Jaroslav Brožek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. PaedDr. Jaroslav Brožek, CSc.
Narození6. února 1923
Kněževes
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. ledna 2019 (ve věku 95 let)
Alma materUniverzita Karlova
Masarykova univerzita
Povolánípedagog, malíř, umělecký pedagog, teoretik umění, grafik, kreslíř a literární publicista
DětiIvo Brožek
Aleš Brožek
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Brožek (6. února 1923, Kněževes, okres Blansko – 22. ledna 2019[1]) byl český teoretik v oboru barev, výtvarný pedagog, metodik a malíř. Vydal řadu významných publikací pojednávajících o barvě a jejích účincích na lidské vnímání, spolu s dalšími autory připravil učebnice výtvarné výchovy pro základní školy, působil jako zpočátku středoškolský, později vysokoškolský učitel, zabýval se malířskou tvorbou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Brožek byl nejstarším synem ze čtyř dětí Marie a Jaroslava Brožkových. Navštěvoval Gymnasium v Jevíčku a Boskovicích, kde na něj zapůsobil tamější profesor Bohdan Lacina natolik, že se rozhodl zasvětit svůj život umění a školství. V Praze studoval u Cyrila Boudy, Martina Salcmana a Karla Lidického pedagogický obor výtvarná výchova, modelování a deskriptivní geometrie. Po vystudování dostal v roce 1949 umístěnku do Teplic v severních Čechách.

"Sedící akt", 1963, tempera, 64x36 cm;

V roce 1959 byl vyzván, aby společně s dalšími kolegy připravil výuku výtvarné výchovy na tehdejším Pedagogickém institutu v Ústí nad Labem, který se později přeměnil na pedagogickou fakultu. Kromě pedagogické činnosti se intenzivně zabýval teorií barvy a přednášel na toto téma na několika zahraničních kongresech, např. v Lucernu, Drážďanech, Stockholmu. Zvyšoval rovněž svou vědeckou odbornost, získal titul kandidát věd za práci v oboru Teorie barvy. Spolupracoval s Jaromírem Uždilem na publikaci Výtvarná výchova a jako vedoucí autorského kolektivu Brožek, Maleček, Houra vydal učebnice výtvarné výchovy pro 7., 8. a 9. ročník základní devítileté školy. Vytvořil kolekci temper a akvarelů nazvanou “Holky”, maloval krajinu i městská prostředí severních Čech, zahájil rozsáhlý cyklus abstraktních olejových maleb “Soustavný výzkum barevného čtverce”, v němž uplatnil své vědomosti získané studiem teorie barvy.

V roce 1970 byl v důsledku vyjádření nesouhlasu s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa donucen odejít z pedagogické fakulty, pokračoval proto jako řadový učitel na základních školách, avšak v roce 1974 mu byla zakázána jakákoliv pedagogická činnost. Proto Jaroslav Brožek nastoupil jako písmomalíř do podniku Repro v Trmicích u Ústí nad Labem. Z této doby pochází série maleb trmických zákoutí a několik obrazů z cyklu “Soustavný výzkum barevného čtverce”. Zároveň neoficiálně vedl amatérské výtvarníky, nejprve ústecké, později litvínovskou skupinu Kontakt. Začal intenzivně pracovat na publikacích zabývajících se využitím barvy v uměleckém díle.

"Trmice, bývalý statek v zimě", 1981, olej, 50x65 cm;

Některé z nich vydal pod krycím jménem své ženy, Ivany Brožkové (“Dobrodružství barvy”, “Barva a obraz”), u knihy “Jak namalovat krajinu” figuroval jako oficiální autor Josef Hron. Tyto publikace patří k základní literatuře využívané nejen školami pro výuku výtvarné výchovy, ale i amatérskými a profesionálními umělci.

Po změně politických poměrů byl Jaroslav Brožek v roce 1990 rehabilitován a přijat zpět na Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem. Na brněnské univerzitě získal titul PaedDr., na ústecké univerzitě se stal docentem. Ministrem školství Petrem Vopěnkou byl v roce 1992 jmenován profesorem. Pro ústeckou univerzitu získal doktorandské studium v oboru Teorie výtvarné výchovy. V roce 2005 opustil ze zdravotních důvodů pedagogickou fakultu, ale nadále působí jako školitel doktorandů. Kromě barvy se často věnoval i regionálním památkám a umělcům, o nichž napsal řadu novinových článků a knihu “Výtvarné Ústí, kronika výtvarného života v Ústí nad Labem 1918 až 1998”. Také dokončoval svůj dlouholetý cyklus maleb “Soustavný výzkum barevného čtverce”. Připravil pět samostatných výstav svých obrazů, dvě v Ústí nad Labem, dále v Teplicích, Chomutově a v Boskovicích.

Zemřel 22. ledna 2019 po těžké nemoci ve věku 95 let. Poslední rozloučení se konalo 29. ledna 2019 v obřadní síni starého krematoria v Ústí nad Labem-Střekově.

