Jedová hora
| Jedová hora | |
|---|---|
| Vrchol | 537 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Brdská vrchovina / Brdy / Třemošenská vrchovina / Ohrazenická vrchovina[1] |
| Souřadnice | 49°47′34″ s. š., 13°53′15″ v. d. |
  Jedová hora | |
| Povodí | Litavka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lesnatý vrch Jedová hora (též někdy Dědova hora) vysoký 537 m n. m. v Brdech se nachází zhruba 4 km jižně od města Hořovice. Na vrchol nevede žádná značená cesta. Vrchol se nachází v katastrálním území Chaloupky v Brdech obce Chaloupky, severní úbočí zasahuje do k. ú. Hvozdec v Brdech obce Hvozdec a východní úbočí s plání směrem k Hrachovišti do k. ú. Podluhy v Brdech obce Podluhy. Do roku 2015 spadal celý kopec do vojenského újezdu Brdy.
Těžba[editovat | editovat zdroj]
Na jižním svahu hory se již od 13. století hloubily štoly za účelem těžby železné rudy, která obsahovala cca 1/3 železa. Ve 14. století se zde začal těžit nerost cinabarit (sulfid rtuťnatý). Horníci kvůli tomuto sulfidu, jehož výpary dýchali, brzy umírali. Těžba skončila roku 1870, jelikož kvůli prosakům vody se nepodařilo štolu již více prohloubit.[2]
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Místní rtuť prý hrála roli při padělání mincí v Koněpruských jeskyních, když sloužila k postříbřování dotyčných mincí.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ VELEBIL, Dalibor. Jedová hora (Dědova hora) u Neřežína. Bulletin mineral.-petrolog. odd. Národního muzea Praha. 2003, roč. 11, s. 86–99. Dostupné online. ISSN 1211-0329.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jedová hora na Wikimedia Commons
