Václav Jan Rosa
Václav Jan Rosa, nesprávně též Jan Václav Rosa, (asi 1630, Zdice – 11. srpna 1689, Praha) byl český jazykovědec, básník a právník.
Obsah |
Život a dílo[editovat]
Rosa, syn zdického pekaře Petra Rosy a jeho manželky Markéty, vystudoval artistickou a právnickou fakultu na pražské univerzitě. Poté se živil jako advokát. Od roku 1670 až do své smrti byl radou apelačního soudu. Patrně nejznámějším případem, jímž se zabýval, byl proces s tzv. francouzskými paliči, obviněnými ze založení požáru Prahy z 21. června 1689. Zemřel však ještě před skončením procesu. Rosovou první manželkou byla dcera staroměstského notáře Jana Benoly Anna Ludmila Kateřina Benolová, podruhé se oženil roku 1682 s Marií Terezií Causaliusovou rozenou Rejtarovou, vdovou po právníku Mikuláši Alexiovi Causaliusovi. Jediným dítětem, které se dožilo dospělosti, byla dcera Alžběta Kristina, provdaná za Karla Škrétu mladšího, syna známého malíře Karla Škréty.
Jeho ranou prací je Discursus Lipirona, tj. smutného kavalíra, de amore, o lásce (1651). Jedná se o jediné české rozsáhlejší dílo světské poezie této doby, nepříliš zdařilé. Žánr francouzské galantní poezie byl ve světě velmi populární. Rosova prvotina byla kriticky vydána až v roce 1968 jako druhá část edice Smutní kavaleři o lásce. Je psána konvenčním jazykem té doby, tj. s větším množstvím latinismů.
Od poezie se Václav Rosa odvrátil ke studiu mluvnice. Výsledkem jeho bádání je Čechořečnost, seu Grammatica linguae Bohemicae (1672), latinsky psaná česká mluvnice. Má 4 části: orthographia, etymologia, syntaxis & prosodia. Čtvrtá část obsahuje překlady do češtiny a obsahuje mnoho neologismů. Lze říci, že svým purismem se Rosa stal vzorem pro všechny další brusiče, k nimž patří K. Vusín, M. Šimek, A. Frozín a Jan Václav Pohl. Ironii překládal jako usmívka; klášter jako samotov. Co se týká ortografie, tak Rosa zmínil možnost nahradit psaní ů písmenem ú, místo dia, tia, nia a ie psát ďa, ťa, ňa či ě. Doporučoval odstranit spřežky a psát ř místo rz.
Ve stejném době pracoval na slovníku Thesaurus linguae Bohemicae. Má 4 svazky, ale nebyl vydán. Tento slovník jazyka českého s významy latinskými a německými byl založen na Komenského slovníku a obsahuje také mnoho neologismů.
Literatura[editovat]
- Vlček, J.: Dějiny české literatury I. Praha 1951.
- Novák, J. V. – Novák, A.: Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny. Brno 1995.
- Heslo Rosa Václav Jan. Ottův slovník naučný XXI, pp. 945 – 946
- Petráčková Věra, Příspěvek k životopisu Václava Jana Rosy, Acta universitatis Carolinae - Philologica 2 - 3, Slavica Pragensia XXIX., 1987, s. 131 - 141.
- Tichá, Zdeňka (ed.): Smutní kavaleři o lásce. Praha 1968.
