Jaroslav von Rilke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav von Rilke
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1876 – 1891
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození29. března 1833
Svébořice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. prosince 1892 (ve věku 59 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
ChoťMalvine von Schlosser
Alma materKarlo-Ferdin. univ.
OceněníŘád železné koruny 3. třídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav von Rilke, plným jménem Jaroslav Rilke von Rüliken, uváděn též Jaroslaw, křtěný Jaroslav Alois (29. března 1833 Svébořice[1]12. prosince 1892 Praha[2][3][4]), byl rakouský a český notář, advokát a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie

Jeho otec Johann Rilke byl panským úředníkem. Jaroslav vystudoval v Praze gymnázium a pak práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Státní zkoušku složil v roce 1855 a nastoupil k pražskému zemskému soudu coby praktikant. Po několika letech nastoupil do advokacie jako koncipient v advokátní kanceláři Aloise Pražáka v Brně. V roce 1857 získal titul doktora práv. Roku 1859 složil advokátské zkoušky. Roku 1860 byl jmenován notářem v Sedlicích, odkud roku 1863 přešel do Prahy. Byl zakladatelem a prvním prezidentem českého notářského spolku. Roku 1872 se zasloužil o pořádání sjezdu notářů z celého Rakouska, konaného v Praze. V prosinci 1872 získal od císaře za své veřejné a profesní zásluhy Řád železné koruny. Po reformě notářské profese se Rilke v roce 1873 stal prezidentem Notářské komory v Praze.[5]

V roce 1878 opustil notářské povolání a nadále profesně působil jako zemský advokát.[5] Kancelář měl v Praze, poblíž Prašné brány.[6] 19. června 1873 ho císař povýšil do šlechtického stavu (rytíř Rilke von Rüliken).[3][7]

V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v březnu roku 1876 byl zvolen na Český zemský sněm za městskou kurii (obvod Rokytnice – Jilemnice).[8][5] Mandát obhájil v řádných volbách v roce 1878.[9] Opětovně zde byl zvolen i ve volbách v roce 1883[10] a volbách v roce 1889.[11] Uvádí se jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná platforma, odmítající autonomistické aspirace neněmeckých národností).[12] Na sněmu byl členem četných komisí, zejména komise pro Hypoteční banku a komise pro obecní a okresní záležitosti. Na mandát zemského poslance rezignoval roku 1891 ze zdravotních důvodů.[5]

Zastával i funkci prezidenta správní rady na Ústecko-teplické dráze, členem kuratoria České spořitelny a dalších podniků. Měl zásluhy o vznik německého dívčího lycea v Praze a byl aktivní v německém divadelním spolku v Praze.[5] V roce 1887 ho rodná obec Svébořice jmenovala čestným občanem. Čestné občanství mu udělila i Rokytnice.[4]

V roce 1862 se oženil s Malvine von Schlosser (dcerou politika Karla Schlossera).[5] Zemřel v prosinci 1892.[4]

Byl strýcem českoněmeckého básníka Rainera Maria Rilkeho.[3] Svého synovce finančně i jinak podporoval během jeho studií.[6]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Svébořice
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  3. a b c Olšanské hřbitovy - PL 06/2007 [online]. farnost-zizkov.cz [cit. 2013-09-19]. Dostupné online. 
  4. a b c Dr. Ritter von Rilke. Bohemia. Prosinec 1892, roč. 65, čís. 343, s. 7. Dostupné online. 
  5. a b c d e f Dr. Jaroslaw Rilke Ritter v. Rüliken. Bohemia. Prosinec 1892, roč. 65, čís. 342, s. 3. Dostupné online. 
  6. a b Rilke, Rainer Maria [online]. praguewelcome [cit. 2013-09-19]. Dostupné online. 
  7. Rainer Maria Rilke [online]. Rainer Maria Rilke [cit. 2013-09-19]. Dostupné online. 
  8. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/018schuz/s018001.htm
  9. http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  10. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  11. Národní listy 7. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7307744&picp=&it=0&s=djvu
  12. Národní listy 21. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011283&picp=&it=0&s=djvu

Externí odkazy