Jean-Baptiste Le Moyne, Sieur de Bienville

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jean-Baptiste Le Moyne
Narození 23. února 1680
Montréal
Úmrtí 7. března 1767 (ve věku 87 let)
Paříž
Občanství Francie
Povolání francouzský guvernér Louisiany
Podpis
Jean-Baptiste Le Moyne - podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Baptiste Le Moyne de Bienville [výslovnost[1]] (23. února 16807. března 1767) byl kolonizátor, narozený v Montrealu v provincii Québec, a opakovaně jeden z prvních guvernérů Francouzské Louisiany, jmenovaný čtyřikrát v navzájem oddělených obdobích během let 1701-1743. Byl mladším bratrem objevitele a průzkumníka Pierra Le Moyna d'Ibervilla. Je také znám jako Sieur de Bienville.[1]

Prozkoumávání Nového světa[editovat | editovat zdroj]

Jean Baptiste Le Moyne byl synem Charlese le Moyna, narozeného v Longueil poblíž Dieppe a Catherine Primotové (známá také jako Catherine Thierryová), narozené v Rouenu (obě města leží v Normandii). Charles le Moyne založil rodinu v osadě Ville-Marie (dnešní Montreal) v raném věku a měl celkem čtrnáct dětí. V sedmnácti letech se Bienville přidal ke svému bratru Ibervillovi na výpravu, která měla založit kolonii Louisiana. Bienville Gulf of Mexico coastline, discovering the Chandeleur Islands off the coast of Louisiana as well as Cat Island and Ship Island off the coast of what is now the state of Mississippi before moving westward to sail up the mouth of the Mississippi River. Nakonec se výprava odvážila až do míst, kde je dnes Baton Rouge a řeka False River. Než zamířil zpátky do France, založil v dubnu 1699 Iberville první osadu louisianské kolonie pod jménem Fort Maurepas neboli Staré Biloxi (v současnosti Ocean Springs ve státě Mississippi) a jmenoval Sauvolla de la Villantryho guvernérem společně s Bienvillem jako zástupcem Lieutenant and second in command druhým v pořadí velení.

Po Ibervillově odjezdu podnikl Bienville jinou další výpravu nahoru proti proudu Mississippi a v místě dnes zvaném English Turn narazil na anglická plavidla took another expedition up the Mississippi River and had an encounter with English ships at what is now known as English Turn. Poté, co se po svém návratu dozvěděl o tomto nečekaném střetnutí, dal Iberville Bienvillovi pokyn založit osídlení na Mississippi, a to na první pevné zemi, kterou nalezne. V roce 1699 tak Bienville založil padesát mil proti proudu pevnůstku Fort de la Boulaye.

Guvernérem Louisiany[editovat | editovat zdroj]

Po Sauvollově smrti v roce 1701 Bienville nastoupil na pozici guvernéra nového teritoria na první ze svých čtyř funkčních období. K roku 1701 zůstalo v kolonii pouze 180 osob, zbytek pomřel na podvýživu a nemoci. Bienville byl guvernérem celkem 30 let.

Spoluzakladatel města Mobile[editovat | editovat zdroj]

Na doporučení svého bratra Bienville většinu osadníků přestěhoval na nové sídliště v dnešní Alabamě, na západní straně řeky Mobile, nazývané Fort Louis de la Mobile (či „Mobille“). Také založil pro potřeby kolonie zdejší deep water port nedaleko odtud na ostrově Dauphin Island, neboť záliv Mobile Bay a řeka Mobile byly příliš mělké pro zámořské koráby. [2] Počet obyvatel kolonie dalších pár let různě fluktuoval. Roku 1704, z části kvůli obavě, že by fraternizace (bratříčkování se, přátelení se) francouzských vojáků s domorodými ženami mohla vést ke konfliktům, zaranžoval (připravil) Bienville dovoz čtyřiadvaceti mladých Francouzek in part due to fear the fraternization of French soldiers with native females may lead to conflict, Bienville arranged for the importation of twenty-four young French women. Podle tradičního podání byly tyto mladé ženy vybírány z konventů, i když většina byla pravděpodobně z chudých rodin, a cestovaly do Nového světa se svými majetky uloženými do truhliček (malých truhel, skříněk, lodních kufrů) známých jako casquettes. Proto jsou v místních historkách známy jako casquettová děvčata (volně česky upraviti by bylo možno na variantu kasketky), což je tvar vyskytující se v raných záznamech (anglicky casquette girls), v anglickém překladu se pak pravopis zjednodušil na termín casket girls vyskytující se v pozdějším podání.

