Japonský paleolit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Samurajové z knížectví Sacuma po válce Bošin
Dějiny Japonska
Japonsko v pozdním pleistocénu před 20 000 lety
- oblasti nad hladinou moře
- bez vegetace
- moře
černé linie zobrazují současné Japonsko

Japonský paleolit (japonsky: 旧石器時代, kjúsekki džidai) se datuje do období zhruba 30 000 - 10 000 let př.n.l. V této době se ostrovy oddělovaly od pevniny. Kontakty s pevninou byly mezi Hokkaidem a Sibiří přes La Pérousův průliv. Na jihu z Koreje přes Cušimský průliv. Odtud sem přicházeli budoucí obyvatelé. Ti lovili mamuty, slony a vysokou zvěř. Byla zde vysoká sopečná činnost. Popel dal vzniknout úrodné půdě v nížině Kantó.

Většina vědců souhlasí s tím, že kolem roku 40 000 př. n. l. byly japonské ostrovy díky zamrznutí oceánu spojeny s asijskou pevninou. Z archeologických nálezů vyplývá, že mezi lety 35 000 a 30 000 př. n. l. přišli lidé druhu Homo sapiens na japonské ostrovy z východní a jihovýchodní Asie. Tito lidé byli lovci a sběrači a uměli vyrábět kamenné nástroje. Kamenné nářadí, bydliště a lidské fosilie z tohoto období byly nalezeny na všech ostrovech Japonska.

Významná naleziště: Akaši, Ušikawa, Mikabi, Hamakita, Kuzu