Jaromír (kníže)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaromír
Český kníže
Portrét
Busta knížete Jaromíra v Jaroměři, Jaromírova ulice
Doba vládyI. 1003
II. 1004–1012
III. 1033–1034
IV. 1034 (?–1035)
Narození? okolo r. 975
Úmrtí4. listopadu 1035
PohřbenBazilika svatého Jiří
PředchůdceI. Vladivoj
II. Boleslav Chrabrý
III.Oldřich
NástupceI. Boleslav III.
II.Oldřich
III.Oldřich
DynastiePřemyslovci
OtecBoleslav II.
MatkaEmma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír (975? – 4. listopadu 1035) byl český kníže z rodu Přemyslovců v letech 1003, 1004–1012 a 1033–1034, syn Boleslava II. Pobožného a jeho druhé, neznámé choti, bratr Boleslava III. Ryšavého a Oldřicha. Narodil se někdy v 70. letech 10. století. František Palacký uvádí, že Jaromír byl synem Boleslava II. a jeho manželky Emmy;[1] dále uvádí, že za Jaromírova panování se prohloubila závislost Čech na Říši.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

1003[editovat | editovat zdroj]

V roce 1001 uprchli Jaromír s Oldřichem a svou matkou před krutostí staršího bratra Boleslava III., který dal z obavy o knížecí stolec Jaromíra vykastrovat (Boleslav III. totiž sám dědice neměl), k bavorskému vévodovi Jindřichovi II., dlouholetému spojenci jejich otce. Roku 1003 byl Jaromír po smrti Vladivoje, kterého na český trůn prosadil polský kníže Boleslav Chrabrý, díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec. Brzy však musel prchnout před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým.[1]

1004-1012[editovat | editovat zdroj]

Jaromírův denár

Teprve na podzim 1004 se mohl ujmout vlády, když s podporou římskoněmeckého krále Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. Jaromír přijal od římskoněmeckého krále Čechy v léno (obdržev od něho kopí jako symbol lenního vztahu) a v následujících letech podporoval Říši v bojích s Boleslavem Chrabrým. Krátce po svém nastoupení na trůn Jaromír dobyl Budyšín, ale v roce 1007 Boleslav Chrabrý Lužici i Budyšín dobyl zpět. Morava během Jaromírovy slabé vlády k českému státu nepatřila.

Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách nejmladší z bratrů Oldřich. Jaromír utekl nejdříve z neznámých důvodů do Polska a až poté do Říše k Jindřichovi II., který ho ale uvěznil v Utrechtu. Tam Jaromír strávil ve vězení téměř 21 let.

1033–1035[editovat | editovat zdroj]

Přepadení Jaromíra Vršovci (obraz Antonína Jana Gareise st. z roku 1824)

Ikona zvuku Poslechnout si článek · info

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 2. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článků • Nápověda

Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti jeho osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 potřetí Jaromíra českým knížetem. Již na jaře příštího roku však byl Oldřich císařem propuštěn a byl mu navrácen knížecí titul. Podmínkou bylo, že se o vládu bude dělit s Jaromírem (měl mu vyčlenit úděl v Čechách) a svým synem Břetislavem (měl vládnout na Moravě). Jaromír byl poté na Oldřichův příkaz oslepen a uvězněn a Oldřichův syn Břetislav před otcem uprchl do ciziny.

Když 9. listopadu 1034 Oldřich náhle zemřel, stále žijící vykastrovaný a oslepený Jaromír se vzdal nároků na vládu a moc v Čechách získal Oldřichův syn Břetislav I. Ani to mu ale život nezachránilo. Roku 1035 byl bezmocný Jaromír z vůle Vršovců zavražděn. Kosmas píše: „Kochan poslal svého kata a když onen slepec, sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních.“

Kdy přijel Břetislav I. do Prahy, se nikde neříká. Pouze v jedné kronice najdeme zmínku, že „Jaromír sám vládl knížectví jeden rok po smrti Oldřichově“. Scéna, kdy Jaromír uvádí Břetislava na knížecí stolec, kterou popisuje Kosmas, se neodehrála v žádném případě přímo při Oldřichově pohřbu. Břetislav by se nemohl vrátit z exilu tak rychle.[3]

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Boleslav I.
nar. asi 915
zm. 967/972 		  Biagota?   ?   ?
         