Mladé dámy byly ubytovány v Bienvillově domě pod patronací/v péči/pod dohledem under the care of his housekeeper, Frankokanaďanky známé jako Madame Langlois. (Podle tradičního podání byla ovdovělou sestřenicí Bienvilla a jeho bratrů, ale není to nijak potvrzeno.) Madame Langlois pochytila od místních domorodých kmenů umění kuchyňsky zpracovávat místní suroviny had learned from local native tribes the arts of cooking local produce a včlenila tyto znalosti imparted this knowledge to her charges in what is generally heralded as the origin of Creole cuisine. Jména a osudy většiny „kasketek“ jsou nejistá, ale alespoň některá v kolonii zůstala a provdala se za francouzské vojáky, jak bylo zamýšleno. První zaznamenané narození bílého dítěte se objevuje v roce 1705 first recorded birth of a white child occurring in 1705.[3]

Počet obyvatel kolonie v další generaci kolísal, když do roku 1708 vyrostl na 281 osob, ale o dva roky později v důsledku nákazy klesl na 178 osob. Roku 1709 zaplavila Fort Louis de la Mobile velká zátopa: v důsledku ní a propuknutí epidemie nařídil Bienville v roce 1711 posunout sídlisko dolů po proudu do míst, kde se dnes rozkládá Mobile a postavit jinou dřevěnou pevnost Fort Louis. [4] K roku 1712, když Antoine Crozat převzal správu kolonie po jmenování králem, kolonie se honosila populací o počtu 400 osob boasted a population of 400 persons. V roce 1713 dorazil nový guvernér z Francie a Bienville se přestěhoval dále na západ, kde v roce 1716 založil pevnost Fort Rosalie v místech nynějšího Natchez. Nový guvernér, Antoine Laumet de La Mothe, sieur de Cadillac, nevydržel ve službě dlouho kvůli svému nesprávnému řízení kolonie a nedostatku její prosperity a růstu did not last long due to mismanagement and a lack of growth in the colony. Byl odvolán zpět do Francie roku 1716 a Bienville opět převzal guvernérské kormidlo (přilbu), sloužíc v úřadu méně než rok, než dorazil z Francie nový guvernér, Jean-Michel de Lepinay. Lepinay, nicméně, nevydržel v úřadu dlouho kvůli Crozatově zřeknutí se kontroly nad kolonií a přebrání její správy relinquishing control of the colony and the shift in administration to Johnem Lawem a jeho Společností Indií. V roce 1718, Bienville found himself once again governor of Louisiana, a bylo to během tohoto období, kdy že Bienville založil město it was during this term that Bienville established the city of Nový Orléans.

Otec Nového Orleánu[editovat | editovat zdroj]

Bienville v roce 1717 psal Direktorům Společnosti, že objevil na řece Mississippi půlměsícovitý záhyb, z nějž měl pocit, že je bezpečný před přílivovými vlnami a hurikány, a navrhoval, že by nové hlavní město kolonie mohlo být postaveno v něm. Povolení bylo uděleno a Bienville se v roce 1718 vydal začít s výstavbou. Do roku 1719 byl postaven dostatečný počet chýší a skladovacích přístřešků, že Bienville začal stěhovat své lidi a zásoby z pevnosti Mobile. Následuje neshody s nejvyšším inženýrem kolonie, Le Blondem de La Tourem, nařídil v roce 1720 Bienville pomocnému inženýrovi, Adrienovi De Paugerovi nakreslit plány nového města. V roce 1721 Pauger dokreslil jedenáct krát sedmiblokový čtyřúhelník, dnes známý jako Francouzská čtvrť či Vieux Carre. Potom, co se přestěhoval do svého nového domova na místě zvaném Celnice, pojmenoval Bienville nové město La Nouvelle-Orléans na počest Filipa II. z Orléansu, Prince regenta Francie. Nový Orléans se stal hlavním městem Francouzské Louisiany k roku 1723, během Bienvillova třetího období.

Otec města Biloxi[editovat | editovat zdroj]

V roce 1719, během války čtverné aliance (17181720), přestěhoval Bienville hlavní město Francouzské Louisiany z Mobile poblíž battlefront with Spanish Pensacola, zpět do Fort Maurepas (Old Biloxi).[5] Nicméně, kvůli přesouvání písečných lavic due to shifting sand bars bylo sídlisko přesunuto na druhou stranu Biloxijského zálivu, a tak bylo roku 1719 založeno Nové Biloxi (či Nouvelle-Biloxi nebo „Bilocci“). Po přesunu bylo Fort Maurepas spáleno (podle francouzského zvyku, který měl zabránit znovuosídlení opuštěných staveb nepřátelskými silami. Během roku 1719 byly podzemní konstrukce a základy Nového Orléanu úplně zaplaveny (6 palců či výše), with the realization that higher ground or levees would be needed for the inland port of that Crescent City. Vládnoucí rada sice chtěla zachovat hlavní město u Mexického zálivu, to jest v Biloxi. Nicméně, písčitá půda v jeho okolí zesložiťovala zemědělství a bouře hnaly a posouvaly písky do přístavu v Biloxi, zatímco městiště Nového Orléanu mohlo být považováno za hluboký přístav stojící blíže k zemědělské půdě The governing council wanted to keep the capital, on the Gulf of Mexico, at Biloxi. However, the sandy soil around Biloxi complicated agriculture, and storms also shifted sands into the Biloxi harbor, while the New Orleans site could be considered a deep-water port, closer to agricultural lands. Nakonec, v červnu 1722 začal Bienville stěhovat hlavní město do Nového Orléanu, přičemž přestěhování dokončil v srpnu 1722.[5] Rok 1723 byl prvním celým rokem, kdy byl Nový Orléans hlavním městem Francouzské Louisiany.

