Jedle Fraserova

Jedle Fraserova
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; ohrožený druh
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta);
Třída	jehličnany (Pinopsida);
Řád	borovicotvaré (Pinales);
Čeleď	borovicovité (Pinaceae);
Podčeleď	jedlové (Abietoideae);
Rod	jedle (Abies);
Binomické jméno
	Abies fraseri; Pursh/Poir.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedle Fraserova (Abies fraseri) je menší až středně velký jehličnatý strom, z čeledi borovicovitých, domovem ve východní části USA.

Synonyma

Abies americana
Abies balsamea poddruh fraseri
Abies balsamea varieta fraseri
Abies humilis
Picea balsamea varieta fraseri
Picea fraseri
Pinus balsamea varieta fraseri
Pinus fraseri.

Popis

Stálezelený, jehličnatý strom, dorůstající do výšky 25 m a dožívající se průměrného věku pouze kolem 150 let. Kmen dosahuje průměru 0,75 m. Větve vyrůstají z kmenu v pravých úhlech. Koruna je úzká, souměrná, jehlanovitá až věžovitá, u mladých stromů hustá, u starších více otevřená. Borka je u mladých stromů hladká, tenká, šedá a s pryskyřičnými puchýři, u starších rozpraskaná a s přiléhavými načervenalými šupinami, které časem šednou. Letorosty jsou protilehlé, bledě žlutohnědé, s načervenalými chlupy. Pupeny jsou kuželovité, malé, pryskyřičnaté, nekryté, světle hnědé, na vrcholu ostré a s krátkými, širokými, pryskyřičnatými, celokrajnými a na vrcholech ostrými základnovými pupenovými šupinami ve tvaru rovnostranného trojúhelníka.

Jehlice jsou ohebné, v průřezu ploché, seshora tmavozelené a občasně též stříbrnošedomodrozelené a s 0-3 řadami průduchů kolem středové části jehlice, vespod s 8-12 řadami průduchů na obou stranách středové žíly, dvouřadě (zejména ve spodní části koruny) až spirálovitě uspořádané, 1,2-2,5 cm dlouhé a 1,5-2 mm široké, na špičce mírně vroubkované až zaoblené; s velkými, přibližně středovými, pryskyřičnými kanálky; jehlice silně voní, podobně jako terpentýn.

Samčí šištice jsou válcovité, na spodní straně výhonů, při opylování červenožluté či žlutozelené, 8-10 mm dlouhé. Samičí šištice - šišky jsou válcovité, na špičce oblé, přirostlé, často pryskyřičnaté, zprvu tmavě fialové a překryté žlutozelenými podpůrnými šupinami, později dozráváním světle hnědé; 3,5-6 cm dlouhé a 2,5-4 cm široké; semenné šupiny jsou 0,7-1 cm dlouhé a 1-1,3 cm široké; podpůrné šupiny jsou vyčnívající a zpětně zahnuté přes semenné šupiny, 0,8-1,2 cm dlouhé a 0,6-0,7 cm široké. Semena jsou hnědá, 4-5 mm dlouhá a 2-3 mm široká. Křídla semen jsou purpurová a 4-5 mm dlouhá. Děložních lístků je kolem 5 .

Příbuznost

Jedle Fraserova je blízce příbuzná jedli balzámové. Obě tyto jedle se v přírodě kříží na společném území výskytu ve Virginii, a vzniklý kříženec je považován některými botaniky za Abies × phanerolepis ^[2], který se liší: malými samičími šišticemi (šiškami), které jsou 2-2,5 cm dlouhé a 1,5-2 cm široké, s vyčnívajícími podpůrnými šupinami, které jsou mnohem menší než u jedle Fraserovy; jinými botaniky je Abies × phanerolepis považována za varietu jedle balzámové: Abies balsamea varieta phanerolepis ^[3].

Výskyt

Endemit východní části USA – Appalačské pohoří ve státech Severní Karolína, Tennessee a Virginie.

Ekologie

Jedle Fraserova roste v Appalačském pohoří v nadmořských výškách 1200-2038 m na nejvyšších svazích a vrcholech těchto hor, v podzolových a mírně kyselých vlhčích a propustných půdách, ve vlhkém klimatu s průměrnými ročními srážkovými úhrny mezi 850-2000 mm, s chladnými léty a zimami a velkým množstvím sněhu. Jedle Fraserova zde tvoří roztroušené jednodruhové populace či roste dohromady s dalšími stromy: břízou papírovitou, břízou žlutou, jasanem Fraxinus caroliniana, javorem cukrovým, jeřábem Sorbus americana, jírovcem žlutým (Aesculus octandra), smrkem červeným (Picea rubens), tsugou karolinskou (Tsuga caroliniana), keři: ostružiníkem kanadským (Rubus canadensis), pěnišníkem americkým (Rhododendron catawbiense) a dalšími a též mechem rokytníkem skvělým a dalšími. Jedle Fraserova je mrazuvzdorná do –34.3 °C a roste nejlépe na přímém slunci a nesnáší městské znečištění.^[4]

Nepřátelé a nemoci

Korovnice jedlová, lesní požáry (jedle Fraserova má tenkou borku a proto nízkou odolnost vůči ohni), vítr (strom mělce koření, čímž je náchylný na vývraty působením větru) a znečištění ovzduší.

Využití člověkem

Vzhledem k vzácnosti stromu není komerčně využíván pro těžbu dřeva. Nejčastěji je v USA pěstován pro produkci vánočních stromků pro svůj, pro tento účel vhodný, tvar koruny, a vonné, ve vnitřních prostorech dlouho vydržící a tmavozelené, jehličí. Jedle Fraserova je taktéž používána do zahrad jako okrasný strom a je známo několik pojmenovaných kultivarů.

Ohrožení

Jedle Fraserova je organizací IUCN považována za ohroženou a stav její roztříštěné populace je klesající. Největší ohrožení pro jedli Fraserovu představuje korovnice jedlová (Dreyfusia piceae, synonymum Adelges piceae) ^[5], která dokáže strom zničit, neboť se jedná o hmyz nepůvodní v USA, čímž na něj nejsou jedle Fraserova a další druhy přirozeně přizpůsobeny a tudíž imunní. Korovnice jedlová zahubila několik milionů^[5] jedinců jedle Fraserovy a pouze jedna velká populace této jedle okolo hory Mount Rogers ve Virginii nebyla příliš zasažena. Nejsou známy žádné plně účinné^[5] možnosti ochrany jedle Fraserovy v celém areálu jejího výskytu ^[6] a probíhá výzkum nových metod ochrany populace stromu, nicméně na některých stanovištích, zničených útoky korovnice jedlové, lze pozorovat velké množství nových semenáčů, z nichž někteří jsou tímto patogenem zasaženy pouze částečně ^[5] ^[7]. Pro záchranu populace v celém jejím rozsahu je třeba, aby si noví jedinci jedle Fraserovy (a dalších stromů) sami vybudovali proti korovnici přirozenou odolnost^[5].