     
  Boleslav II.
nar. asi 932
zm. 7. února 999 		  zřejmě 2. neznámá choť Boleslava II.  
     
   
Jaromír I.
zm. 4. listopadu 1035

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek 1. Praha: [s.n.], 2017. ISBN 978-80-7451-576-7, ISBN 80-7451-576-1. OCLC 982100364 S. 189–193. 
  2. ↑ PALACKÝ, František. Stručný přehled dějin českých. 4. vyd. Praha: Odeon, 1976. S. 32. 
  3. ↑ VESELÝ, Josef. 49. schůzka nad knihou Petra Hory - Hořejše. Oldřich. Toulky českou minulostí [online]. Český rozhlas [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Vladivoj 		Znak z doby nástupu Český kníže
Jaromír
1003 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Boleslav III.
Předchůdce:
Boleslav Chrabrý 		Znak z doby nástupu Český kníže
Jaromír
1004–1012 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Oldřich
Předchůdce:
Oldřich 		Znak z doby nástupu Český kníže
Jaromír
1033–1034 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Oldřich
Předchůdce:
Oldřich 		Znak z doby nástupu Český kníže
Jaromír
1034 (?–1035) 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Břetislav I.
Čeští panovníci
Mytičtí panovníci
(do 9. století)
První mytičtí panovníci
Mytičtí Přemyslovci
Přemyslovci
(9. století–1306)
Bořivoj I. (872?–883?) • Strojmír (883?–885?) • Bořivoj I. (875?–889) • Spytihněv I. (894–915) • Vratislav I. (915–921) • svatý Václav (921–935) • Boleslav I. (935–972) • Boleslav II. (972–999) • Boleslav III. (999–1002) • Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) • Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) • Oldřich (1012–1033) • Jaromír (1033–1034) • Břetislav I. (1034–1055) • Spytihněv II. (1055–1061) • Vratislav II. (1061–1092) • Konrád I. Brněnský (1092) • Břetislav II. (1092–1100) • Bořivoj II. (1100–1107) • Svatopluk Olomoucký (1107–1109) • Vladislav I. (1109–1117) • Bořivoj II. (1117–1120) • Vladislav I. (1120–1125) • Soběslav I. (1125–1140) • Vladislav II. (1140–1172) • Bedřich (1172–1173) • Soběslav II. (1173–1178) • Bedřich (1178–1189) • Konrád II. Ota (1189–1191) • Václav II. (1191–1192) • Přemysl Otakar I. (1192–1193) • Jindřich Břetislav (1193–1197) • Vladislav Jindřich (1197) • Přemysl Otakar I. (1198–1230) • Václav I. (1230–1253) • Přemysl Otakar II. (1253–1278) • Václav II. (1278–1305) • Václav III. (1305–1306)
Nedynastičtí
(1306–1310)
Jindřich Korutanský (1306) • Rudolf Habsburský (1306–1307) • Jindřich Korutanský (1307–1310)
Lucemburkové
(1310–1437)
Jan Lucemburský (1310–1346) • Karel IV. (1346–1378) • Václav IV. (1378–1419) • Zikmund Lucemburský (1419–1437)
Habsburkové
(1437–1457)
Albrecht II. Habsburský (1438–1439) • interregnum (1439–1453) • Ladislav Pohrobek (1453–1457)
Nedynastičtí
(1457–1471)
Jiří z Poděbrad (1458–1471) • Matyáš Korvín² (1458–1490)
Jagellonci
(1471–1526)
Vladislav Jagellonský (1471–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526)
Habsburkové
(1526–1780)
Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1611) • Matyáš Habsburský (1611–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Fridrich Falcký³ (1619–1620) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) • Karel VII. Bavorský³ (1741–1743)
Habsburko-Lotrinkové
(1780–1918)
Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918)
¹ Piastovec, ² vládce vedlejších zemí Koruny české, ³ vzdorokrál z rodu Wittelsbachů
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaromír_(kníže)&oldid=23763355“