Čikaské indiánské války[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Čikaské války.

V roce 1725 byl Bienville odvolán do Francie. Předal kolonii do rukou Boisbrianta, kterého pak vystřídal Étienne Périer. Bienville znovu zaujmul svůj post na čele Louisiany v roce 1733. Toto poslední období v úřadu mělo být ve znamení vystupňovaného konfliktu, jak se vztahy s indiány kmene Chickasaw stále zhoršovaly. Bienville bezprostředně po eskalaci napětí začal plánovat ofenzívu ze dvou směrů. Nařídil guvernérovi distriktu Illinois Pierru d'Artaguettovi, aby mu se všemi dostupnými silami z oblasti vytáhl vstříc a setkal se s ním v zemi Čikasů, aby zahájili koordinovaný útok. Při této akci ale Bienville dorazil pozdě, takže d'Artaguette zaútočil nezávisle na něm 25. března 1736 a byl rozdrcen. Po několika týdnech příprav zaútočil Bienville z jihu 26. května a sám byl krvavě odražen. At the event, Bienville arrived late, so d'Artaguette attacked independently on March 25, 1736, and was crushed. After weeks of preparation, Bienville attacked from the south on May 26, and himself was bloodily repulsed. Humiliated, Bienville organized a second campaign and collected his forces at Chickasaw Bluff in 1739. Ponížený Bienville pak zorganizoval druhé tažení, sebral své síly a shromáždil je v roce 1739 u Chickasaw Bluff. Čikasové se domáhali míru (podali žádost o mír) a Bienville je v dubnu 1740 donutil uzavřít mírovou smlouvu. The Chickasaws sued for peace and Bienville made them a peace treaty in April 1740. Po dvou taženích, které dopadly tak odlišně od očekávání, požádal Bienville, aby byl uvolněn z povinností služby guvernérské.

Zatímco čekal, než dorazí nový guvernér, pomohl Bienville založit špitál Charity Hospital, který obdařil prostředky plavec Jean Louis. Také velel záchranářským snahám, když na podzim roku 1740 udeřily na pobřeží Mexického zálivu dva hurikány. Nový guvernér dorazil roku 1743 a Bienville odplachtil zpět do Francie. Přesto se, dokonce i ve Francii, snažil udělat, co mohl, aby pomohl kolonii, kterou tak dlouho budoval, a neúspěšně se domáhal toho, aby bylo zabráněno převedení kolonie z francouzských rukou do španělských. Bienville zemřel v Paříži v roce 1767.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Jméno Jean-Baptiste Le Moyne de Bienville se vyslovuje francouzsky, v anglickém přepisu to vypadá jako "Zhan-Bap-teest Lay-Moin day Bee-ahn-Veel" či "Vill" (v závislosti na regionálních akcentech v Kanadě, Americe či Francii). V americké angličtině je výslovnost anglicizovaná typicky na "Bee-ENN-vill". Titul Sieur je vyslovován buď jako „sure“ nebo „sir“.
  2. gator Exploration and Settlement" (history), Encyclopædia Britannica Online, 2007, Britannica.com webpage: EB-Mobile.
  3. http://homepages.rootsweb.ancestry.com/~cmddlton/colnls1.html
  4. "Other Locations: Historic Fort Conde" (history), Museum of Mobile, 2006, webpage: MoM-Other.
  5. a b "Bienville" in Dictionary of Canadian Biography Online.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Baptiste Le Moyne, Sieur de Bienville na anglické Wikipedii.

  • Bienville, Jean-Baptiste Le Moyne, Sieur de. "Account made by Bienville of his Expedition against the Chickasaws." trans. Caroline and Eleanor Dunn in Indiana's First War. Indiana Historical Society Publications 8. Indianapolis: Wm. B. Burford, 1924. 75-123.
  • Davis, Edwin Adams. Louisiana the Pelican State. Baton Rouge: Louisiana State University Press, 1961. LCCN 59:9088.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Francouzský guvernér Louisiany
Předchůdce:
Sauvolle de la Villantry

Jean-Baptiste Le Moyne, Sieur de Bienville
Nástupce:
Antoine Laumet de La Mothe, sieur de Cadillac
Francouzský guvernér Louisiany
Předchůdce:
Antoine Laumet de La Mothe, sieur de Cadillac
1717–1718
Jean-Baptiste Le Moyne, Sieur de Bienville
Nástupce:
Jean-Michel de Lepinay
Francouzský guvernér Louisiany
Předchůdce:
Jean-Michel de Lepinay
1718–1724
Jean-Baptiste Le Moyne, Sieur de Bienville
Nástupce:
Pierre Dugué de Boisbriant
Francouzský guvernér Louisiany
Předchůdce:
Étienne Périer
1733–1743
Jean-Baptiste Le Moyne, Sieur de Bienville
Nástupce:
Pierre François de Rigaud, Marquis de Vaudreuil-Cavagnal