Jedovaté pokojové rostliny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tchynin jazyk
Klívie
Monstera
Prvosenka
Vánoční hvězda, Pryšec
Oleandr

Jedovaté pokojové rostliny jsou takové rostliny, které ve svých tělech obsahují látky, které jsou schopné způsobit otravu, a zároveň se pěstují v domácnostech. To zcela jasně zvyšuje pravděpodobnost styku těchto rostlin s malými dětmi nebo domácími zvířaty a tak zvyšuje riziko otrav. Některé rostliny jsou sice jedovaté jen lehce a způsobují ekzémy, záněty, vyrážku nebo otok, u jiných hrozí zvracení, průjem a křeče, které mohou při pozření většího množství rostliny vést k postižení celého organismu a následné smrti.

Jedovaté pokojové rostliny v domácnostech s dětmi a zvířaty by měly být umístěné na těžce dostupných místech - vysoko na skříni, polici nebo v závěsném květináči, kam dítě ani pes nedosáhne. Kočky, které rády okusují listy pokojových rostlin, ocení šáchor nebo kočičí trávu, jejíž semena se dají koupit v obchodech se zvířaty.

V případě podezření na otravu rychle vyhledejte lékařskou pomoc a lékaři sdělte druh rostliny, který dítě nebo domácí mazlíček pozřel, nebo přineste část rostliny s sebou. Včasná diagnóza může při otravě prudce jedovatými rostlinami zachránit život. Pokud nevyrazíte hned k lékaři, je vhodné podávat hodně tekutin, nejlépe vodu nebo čaj v malých doušcích. Nevhodné je mléko, protože naopak způsobuje ve střevě lepší vstřebatelnost jedu. Nevyvolávejte zvracení.[1]

Jedovaté rostliny podle čeledí

Agávovité

Některé rostliny z čeledi agávovitých obsahují alkaloidy a saponiny, které po požití způsobují podráždění trávicího traktu.

Jedovaté pokojové rostliny z této čeledi:

Amarylkovité

Nejjedovatější část rostlin z čeledi amarylkovité jsou jejich cibule, jedovatá je ale celá rostlina. Obsahuje alkaloidy, například galanthamin, který je inhibitorem acetylcholinesterázy, tudíž nervovým jedem, lycorin nebo narcissin, narcipoetin a další, i v závislosti na konkrétním druhu. Některé druhy (narcis) obsahují i krystaly šťavelanu vápenatého, tzv. rafidy.

Pokojové rostliny z této čeledi:

Árónovité

Některé druhy čeledi áronovité (Araceae) obsahují ve svých pletivech nerozpustné krystaly šťavelanu vápenatého ve tvaru jehliček, rafid, které při pozření mechanicky dráždí sliznice dutiny ústní a trávicího traktu. Výsledkem je svědění, zánět, otok rtů, jazyka, patra i hltanu, což vede ke ztíženému polykání a potížemi při dýchánídušení. Může se objevit také dávení, zvracení, průjem a hemoragická gastroenteritida, tedy zánět žaludku a střev. Některé druhy navíc obsahují i proteolytické enzymy, které zhoršují účinek oxalátových krystalů, a rozpustné šťavelany a kyselinu šťavelovou, které způsobují tetanii a mohou být příčinou selhání ledvin.

Pokojové rostliny z této čeledi:

Lilkovité

Všechny rostliny z čeledi lilkovité jsou jedovaté, obsahují především tropanové (např. atropin, hyoscyamin, scopolamin), steroidní (např. solanin) nebo pyridinové alkaloidy (např. nikotin, nikotein), dále pak saponiny, kumariny a další látky, samozřejmě závisí na daném druhu. Všechny tyto alkaloidy jsou nervové jedy, i když mechanismus účinku je u různých skupin alkaloidů odlišný. Solanin ještě navíc narušuje buněčné membrány.

Pokojové rostliny z této čeledi:

Prvosenkovité

Z čeledi prvosenkovité se jako pokojová rostlina pěstuje oblíbený, nenáročný brambořík, ovšem zvláště jeho hlízy obsahují saponin cyclamin, který způsobuje rozpad červených krvinek. Stejně tak i prvosenky obsahují jedovaté saponiny (kyselina primulová) a glykosidy primverosid a primulaverosid.

Pokojové rostliny z této čeledi:

Pryšcovité

Rostliny z čeledi pryšcovité obsahují latex, jehož složky, estery diterpenů a kyselina euforbiová, mají dráždivé účinky na kůži a sliznici trávicího traktu. Po potřísnění kůže se objevuje zčervenání až tvorba puchýřů, při styku se spojivkami konjunktivitida, po požití dochází ke kolice, průjmům, zánětu žaludku a střev.

Pokojové rostliny z této čeledi:

Toješťovité

Rostliny z čeledi toješťovité obsahují látky vyvolávající kontaktní dermatitidu, některé druhy obsahují také indolové alkaloidy a kardioaktivní glykosidy s účinky podobnými digitoxinu, tj. způsobují fatální poruchy srdečního rytmu. Příkladem je oleandr a dipladénie, smrtelně jedovaté rostliny. Existuje digitalisové antidotum přípravek Digibind (používaný v humánní i veterinární medicíně). Jedná se o FAB fragmenty imunoglobulinů proti digitoxinu a digoxinu, který je účinný i proti výše zmíněným toxickým látkám oleandru.

Pokojové rostliny z této čeledi:

Reference

Externí odkazy