Jean-Marie Lustiger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jean-Marie Lustiger (1987)

Jean-Marie Aaron kardinál Lustiger (17. září 1926 Paříž5. srpna 2007 tamtéž) byl francouzský katolický duchovní židovského původu, arcibiskup pařížský (19812005), kardinál (od 1983) a člen Francouzské akademie (od 1995). Během svého dlouhého pobytu na arcibiskupském stolci prosadil využívání moderních sdělovacích prostředků při šíření víry a v pastoraci, inicioval vznik katolických médií (Radio Notre-Dame a televizního kanálu KTO). Byl blízkým přítelem papeže Jana Pavla II., s nímž ho sbližoval i jeho konzervativní pohled na úlohu a vývoj církve. Je autorem řady úspěšných knih, z nichž některé byly přeloženy do češtiny (např. Tajemství eucharistie a První kroky v modlitbě).

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Jean Marie Lustiger, 1988

Aaron Lustiger se narodil 17. září 1926 Charlesovi and Gisèle Lustigerovým. Oba jeho rodiče byli Židé, ovšem bez vřelejšího vztahu k židovské víře. V roce 1940 konvertoval ke katolicismu, nechal se pokřtít a přijal jméno Jean-Marie. I nadále však vedle něj používal své židovské jméno Aaron. Spolu s otcem a sestrou uprchl před nacisty do neokupované části Francie, matka, která v Paříži dohlížela na rodinný obchod, byla v roce 1942 nacisty odvlečena do vyhlazovacího tábora u Osvětimi, kde v roce 1943 zemřela.

Raná kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zbytek rodiny se po válce vrátil do Paříže, Lustigerův otec se zde neúspěšně pokusil anulovat jeho křest a přemluvit syna k návratu k judaismu. Ukázalo se, že křest pro něj nebyl jen formálním krokem chránícím ho před nacisty - poté, co v roce 1946 dokončil studium literatury na Sorboně, vstoupil do kněžského semináře bratří karmelitánů a poté na Institut Catholique de Paris. Kněžské svěcení přijal 17. dubna 1954. Působil poté především jako duchovní v akademickém a studentském prostředí. Od roku 1969 byl proboštem farnosti svaté Jany de Chantal v Paříži.

Biskup a kardinál[editovat | editovat zdroj]

Dne 10. listopadu 1979 byl jmenován biskupem Orelánsu, biskupské svěcení mu udělil 8. prosince téhož roku kardinál François Marty, tehdejší pařížský arcibiskup. Poté, co jeho světitel dovršil kanonický věk a odešel na odpočinek, se stal (v roce 1981) arcibiskupem v Paříži. Kardinálem ho jmenoval papež Jan Pavel II. 2. února 1983. Reprezentoval papeže mj. na připomínce šedesátého výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. V červnu 1995 se stal členem Francouzské akademie. Na funkci pařížského arcibiskupa rezignoval v roce 2005, jeho nástupcem se stal André Vingt-Trois.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Sermons d’un curé de Paris (1978)
  • Pain de vie et peuple de Dieu (1981)
  • Osez croire (1985)
  • Osez vivre (1985)
  • Premiers pas dans la prière (1986)
  • Prenez place au cœur de l’Église (1986)
  • Six sermons aux élus de la Nation, 1981-1986 (1987)
  • Le Choix de Dieu. Entretiens avec Jean-Louis Missika et Dominique Wolton (1987)
  • La Messe (1988)
  • Dieu merci, les droits de l’homme (1990)
  • Le Sacrement de l’onction des malades (1990)
  • Le Saint-Ayoul de Jeanclos (in collaboration with Alain Peyrefitte, 1990)
  • Nous avons rendez-vous avec l’Europe (1991)
  • Dare to rejoice (American compilation) (1991)
  • Petites paroles de nuit de Noël (1992)
  • Devenez dignes de la condition humaine (1995)
  • Le Baptême de votre enfant (1997)
  • Soyez heureux (1997)
  • Pour l'Europe, un nouvel art de vivre (1999)
  • Les prêtres que Dieu donne (2000)
  • Comme Dieu vous aime. Un pèlerinage à Jérusalem, Rome et Lourdes (2001)
  • La Promesse (2002)
  • Comment Dieu ouvre la porte de la foi (2004)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zdeněk Müller: Kardinál, Žid a syn přistěhovalce, LN 8. srpna 2007 - rozsáhlý nekrolog
biskup orléanský
Předchůdce:
Guy-Marie-Joseph Riobé
19691981
Jean-Marie Lustiger
Nástupce:
René-Lucien Picandet
28. arcibiskup pařížský
Předchůdce:
François Marty
19812005
Jean-Marie Lustiger
Nástupce:
André Vingt-Trois
4. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Albert Decourtray
19952007
Jean-Marie Lustiger
Nástupce:
Jean-Luc Marion