Jeřábi táhnou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeřábi táhnou
Původní název Летят журавли
Země Sovětský svaz
Jazyk ruština
Délka 97
Scénář Viktor Sergejevič Rozov
Režie Michail Konstantinovič Kalatozov
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Taťána Jevgenijevna Samojlova, Alexej Vladimirovič Batalov
Hudba Moisej Samuilovič Vajnberg
Kamera Sergej Pavlovič Urusevskij
Výroba a distribuce
Premiéra 1957
Studio Mosfilm
Jeřábi táhnou na ČSFD IMDb

Jeřábi táhnou (rusky Летят журавлиLeťat žuravli) je sovětský film režiséra Michaila Kalatozova z roku 1957. Jedná se o válečné drama založené na hře Viktora Rozova Večno živyje (rusky Вечно живые) z roku 1943 odehrávající se v období bojů na Východní frontě druhé světové války. Film vyhrál Zlatou palmu na festivalu v Cannes v roce 1958.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Před začátkem války jsou Veronika („Veverka“, Taťána Samojlova) a Boris (Alexej Batalov) šťastnou mladou moskevskou dvojicí, která plánuje budoucí společný život. Pak ovšem začíná válka a Boris rukuje jako dobrovolník (byť by se pravděpodobně mohl jako nadějný pracovník prvnímu náboru vyhnout). Odjíždí na frontu, aniž by se stihli s Veronikou pořádně rozloučit. Nechává Veronice na památku jako dárek plyšovou veverku se schovaným vzkazem, který ovšem Veronika nenajde.

Pro Veroniku se pak věci začnou vyvíjet k horšímu. Od Borise nepřicházejí žádné zprávy. Při jednom leteckém poplachu se její rodiče odmítnou jít schovat do krytu a zahynou při bombardování. Borisův otec, lékař Fjodor (Vasilij Merkurjev), nabídne Veronice, že může bydlet u nich. Tam o ni ovšem neustále usiluje Borisův bratranec Mark (Alexandr Švorin), talentovaný pianista, který o ni měl zájem ještě před Borisovým odjezdem. Ona ho odmítá, ale pak se mu při další bombardování podvolí a souhlasí s tím, že si ho vezme, přestože zbytek rodiny (zejména Borisova sestra Irina a jeho babička) to vnímají jako zradu na Borisovi.

Sám Boris přitom mezitím zemře na frontě během průzkumu, když zachraňuje zraněného spolubojovníka. Rodina však není o jeho smrti zpravena a je veden pouze jako nezvěstný.

Rodina je odeslána z Moskvy na Ural. Vdaná Veronika se trápí vzpomínkami na Borise a pracuje jako zdravotní sestra ve stejné nemocnici, kde pracuje Fjodor. Zde je svědkem toho, že jeden zraněný začne jančit, protože se dozví, že jeho snoubenka si v době jeho služby vzala jiného. Fjodor k němu má proslov, ve kterém zdůrazňuje, že když žena zradila frontového hrdinu a dala přednost týlové kryse, tak ona přišla o dobrou příležitost, ale on se tím naopak vyhnul špatné partii. Ostatní vojáci tento výklad podporují a Veroničin pocit viny je ještě silnější. Odchází z nemocnice a zřejmě zvažuje skočit pod vlak, ale místo toho se jí naskytne příležitost zachránit před blížícím se náklaďákem malého chlapečka Borise.

Odnese ho domů a chce ho pobavit svou veverkou, ale ukazuje se, že Mark mezitím veverku sebral, zřejmě aby ji věnoval své milence. Baví se ve společnosti, když se ve veverce najde vzkaz. Veronika si pro veverku dojde, Marka zfackuje a odchází. Nově nalezená zpráva ovšem jen jitří její rány.

Za Fjodorem přichází hudebník, aby od něj sehnal nemocniční automobil jako protislužbu za to, že na jeho údajnou žádost zařídil Markovi odklad vojenské služby. Vychází najevo, že Mark oběma z nich lhal. Rozčilený Fjodor vyhodí Marka z domu, ale Veroniku žádá, aby zůstala, neboť za nic nemůže.

Za Fjodorem dorazí Borisův spolubojovník, aby mu sdělil, že Boris zahynul – osobně to ovšem neviděl, protože ho coby zraněného ve stejnou chvíli odnášeli, a tak tomu Veronika odmítá uvěřit a čeká na Stěpana, který údajně měl zůstat s Borisem.

Veronika tak dále čeká, až dorazí Stěpan. Ten přijíždí do Moskvy po konci války a Veronika se s ním setkává v nadšené atmosféře vítání hrdinů a oslav konce války. Konečně uvěří, že Boris zemřel, a po pláči a Stěpanově proslovu se připojí k oslavám začátku nového života s vírou, že Borisova smrt nebyla marná.

Herecké obsazení[editovat | editovat zdroj]

Herec Role
Taťána Jevgenijevna Samojlova Veronika
Alexej Vladimirovič Batalov Boris
Alexandr Borisovič Švorin Mark
Vasilij Vasiljevič Merkurjev Fjodor Ivanovič
Antonina Pavlovna Bogdanova babička Borise a Iriny
Valentin Ivanovič Zubkov Stěpan
Valentina Georgijevna Anaňjina Borisova spolupracovnice
Valentina Charlampijevna Vladimirova vojačka
Leonid Sergejevič Kňazev Sačkov, Borisův spolubojovník
Boris Sergejevič Kokovkin Černov
Jevgenija Alexandrovna Kuprijanova Anna Michajlovna Kovaljova
Konstantin Pavlovič Kadočnikov Voloďa
Nikolaj Gavrilovič Smorčkov Zacharov, zraněný
Svetlana Nikolajevna Charitonova Irina Borozdina
Daniil Matvejevič Nětrebin zraněný
Georgij Ivanovič Kulikov inženýr v továrně
Jevgenij Jefimovič Kudrjašov host na večírku

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Летят журавли na ruské Wikipedii.