Ještěrkovcovité
 Ještěrkovcovité | |
|---|---|
 Touleň srdčitá (Houttuynia cordata) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
| Řád | pepřotvaré (Piperales) |
| Čeleď | ještěrkovcovité (Saururaceae) Rich. ex T.Lestib., 1826 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ještěrkovcovité (Saururaceae) je čeleď nižších dvouděložných rostlin, náležející do řádu pepřotvaré (Piperales). Jsou to vlhkomilné byliny se srdčitými listy a drobnými květy v klasovitých květenstvích, u některých druhů podepřených nápadnými bílými listeny. Čeleď zahrnuje 6 druhů ve 4 rodech a je rozšířena v Asii, Severní Americe a Mexiku. Některé druhy se celkem zřídka pěstují jako zajímavé okrasné rostliny.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Zástupci čeledi ještěrkovcovitých jsou vytrvalé aromatické byliny s přímou nebo poléhavou lodyhou. Listy jsou jednoduché, střídavé, obvykle řapíkaté, s celokrajnou a většinou srdčitou čepelí s dlanitou žilnatinou. Palisty jsou srostlé nebo přirostlé k řapíku a tvoří pochvu. Květy jsou drobné, uspořádané v hustých klasech nebo hroznech. U rodů Houttuynia a Anemopsis a u druhu Gymnotheca involucrata je celé květenství podepřeno nápadnými bílými listeny a připomíná tak jediný květ. Květy jsou oboupohlavné a bezobalné. Tyčinek je 3 až 8, mohou být volné nebo přirostlé k bázi semeníku. Gyneceum je svrchní nebo polospodní, složené ze 3 až 4 částečně nebo zcela srostlých pestíčků. Plod je buď rozpadavý na jednosemenné díly (schizokarp) nebo tobolka otevírající se v horní části.[1][2][3]
-
Detail květenství Houttuynia cordata 'Chameleon' -
Květenství ještěrkovce Saururus chinensis -
Porost ještěrkovce Saururus cernuus ve Virginii v USA
.jpg)
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Čeleď ještěrkovcovitých zahrnuje 6 druhů ve 4 rodech. Rod ještěrkovec (Saururus) zahrnuje 2 druhy, z nichž jeden pochází z východní Asie a druhý ze Severní Ameriky. Rod Gymnotheca se vyskytuje ve 2 druzích pouze v Číně s přesahem do severního Vietnamu. Zbývající rody jsou monotypické. Touleň srdčitá (Houttuynia cordata) roste v Asii od Indie po jihovýchodní Asii, mansa kalifornská (Anemopsis californica) v jihozápadních oblastech Severní Ameriky včetně Mexika.[1][2][4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Fosilní plody a semena přiřazované k čeledi Saururaceae jsou známy z období eocénu až pliocénu, pylová zrna ze středního eocénu.[5]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- ještěrkovec (Saururus)
- mansa kalifornská (Anemopsis californica)
- touleň srdčitá (Houttuynia cordata)[6][7]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Listy touleně srdčité (Houttuynia cordata) jsou využívány v čínské medicíně. Výhonky se používají jako zelenina.[1] Některé druhy jsou pěstovány jako vlhkomilné okrasné rostliny. V českých botanických zahradách se lze nejčastěji setkat s toulení srdčitou (Houttuynia cordata), která se pěstuje i v různých pestrolistých kultivarech. Řidčeji je pěstován druh mansa kalifornská (Anemopsis californica).[8]
-
Pestrolistý kultivar Houttuynia cordata 'Chameleon' -
Oddenky touleně čínské v čínské kuchyni
Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]
Anemopsis, Gymnotheca, Houttuynia, Saururus[9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c XIA, Nianhe; BRACH, Anthony R. Flora of China: Saururaceae [online]. Dostupné online.
- ↑ a b BUDDELL, George F.; THIERET, John W. Flora of North America: Saururaceae [online]. Dostupné online.
- ↑ STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 4. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1954.
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online.
- ↑ TAYLOR, Thomas N. et al. Paleobotany. The biology and evolution of fossil plants. [s.l.]: Academic Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-12-373972-8.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15.
- ↑ Flowers - digital herbarium [online]. 1. lékařská fakulta UK. Dostupné online.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ještěrkovcovité na Wikimedia Commons