Samostatné souborné výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1998 Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem
  • 2006 Regionální muzeum a galerie, Teplice
  • 2008 Galerie Špejchar, Chomutov
  • 2009 Muzeum Boskovicka, Boskovice
  • 2011 Muzeum města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

  • Česká krajinomalba. Liberec: SKN, 1964. 35 s.
  • Výtvarná výchova (velká). Praha: SPN, 1962, kolektiv pod vedením Jaromíra Uždila, autorský podíl J. Brožka: 44 stran textu a 103 vyobrazení
  • Výtvarná výchova v 7. ročníku ZDŠ. Praha: SPN, 1963, kolektiv autorů Brožek, Houra, Maleček
  • Výtvarná výchova v 8. ročníku ZDŠ. Praha: SPN, 1964, kolektiv autorů Brožek, Houra, Maleček
  • Výtvarná výchova v 9. ročníku ZDŠ. Praha: SPN, 1969, kolektiv autorů Brožek, Houra, Maleček
  • Besedy o umění 6. 1. vyd. Praha: SPN, 1965, spolu s I. Zhořem, 2. vyd. Praha: SPN, 1968. 107 s.
  • Besedy o umění 7. Praha: SPN, 1968, spolu s M. Hourou. 137 s.
  • Barva v dětské malbě. Text ke kolekci diapozitivů. Praha: ÚKVČ, 1965.
  • Sborník Pedagogického institutu v Ústí nad Labem. Praha: SPN, 1963. Řada metodicko-pedagogická: Prostorové zobrazování v 1. až 5. ročníku ZDŠ. str. 47 až 74.
  • Sborník Pedagogického institutu v Ústí nad Labem. Praha: SPN, 1964. Sborník k výročí školy. *Separát str. 285 až 296: K otázce samostatné práce posluchačů (o uměleckých památkách regionu).
  • Metodika výtvarné výchovy. Praha: SPN, 1963, kolektiv autorů Brožek, Houra, Maleček.
  • Technické kreslení. Praha: SPN, 1965, kolektiv autorů pod vedením F. Zedníčka.
  • Umění a výchova. Zpráva z XVIII. světového kongresu INSEA v Praze 1966. Praha: SPN, 1968, spolu s B. Malečkem. 259 s.
  • Na pomoc učiteli. Sborník pedagogického institutu v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: ÚDVU, (bez vročení).
  • Metodické stati k vyučování v 1. až 5. ročníku, spolu s B. Malečkem, str. 81 až 92.
  • Sborník Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem. Praha: SPN, 1967, řada výtvarné výchovy: Prostor v dětském výtvarném projevu, str. 45 až 93.
  • Sborník Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem. Praha: SPN, 1967, separát str. 285 až 296: K otázce samostatné práce posluchačů (o uměleckých památkách regionu).
  • Sborník Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem. Praha: SPN, 1969, Problematika barvy ve výtvarné výchově, str. 25 až 64.
  • Nástěnné tabule k nauce o barvě s metodickým listem. 4 tabule formátu A1. Praha: Koménium, 1971, Metodický list Nauka o barvě. 17 s.
  • Úvod do výtvarnej teórie farby. Banská Bystrica: Učebné pomôcky, 1976, krycí autor Ivana Brožeková, včetně 20 tabulí formátu B3 a metodický list. 62 s.
  • Jak namalovat krajinu. 1. vyd. Praha: SPN, 1978, krycí autor Josef Hron. 2. vydání Praha: SPN, 1989. 294s.
  • Barva a obraz. Praha: ÚKVČ, 1980, krycí autor Ivana Brožková. 35 s.
  • Dobrodružství barvy. Praha: SPN, 1978. Krycí autor Ivana Brožková. 285 s.
  • Výtvarná výchova v 6. ročníku ZŠ. Výtvarné umění a životní sloh, doprovodný text k diapozitivům. Praha: Koménium, 1979. Krycí autor I. Brožková a J. Voseček. 31 s.
  • Obrazy a barva, text k 10 obrazům, Ústí nad Labem: UJEP, 1995. 70 s.
  • Uvedení do práce s barvami, Ústí nad Labem: UJEP, 1995. 200 s.
  • Výtvarné Ústí, kronika výtvarného života v Ústí nad Labem 1918 až 1998, Ústí nad Labem: Magistrát města Ústí nad Labem, 1999.172 s.
  • Glosy k výtvarné výchově, Ústí nad Labem: UJEP, 2001. 75 s.
  • Výtvarná výchova a barva, Ústí nad Labem: UJEP, 2004. 180 s. a 49 vyobrazení na CD-R.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Dne 22. 1. 2019 zemřel prof. PaedDr. Jaroslav Brožek, CSc. – Pedagogická fakulta UJEP [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BROŽEK, Jaroslav. Malířská tvorba, katalog. Ústí nad Labem: vydáno vlastním nákladem, 2006.
  • Kdo je kdo 1991 Čechy, Morava, Slezsko 1.vyd. -- Praha : TV Spektrum, 1991. -- 207 s. : ISBN 80-85334-01-1
  • Kdo je kdo v České republice 94/95. -- Praha : Modrý jezdec, 1994. -- 719 s. : ISBN 80-901631-2-2
  • Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století : 5000 biografických hesel nejvýznamnějších osobností -- Praha : Agentura Kdo je kdo, 1998. -- 735 s.
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5 000 životopisů. -- Praha : Agentura Kdo je kdo, 2002. -- 781 s. : ISBN 80-902586-7-0
  • KDO JE KDO – OSOBNOSTI ČESKÉ SOUČASNOSTI Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005, 776 str. : ISBN 80-902586-9-7,

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaroslav_Brožek&oldid=22954913“