Jaroslav Svoboda (výtvarník)
| Prof. Jaroslav Svoboda | |
|---|---|
| poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 1986 – 1990 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 9. února 1938 Sokoleč  Československo |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | politik, výtvarník, pedagog, sklářský výtvarník, sochař, učitel, kurátor a sklář |
| Ocenění | zasloužilý umělec (1981) Skleněná medaile Kraje Vysočina (2014) |
| Commons | Jaroslav Svoboda (glass artist) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zasloužilý umělec Jaroslav Svoboda (* 9. února 1938 Sokoleč[1]) je český sklářský výtvarník a podnikatel, bývalý vysokoškolský pedagog, československý politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.
Biografie
Pochází z rodiny brusiče skla. Jeho otec pracoval pro sklárnu Inwald v Poděbradech. Jaroslav Svoboda studoval sklářskou školu v Železném Brodu. V letech 1966–1970 navíc studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po dobu několika let pracoval v brusírně uměleckých řemesel, zpočátku coby brusič, nakonec jako vedoucí brusičského ateliéru. Na podzim 1969 se stal ředitelem sklárny ve Škrdlovicích, jejíž produkci udržel na vysoké úrovni a proměnil ji na významné centrum uměleckého sklářského řemesla. Působil zde do roku 1987.[2][3][4]
Státní bezpečnost ho evidovala jako důvěrníka (krycí jméno SOKOL).[5] Koncem 80. let 20. století vedl ateliér skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Někteří jeho tehdejší studenti (například Michal Machat) ho hodnotili s odstupem let jako exponenta KSČ dosazeného na školu bez větší autority a respektu ze strany studujících. Z vedení ateliéru odešel po sametové revoluci, kdy čelil kritice stávkového výboru studentů.[6]
Ve volbách roku 1986 zasedl za KSČ do Sněmovny lidu (volební obvod č. 108 - Žďár nad Sázavou, Jihomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do počátku roku 1990, kdy rezignoval na mandát v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[7][8]
V roce 1990 založil vlastní sklárnu v Karlově u Žďáru nad Sázavou, když koupil objekt bývalé vesnické prodejny a přebudoval ho na sklářskou dílnu (Sklářská huť AGS Jaroslav Svoboda).[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Jaroslav Svoboda [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Jaroslav Svoboda - ředitel [online]. cs-sklo.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Svoboda [online]. ags-svoboda.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Květen 1986, roč. 66., čís. 123, s. 3. Dostupné online.
- ↑ ŠPIONÁŽNÍ, KONTRAŠPIONÁŽNÍ A JINÁ ELITA ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLIKY [online]. cibulka.com [cit. 2012-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Uzavření světla se stalo východiskem vzniklé situace. Rozhovor s ak. mal. Michalem Machatem [online]. glassrevue.com [cit. 2012-05-28]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16.
