Jaterní cirhóza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
CT cirhózy jater

Jaterní cirhóza či cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém postupně dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště jater. Jaterní cirhóza je chronický proces, při kterém dochází k nekróze jater a následně ke zvýšené tvorbě vaziva (fibrotizace) a k uzlovité přestavbě jaterních buněk. Toto onemocnění není v České republice vzácné a stále ho přibývá. Cirhotici umírají v průměru o deset let dříve, než je celkový věkový průměr, ženy ještě mnohem dříve. Mezi postižené patří nejčastěji sociálně slabší vrstvy obyvatelstva a naopak také dobře zajištěné ženy středního věku, u kterých se rozvíjí tzv. syndrom opuštěného hnízda po odchodu dětí z rodiny a všude dostupný alkohol má pomoci zvládat jejich depresivní ladění.[1]

Při vzniku jaterní cirhózy se uplatňují nejrůznější vlivy. V ČR jsou nejčastějšími příčinami virové infekce jater a nadměrné užívání alkoholu. K jaterní cirhóze může vést také obstrukce žlučových cest (biliární cirhóza) a chronické srdeční městnání (kardiální cirhóza).

Příčinou úmrtí cirhotiků jsou častěji následné komplikace onemocnění než vlastní poškození jater. Jedná se především o krvácení z jícnových varixů, hepatocelulární karcinom, zánětlivé komplikace (hlavně plicní) a selhání ledvin.

Ultrazvukový snímek cirhózy jater u tříletého dítěte


Příčiny

V naší populaci jsou vedoucími příčinami nadměrná konzumace alkoholu a chronické virové hepatitidy typu B a C. Celosvětově jsou na prvních místech hepatitida B (asi 30%), hepatitida C (27 %) a alkohol (odhadem asi 20% případů).

Klinický obraz

Podle charakteru příznaků rozlišujeme kompenzovanou a dekompenzovanou formu jaterní cirhózy.

Kompenzovaná cirhóza svými projevy připomíná chronický zánět jater. Nemocní si stěžují na nespecifické příznaky, jako například pocity plnosti po jídle, změny stolice, lehké otoky v oblasti kotníků a noční močení. U žen se mohou objevit poruchy menstruačního cyklu ve smyslu vynechání menstruace, nebo úplného vymizení. Lékařské vyšetření prokáže zvětšení jater a postupně také zvětšení sleziny. Onemocnění pozvolna přechází ve fázi dekompenzace.

Dekompenzovaná cirhóza má poměrně pestré projevy. Někdy převažují projevy poškození jaterní tkáně (ikterus, krvácivé projevy, hypoalbuminémie se zadržováním tekutin, ascitem a otoky), jindy naopak projevy poškození cévního řečiště (ascites, jícnové varixy, portosystémová encefalopatie). Nemocní si stěžují na nepřekonatelnou únavu, slabost, vyčerpanost, nechutenství, úbytek svalové hmoty, zvětšování břicha a otoky. U žen jsou časté poruchy menstruačního cyklu, muži si stěžují na pokles libida a potence. Časté jsou bolesti kloubů a páteře.

Typický cirhotik mívá velké břicho, tenké končetiny, vypadá unaveně a má zpomalené reakce. Jeho kůže je bledá až ikterická s četnými pavoučkovými névy. Rty a jazyk jsou červené („lakované“), na dlaních bývá erytém. Typické jsou projevy sklonu ke zvýšené krvácivosti (hemoragické diatézy) - petechie (drobné tečkovité krvácení do kůže či sliznic), podlitin, krvácení z dásní, nosu atp. U mužů mizí ochlupení hrudníku, často se objevuje gynekomastie a může dojít až k atrofii varlat. Na břišní stěně jsou zvýrazněné cévy, jako důsledek vzniku kolaterálního oběhu. Břišní stěna je ochablá, a proto se snadno tvoří kýly. Játra jsou zvětšená, na pohmat tuhá s ostrým okrajem. Postupně se zvětšuje také slezina. Objevují se otoky dolních končetin různého rozsahu.[1]

Jaterní cirhóza může také probíhat zcela bezpříznakově - odhaduje se, že až ve 20 % případů. Pak bývá diagnostikována náhodně během jiného vyšetření, nebo až posmrtně.

Diagnostika

Mapa výskytu cirhózy ve světě (na 100 000 obyvatel), dle [4].
     chybí data
     <50
     50-100
     100-200
     200-300
     300-400
     400-500
     500-600
     600-700
     700-800
     800-900
     900-1000
     >1000

Základem diagnostiky je podrobná anamnéza, objektivní vyšetření a výsledky biochemických vyšetření. Dále se běžně provádí sonografické vyšetření jater a dopplerovské sonografické vyšetření jaterních cév. Pokud je potřeba objasnit příčinu cirhózy, nebo určit její staging a grading, provádí se perkutánní jaterní biopsie, popřípadě transjugulární biopsie. U každého nemocného je třeba vyšetřit jícen a žaludek k průkazu varixů.

Komplikace

K nejdůležitějším komplikacím patří portální hypertenze - (zvýšený tlak v jaterní žíle) a její důsledky. Rozšíření cév v jícnu vede při jejich prasknutí k rychlému vykrvácení. Dále se může se rozvinout jaterní encefalopatie (poškození mozku), rakovina jater, větší náchylnost k infekcím (zejm. plicním), choroby trávicího ústrojí (žaludeční a dvanácterníkový vřed) a selhání ledvin.

Důsledky portální hypertenze:

  • kolaterální oběh - jícnové a žaludeční varixy
  • zvětšená slezina
  • ascites
  • selhání ledvin


U cirhotiků je naopak nižší výskyt srdečního infarktu a aterosklerózy.

Léčba a prevence

Příčinu onemocnění lze obvykle léčit jen stěží. V počátečních stádiích je proto důležitá rozumná životospráva, dieta a umírněná konzumace alkoholu. V dalších stádiích zmírňujeme projevy onemocnění a v pokročilých stádiích lze zvážit možnost transplantace jater.

Mezi preventivní opatření patří omezení užívání alkoholu a očkování proti viru žloutenky typu A a B.

Původ slova / etymologie

Z řeckého kirrhos nažloutlý - týká se žloutenky při finálních stadiích cirhosy; na žluté barvě se může podílet zmnožení tuku a žlučová barviva v krvi .).[5]

Reference

  1. ↑ a b KLENER, Pavel, a kol. Vnitřní lékařství. Praha: Karolinum/Galén, 2006. ISBN 978-80-7262-430-0. S. 1158. 
  2. ↑ http://www.cls.cz/dokumenty2/os/t231.rtf
  3. ↑ http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2003/06/03.pdf
  4. ↑ WHO Disease and injury country estimates [online]. 2009 [cit. 2009-11-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ VOKURKA, Martin; HUGO, Jan. Velký lékařský slovník. 7. vyd. Praha: Maxdorf, 2007. ISBN 978-80-7345-130-1. 

Literatura


Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaterní_cirhóza&oldid=16547330“