mezinárodních soutěžích, za úspěšnou vzdělávací práci v oblasti přípravy vynikajících sportovců[1]
  • Řád vlasti II. třídy – Bělorusko, 17. září 2004 – udělil prezident Alexandr Lukašenko za dosažení vysokých sportovních výsledků na XXVIII. Letních olympijských hrách v roce 2004 v Athénách a za velký osobní přínos k rozvoji tělesné kultury a sportu
  • Řád vlasti III. třídy – Bělorusko, 13. října 2000 – udělil prezident Alexandr Lukašenko za dosažení vysokých sportovních výsledků na XXVII. Letních olympijských hrách v roce 2000 v Sydney a za velký osobní přínos k rozvoji tělesné kultury a sportu
  • Řád cti – Bělorusko, 24. prosince 1997 – udělil prezident Alexandr Lukašenko za dosažení vysokých sportovních výsledků a velký přínos k rozvoji tělesné kultury a sportu[2]
  • Medaile Za pracovní zásluhy – Bělorusko, 8. září 2008 – udělil prezident Alexandr Lukašenko za dosažení vysokých sportovních výsledků na XXIX. Letních olympijských hrách v roce 2008 v Pekingu a za velký osobní přínos k rozvoji tělesné kultury a sportu[3]
  • Čestné uznání prezidenta Ruské federace – Rusko, 30. července 2010 – za velký přínos k rozvoji spolupráce s Ruskou federací v oblasti sportu[4]
  • Zasloužilý mistr sportu SSSR – Sovětský svaz, 1992

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Аб узнагароджаннi дзяржаўнымi ўзнагародамi Рэспублiкi Беларусь. pravo.levonevsky.org [online]. [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. 
  2. Указ Президента Республики Беларусь от 24 декабря 1997 г. №651 "О награждении группы спортсменов и тренеров государственными наградами Республики Беларусь" Dostupné online
  3. Аб узнагароджаннi дзяржаўнымi ўзнагародамi Рэспублiкi Беларусь. pravo.levonevsky.org [online]. [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. 
  4. РАСПОРЯЖЕНИЕ Президента РФ от 30.07.2010 N 503-рп "О НАГРАЖДЕНИИ ПОЧЕТНОЙ ГРАМОТОЙ ПРЕЗИДЕНТА РОССИЙСКОЙ ФЕДЕРАЦИИ ИНОСТРАННЫХ ГРАЖДАН". web.archive.org [online]. 2013-10-22 [cit. 2021-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-22. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]