Jat Airways
| Jat Airways | ||
|---|---|---|
Boeing 737 spol. Jat Airways |
||
| IATA JU |
ICAO JAT |
CALLSIGN JAT |
| Zahájení činnosti | 17. červne 1927 (jako Aeroput) | |
| Sídlo | Bělehrad, |
|
| Hlavní základna | Mezinárodní letiště Nikoly Tesly | |
| Destinace | 38 | |
| Velikost flotily | 17 | |
| Web: jat.com | ||
Jat Airways je srbská národní letecká společnost, dřívější národní letecká společnost Jugoslávie, sídlící na mezinárodním letišti Nikoly Tesly v Bělehradě. Společnost provozuje pravidelné vnitrostátní i mezinárodní lety do celkem 30 zemí v Evropě, severní Africe nebo na Středním Východě. Jat Airways provozuje také své charterové lety.
Obsah |
Historie [editovat]
Aerolinie byly založeny 17. června 1927 jako národní letecká společnost Jugoslávského království, tehdy pod názvem Aeroput. V roce 1937 společnost zvýšila svou mezinárodní aktivitu a zůstala aktivní i během Druhé světové války. 1. dubna 1947 byl název změněn na JAT Jugoslovenski aerotransport, poté na JAT Jugoslávské aerolinie a v roce 2003 na současný název Jat Airways. První zahraniční linka, kterou společnost zřídila, vedla v roce 1947 do Prahy.
V roce 1963 společnost koupila své první letadlo s proudovými motory. V roce 1969 přibyl do letové flotily JATu model DC-9, dále pak v roce 1974 dva boeingy 727.
26. ledna došlo k závažné havárii letu 367 spoelčnosti JAT. Letoun na pravidelné lince Stockholm - Kodaň - Záhřeb - Bělehrad se zřítil poblíž tehdejší československé vesnice Srbská Kamenice. Jedinou přeživší osobou se stala letuška Vesna Vulović.
V roce 1985 byla JAT první leteckou společností v Evropě, která koupila letouny boeing 737. Během tohoto roku společnost převezla přes 5 milionů cestujících a má své destinace v 80 světových městech na 5 kontinentech.
Po rozpadu Jugoslávské socialistické svazové republiky a vypuknutí války v Jugoslávii roku 1992 byl JAT donucen zastavit všechny domácí lety. 20. května byla také násilně ukončena mezinárodní doprava. Poslední dva mezinárodní lety JATu se uskutečnily do amerických měst Chicaga a New Yorku.
Během této doby JAT provozoval vnitrostátní spojení mezi Bělehradem, Podgoricou, Tivatem, Niší a Prištinou. V roce 1994 zavedla společnost opět mezinárodní spoje. V roce 1998 plánovala společnost neúspěšně koupit osm modelů airbusu A319. Krátce nato byly v Evropě zrušeny všechny veřejné lety a na 78 dní začalo bombardování Svazové republiky Jugoslávie.
V dubnu 2000 byl zastřelen Zika Petrović, generální ředitel společnosti.
Po svržení režimu dne 5. října 2000 byl stát opět přijat do mezinárodních organizací. JAT dostal povolení k mezikontinentálním letům. 8. srpna 2003 byly aerolinie přejmenovány na Jat Airways a letouny dostaly nové barevné variace. Od léta 2006 dostala společnost povolení letů do Kanady.
V září 2006 zavedla Jat Airways on-line rezervační systém a prodej elektronických letenek na jaře 2007.
V současnosti probíhá ve společnosti plán obnovy, jehož cílem má být zlepšení služeb a finanční situace. Uvažuje se o privatizaci Jat Airways.
Flotila [editovat]
| Letadlo | Počet | Objednané | Pasažéři | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| ATR 72-201 | 1 | 0 | 66 | Regionální/krátké lety |
| ATR 72-202 | 4 | 0 | 66 | Regionální/krátké lety |
| Boeing 737-300 | 10 | 0 | 126 | Středně dlouhé lety |
| Boeing 737-700 | 0 | 2 | dlouhé lety | |
| Airbus A319 | 0 | 8 | Středně dlouhé lety | |
| Celkem | 15 | 10 |
Jat Airways oznámila, že zahájí jednání s výrobci letadel společnosti Bombardier, Embraer a Suchoj na nákup čtyř nových letounů. Kromě toho plánuje společnost zakoupit také pět nových ATR 72-600 a tři boeingy 737-700.
Galerie [editovat]
-
Model letounu JAT v leteckém muzeu v Bělehradě
-
Jatairwaysduss.jpg
Jat Airways na düsseldorfském letišti
-
Jat Airways na letišti N. Tesly
Externí odkazy [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jat Airways na anglické Wikipedii.