Jaroslav Blahoš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc. (* 30. června 1930, Horažďovice) je český endokrinolog a osteolog specializovaný zejména na kostní a kloubní problematiku a metabolismus kyseliny močové. Od září 1990 je předsedou České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. V letech 1999–2001 byl prezidentem Světové lékařské asociace.

Obsah

Soukromý život [editovat]

Předci přišli na české území v 17. století z Řecka. Původní příjmení znělo „Vlachos“ od něhož je odvozeno Blahoš. Otec byl advokát, který nesměl po Únoru 1948 svou praxi vykonávat. Má mladší sestru Marii, která v roce 1965 emigrovala do Rakouska.[1]

Vystudoval gymnázium ve Strakonicích. Poté pokračoval všeobecným lékařstvím na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, kde promoval v roce 1955. Na pražskou lékařskou fakultu jej odmítli přijmout pro špatný kádrový profil.[1]

S první manželkou Arankou Blahošovou má syna Jaroslava Blahoše, mladšího, lékaře specializujícího se v neurovědách. Po rozvodu se v roce 1970 podruhé oženil s Francouzskou Simonettou, se kterou má syna Daniela Blahoše.[1]

Hovoří anglicky, španělsky, francouzsky a německy. Zajímá se o srovnávací lingvistiku a literární historii. V době pobytu v Etiopii se zabýval i někdejším tamním pobytem Arthura Rimbauda a publikoval o něm několik prací.

Vědecká a lékařská činnost [editovat]

V letech 1955–1956 začínal jako lékař ve Františkových Lázních. Již na vysoké škole spolupracoval na výzkumu v oboru revmatologie. V letech 1958–1968 pracoval ve Výzkumném endokrinologickém ústavu v Praze. V letech 1968 a 1969 pracoval na endokrinologické klinice nemocnice Beaujon v Paříži. Dva roky (1961–1963) působil též v Hararu v Etiopii, v letech 1977 až 1988 byl na kratších studijních pobytech na dalších místech. Krátkou dobu působil jako lékař-konzultant pro leteckou společnost Air France.[1]

Od roku 1969 působil na interní klinice Fakulty dětského lékařství UK ve fakultní nemocnici Pod Petřínem až do zrušení fakultní nemocnice v roce 1993, a to postupně jako asistent, docent, profesor a od roku 1989 v pozici přednosty kliniky. V letech 1993 až 1997 byl přednostou interní kliniky Vojenské lékařské akademie JEP v Ústřední vojenské nemocnici v Praze a založil tam první osteocentrum v České republice, které od roku 1997 vedl.

Publikoval asi 300 odborných prací a 10 monografií.

Funkce v profesních organizacích [editovat]

Je zahraničním korespondujícím členem francouzské Národní lékařské akademie (Académie Nationale de Médecine), po J. E. Purkyňovi druhým Čechem zvoleným do takové funkce. Založil též Asociaci českých a slovenských frankofonních lékařů při ČSL JEP.

Od roku 1990 je předsedou České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. V únoru 2003 a pak znovu v lednu 2007 byl ve funkci potvrzen na další čtyřleté období.

V říjnu 1998 byl v Ottawě zvolen prezidentem Světové lékařské asociace (World Medical Association), organizace sdružující přes osm miliónů lékařů z celého světa, na funkční období 1999–2001. Jeho protikandidátem byl sir Alexandr Macara, předseda Britské lékařské společnosti. Funkce 51. prezidenta se ujal v Tel Avivu 15. října 1999.[1]

Ocenění [editovat]

28. října 2001 mu prezident Václav Havel udělil Státní vyznamenání za zásluhy 1. třídy. V červenci 2002 jej francouzský prezident Jacques Chirac jmenoval Rytířem Čestné legie. V roce 2007 byl pasován na Rytíře českého lékařského stavu. Byl také ustanoven prezidentem Svépomocné společnosti členů Čestné legie v ČR.

Je čestným občanem Horažďovic (2001), Miami a Manily.

Odkazy [editovat]

Literatura [editovat]

Nuvola apps bookcase.svg
  • Pacner, K. – Bobůrková, E. et al.: Významní čeští lékaři. Praha : BRÁNA, 2008. ISBN 978-80-7243-369-8

Reference [editovat]

  1. a b c d e PACNER, Karel. Významní čeští lékaři 1. Praha : BRÁNA, 2008. 256 s. ISBN 978-80-7243-369-8.  

Externí odkazy [editovat]

logo Wikicitátů
Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma