Jaroslava Pokorná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: českou političku Jaroslavu Pokornou Jermanovou (* 1970).
Jaroslava Pokorná
Narození2. srpna 1946 (77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAMU v Praze
RodičeIvan Pokorný (otec)
SídloPraha
Český lev
2013
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslava Pokorná (* 2. srpna 1946 Praha) je česká divadelní a filmová herečka, sestra herce a režiséra Ivana Pokorného, první manželka Ladislava Potměšila, nositelka Ceny Alfréda Radoka a držitelka Českého lva z roku 2013.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině teatrologa, překladatele a dramatika Jaroslava Pokorného a překladatelky Marie Pokorné. Studovala na Střední všeobecně vzdělávací škole v Hellichově ulici a pracovala v dramatickém kroužku. Pražskou Divadelní akademii múzických umění vystudovala hned dvakrát, jednou v letech 19631968 v oboru herectví, podruhé absolvovala v roce 1999 v oboru autorské divadlo a pedagogika u prof. Ivana Vyskočila.

Již během studia DAMU hostovala ve smíchovském Realistickém divadle, kde pak byla v letech 1968–1991 v angažmá,[1] což je pozdější Divadlo Labyrint (nyní zde sídlí Švandovo divadlo). V Labyrintu působila v letech 1991–1998. Po ukončení tohoto angažmá hostovala v Divadle v Řeznické a v divadlech v Kladně a Příbrami, v září 1998 se stala členkou hereckého souboru Divadla v Dlouhé.

Natáčí role ve filmech, v televizi, v rozhlasových hrách a je také autorkou knihy Maminka není doma.

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1980 Jan Nepomuk Nestroy: Namlouvání a ženění, Oldřiška Holmová, Realistické divadlo, režie I. Glanc
  • 1982 J. Kopecký: Komedyje o dvouch kupcích a Židoj Šilokoj, Porcie, Realistické divadlo, režie Karel Palouš
  • 1983 Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů, Smeraldina, Realistické divadlo, režie Luboš Pistorius
  • 1984 P. C. de Ch. de Marivaux: Hra lásky a náhody, Lizeta, Realistické divadlo, režie Miroslav Krobot

Filmové role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaromír Kazda: Realistické divadlo 1945–1991, Pražská tisková kancelář, Praha, 2005, str. 183

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaromír Kazda: Realistické divadlo 1945–1991, Pražská tisková kancelář, Praha, 2005, str. 124–126, 183

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]