Jean Gaston Darboux

Jean Gaston Darboux

Jean-Gaston Darboux (14. srpna 1842, Nîmes – 23. února 1917, Paříž) byl francouzský matematik.

Život

Významně přispěl do dějin geometrie a matematické analýzy (viz například Diferenciální rovnice). Byl životopiscem Henriho Pioncarého a zpracoval dílo Josepha Fouriera.

Doktorský titul Ph.D. obhájil na École Normale Supérieure v roce 1866. Jeho diplomová práce, napsaná pod vedením Michela Chaslese, nesla název Sur les surfaces orthogonales. V roce 1884 byl zvolen do Francouzské akademie věd a v roce 1900 byl jmenován stálým tajemníkem její matematické sekce.

Mezi jeho studenty patřili: Émile Borel, Élie Cartan, Gheorghe Ţiţeica a Stanisław Zaremba.

V roce 1902 byl zvolen do Královské společnosti; v roce 1916 od ní obdržel Sylvesterovu Medaili.

Je po něm pojmenována celá řada pojmů:

• Darbouxova rovnice
• Darbouxův rámec
• Darbouxův integrál
• Darbouxova funkce
• Darbouxovy síťové invariance
• Darbouxův problém
• Christoffel-Darbouxová identita
• Christoffel-Darbouxova formulé
• Darbouxova formule
• Darbouxův vektor
• Euler-Darbouxova rovnice
• Euler-Poisson-Darbouxova rovnice
• Darboux cubic
• Darbouxův či Goursatův problém
• Darbouxova transformace

Knihy Gastona Darbouxe

1887-96. Leçons sur la théorie générale des surfaces et les applications géométriques du calcul infinitésimal. Gauthier-Villars:

• Vol. 1.
• Vol. 2.
• Vol. 3.
• Vol. 4.

Související články

• Obálkový teorém