Javor Davidův
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 javor davidův (A. davidii)
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Acer davidii Franch. |
Javor davidův (Acer davidii) je druh javoru s typickou výrazně podélně pruhovanou kůrou.
Obsah |
Výskyt [editovat]
Roste přirozeně v Číně, od provincie Ťiang-su jižně po Fu-ťien a Kuang-tung, a od západu po jihovýchod Kan-su a Jün-nan.[1]
První informace [editovat]
Strom původně objevil Père Armand David misionář v centrální Číně. Znovuobjevil jej Charles Maries během návštěvy Jiangsu v roce 1878.[2]
Popis [editovat]
Je to malý opadavý strom, rostoucí do výšky 10-15 m s kmenem do 40 cm v průměru, ale většinou menším, často s několika kmeny a širokou korunou s dlouhými obloukovitými větvemi. Kůra je hladká, olivové-zelená s pravidelnými úzký bledě svislými pruhy na mladých stromky, která se nakonec stává temně šedo-hnědou na kmenech starých stromů. Listy jsou 6-18 cm dlouhé a 4-9 cm široké, s 3-6 cm dlouhým řapíkem. Jsou tmavě zelené, slabě třílaločnaté, jemně zoubkaté. Barva se mění na zářivě světlé žlutou, oranžovou nebo červenou barvu na podzim. Květy, jsou malé, žluté, s pěti kališními lístky asi 4 mm dlouhými, ale jsou obloukovitě visící v 7-12 cm dlouhém hroznu. Kvete koncem jara, květy jsou jednopohlavné, samčí a samičí květy rostou v jiných hroznech. Plody jsou 7-10 mm dlouhé a 4-6 mm široké nažky, s křídly 2-3 cm dlouhými a 5 mm širokými.[1][3][4]
Taxonomie [editovat]
Existují dva poddruhy,[1] [4] často rozlišované jako odlišné druhy: [3] [5]
- Acer davidii subsp. davidii Père Davida javor. Kůra nazelenale hnědá s bílými pruhy. Prýty růžovo-zelené. Listové řapíky růžové až červené; listy obvykle jednoduše zoubkovaný s variabilně velkých zoubky.
- Acer davidii subsp. grosseri (Pax) de Jong. (Acer grosseri Pax; syn.Hersii Acer Rehd.). Kůra zelená s bílými až světle zelenými pruhy. Prýty zelené. Listové řapíky zelené, listí častěji trojlalokovitý, a dvojitě zoubkovaný.
Pěstování a použití [editovat]
Spolu s A. rufinerve , patří dva poddruhy Père Davida mezi nejčastěji pěstované javory s pruhovanou kůrou. Oba jsou poměrně odolné a rychle rostoucí-.[4]
Mezi kultivary A. davidii jsou 'Canton' (a holandský kultivar s nafialovělým odstínem na jeho zelených pruzích), 'George Forrest' ( skotský kultivar s velkými listy a tmavě červenými mladými výhonky), 'Ernest Wilson' (odrůda, která může být viděna v Westonbirt Arboretum v Anglii) a 'Serpentine' (kultivar s výrazně malými, úzkými listy).[5] [4] V některých případech se tyto kultivary nelze zařadit do jednoho poddruhu ostatních, ale jsou prostě považovány za kultivary A. davidii.[4]
Použití [editovat]
Javor Davidův lze použít v ČR jako okrasnou rostlinu. Je to efektní solitéra, ale lze jej použít i do skupin poblíž cest.[6]
Nároky [editovat]
Vyžaduje slunce ale snáší i částečné zastínění. Snese mírně kyselou i mírně alkalickou půdu (6.1 - 7.8 pH). Vhodná je propustná, humózní půda dobře zásobená vodou.[7]
Rozmnožování [editovat]
Rozmnožuje se dřevitými řízky, bylinnými řízky, semeny na jaře, očkováním.
Odkazy [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acer davidii na anglické Wikipedii.
Reference [editovat]
- ↑ a b c Flora of China (draft): Aceraceae
- ↑ Stefan Drew. Latin plant names make it abundantly clear [online]. www.stefandrew.com, [cit. 2013-10-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Rushforth, K. (1999). Trees of Britain and Europe. Collins ISBN 0-00-220013-9.
- ↑ a b c d e van Gelderen, C. J. & van Gelderen, D. M. (1999). Maples for Gardens: A Color Encyclopedia.
- ↑ a b Mitchell, AF (1974), Pole příručka pro Stromy Británie a Severní Evropa. Collins ISBN 0-00-212035-6
- ↑ HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
- ↑ (anglicky) Styrax (snowbell tree) [online]. [cit. 2009-05-15]. Dostupné online. (en)
