Janez Stanovnik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Janez Stanovnik
Janez Stanovnik

Předseda Předsednictva
SR Slovinsko
Ve funkci:
1988 – 1990
Předchůdce France Popit
Nástupce Milan Kučan

Narození 4. srpen 1922

the Kingdom of Yugoslavia Lublaň, Království SHS (dnes Slovinsko)

Národnost Slovinec
Politický subjekt Svaz komunistů Jugoslávie (Svaz komunistů Slovinska)
Profese ekonom, právník

Janez Stanovnik (pseudonym Tine Koren[1]; * 4. srpen 1922) je slovinský politik, právníkekonom.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Janez Stanovnik se narodil v Lublani jako druhé ze sedmi dětí, jeho otec byl právník politicky činný v řadách Slovinské lidové strany. Stanovnik studoval gymnázium, kde byli jeho spolužáky také Janko Smole (pozdější premiér) nebo skladatel Uroš Krek.[2][3] Stanovnik se stýkal se členy křesťansko-socialistického sdružení Zarja Edvarda KocbekaBoga Grafenauera.[3] V roce 1940 nastoupil Stanovnik na právnickou fakultu Univerzity v Lublani, práva ale dokončil až po válce na Univerzitě v Bělehradě.[3]

Mimo to byl členem redakce Kocbekova revue Dejanje.[3] Svou první politickou řeč učinil Stanovnik v reakci na přistoupení Jugoslávie k Paktu tří 25. března 1941.[3] Do Osvobozenecké fronty se zapojil ihned po jejím zformování.[3] Z italského zajetí se dostal díky svému breviářirůženci, když Italy přesvědčil, že je student náboženství, a ne komunista.[3] V únoru 1942 se přidal k partyzánům.[4]

V únoru 1944 vstoupil do komunistické strany, od dubna 1944 do května 1945 byl členem zemské rady v Primorsku.[3] Za manželku si vzal partyzánskou spolubojovnici Marju, se kterou měl dva syny – Aleše a Tineta.[3]

Od konce války strmě stoupá jeho politická kariéra. V roce 1947 se zúčastnil mírové konference v Paříži, v roce 1952 se stal ekonomickým zástupcem Jugoslávie při ústředí OSNNew Yorku.[3] Do Jugoslávie se vrátil v roce 1956, od roku 1958 byl federálním poslancem a poté ředitelem Institutu pro mezinárodní politiku a ekonomii v Bělehradě, do Lublaně se vrátil v roce 1962, několik měsíců byl v roce 1964 dokonce děkanem ekonomické fakulty tamější univerzity.[3] V roce 1965 působil jako zvláštní poradce UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji).[5] Poté se stal v roce 1966 členem federální vlády. V letech 1967 až 1983 byl výkonným tajemníkem Evropské hospodářské komise OSN.[5] V květnu 1988 se stal předsedou Předsednictva Socialistické republiky Slovinsko. Počáteční pohodlnost funkce vystřídá tlak, když se u něj střídají zástupci Výboru pro ochranu lidských práv a Jugoslávské lidové armády. Stanovnik přivedl zemi k prvním demokratickým volbám a v roce 1990 předal funkci předsedy Předsednictva Milanu Kučanovi.[3]

Na čas se Stanovnik stáhl z veřejného života, do kterého se vrací v roce 2002, kdy obdržel státní vyznamenání – zlatý Čestný řád svobody, o rok později pak Stanovnik vyjádřil veřejnou podporu vstupu Slovinska do EUNATO.[3] V současnosti je Stanovnik předsedou Svazu sdružených bojovníků národněosvobozeneckého boje.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OMEROVIĆ, Adi. Janez Stanovnik. 24ur.com [online]. 2007-04-27 [cit. 2010-01-02]. Dostupné online.  (slovinsky) 
  2. Življenje »očeta naroda«: Janez Stanovnik, predsednik Zveze borcev Slovenije. Revija Naša žena [online]. 2007-10 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online.  (slovinsky) 
  3. a b c d e f g h i j k l m PIRC, Vanja. Kdo je kdaj: Janez Stanovnik. Mladina tednik [online]. 2004 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online.  (slovinsky) 
  4. VRHUNEC, Marko. Jubilej Janeza Stanovnika. Gorenjski Glas [online]. 2007-08-10 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online.  (slovinsky) 
  5. a b UNIHP. Janez Stanovnik [online]. c2009, [cit. 2010-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. STA. Janez Stanovnik: Za povojne poboje sem vedel, a se ne počutim krivega. Dnevnik.si [online]. 2009-03-26 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online.  (slovinsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • (anglicky) UNIHP. Janez Stanovnik [online]. c2009, [cit. 2010-01-03]. Dostupné online. (anglicky)