Jan Sobotka (matematik)
| Prof. Dr. Jan Sobotka | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. září 1862 Řepníky  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 10. května 1931 (ve věku 68 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy (50°4′50″ s. š., 14°28′14″ v. d.) |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze (1881–1886) Spolková vysoká technická škola v Curychu (1891) Univerzita Karlova |
| Povolání | matematik a pedagog |
| Zaměstnavatelé | Vídeňská univerzita (1895–1899) Vysoké učení technické v Brně (1899–1904) Univerzita Karlova (1904–1931) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Sobotka (2. září 1862 Řepníky – 10. května 1931, Praha-Vinohrady[1]) byl český matematik. Zabýval se geometrií, zejména deskriptivní.
Život[editovat | editovat zdroj]
Po absolvování německé reálky v Praze na Kampě pokračoval Jan Sobotka v letech 1881–1886 ve studiu na české univerzitě a na české technice v Praze. V letech 1886–1891 byl asistentem na technice, kde suploval přednášky za Františka Tilšera, který byl poslancem. V roce 1891 studuje Sobotka u Wilhelma Fiedlera na technice v Curychu. Poté pokračoval v suplování za profesora Tilšera a v roce 1893 odjel na studijní pobyt do Vratislavi. Protože v českých zemích nenašel místo ani na vysoké, ani na střední škole, odešel do Vídně na reálku ve 4. okrese. Po dvou letech byl jmenován asistentem deskriptivní geometrie na vídeňské technice a v březnu roku 1897 pak mimořádným profesorem deskriptivní geometrie, projektivní geometrie a grafického počítání. K návratu domů ho přiměla nabídka, kterou dostal v roce 1899, aby se stal prvním profesorem deskriptivní geometrie na nově zřízené české technice v Brně. V letech 1900–1901 byl na tamním odboru stavebního inženýrství děkanem. Odtud odešel v roce 1904 Sobotka do Prahy, kde je jmenován profesorem matematiky na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Po vzniku přírodovědecké fakulty v roce 1920 na ní působil až do své smrti.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Dne 26. září 1891 se oženil s Růženou z Helmingerů (1863—1951). Manželé Sobotkovi měli syna Ericha.[2][3]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
S publikační prací začal Jan Sobotka v roce 1885. Hlavním oborem jeho vědeckého zájmu byla deskriptivní geometrie, do níž spadají práce jednak ze zobrazovacích metod, jednak z konstruktivní geometrie křivek a ploch. Velmi významné jsou zejména jeho práce z rovnoběžné axonometrie, z nichž přešly do literatury tzv. Sobotkovy konstrukce, které uvádějí vztahy mezi kosoúhlou axonometrií a sdruženými pravoúhlými průměty. Pracoval však i v dalších oblastech geometrie (diferenciální geometrie, projektivní geometrie, elementární geometrie, kinematická geometrie). Jeho dílo představuje více než sto často dosti obšírných pojednání. Mezi stěžejní díla Jana Sobotky patří monografie:
- Deskriptivní geometrie promítání paralelního (1906)
- Diferenciální geometrie (1909)
- O geometrických příbuznostech (1916)
V první z nich podal v mnohých částech zcela původní výklad základních zobrazovacích metod založených na rovnoběžném promítání.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kadeřávek, F.: Jan Sobotka. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 52 (1923), str. 1-9.
- Vorovka,K.: Sobotkovy názory didaktické. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 52 (1923), str. 9.
- Urban, A.; Vančura, Z.: Sté výročí narození profesora Jana Sobotky. Časopis pro pěstování matematiky. 87 (1962), 242-525.
- Urban, A.: O životě a díle profesora Jana Sobotky. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 7 (1962), str. 355-359.
- Hrůza, B.: Jan Sobotka. Události na VUT v Brně. 9 (1999), č. 3, str. 21.
- Klapka, J.: Jan Sobotka. Naše věda. 13 (1932), str. 34.
- Kotyk, J.: Za prof. dr. Janem Sobotkou. Rozhledy matematicko-fyzikální. 41 (1962), str. 42.
- Košťál, R.: Vznik a vývoj pobočky JČMF v Brně. Jednota československých matematiků a fyziků. Praha. 1968.
- Urban, A.: Prof. PhDr. h. c. Jan Sobotka. Matematika ve škole. 12 (1961-62), str. 623-626.
- Bydžovský, B.: Jan Sobotka. Česká akademie věd. Praha 1932.
- Vyčichlo, F.: Studium a hodnocení díla prof. J. Sobotky. MÜ ČSAV, Praha 1958.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Sobotka na Wikimedia Commons 
Autor Jan Sobotka ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Sobotka (matematik)
- Kompletní seznam Sobotkových prací
