Jan Potměšil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Potměšil
Narození31. března 1966 (57 let)
Praha
Povoláníherec, divadelní herec a televizní herec
RodičeJaroslav Potměšil
Manžel(ka)Radka Prchalová (sňatek: 2004)
DětiJan Potměšil ml., Šimon Potměšil
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Potměšil (* 31. března 1966 Praha) je český herec, syn pedagoga Jaroslava Potměšila. Přestože je upoután na invalidní vozík, je oceňovaným divadelním i filmovým hercem.

Herecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Poprvé účinkoval v 8 letech v legendárním cyklu diváckých televizních příběhů Bakaláři, téma Vánoce, na které nikdy nezapomenu (1975), povídka Lokomotiva. Jeho hereckým protihráčem nebyl nikdo jiný, než Vladimír Menšík. V 11 letech hrál v televizním seriálu Žena za pultem. Později herectví vystudoval a ztvárnil řadu romantických (např. Jíra v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci), ale i dramatických (Milan v dokudramatu Proč?, Martin v Bony a klid) postav ve filmu i divadle.

8. prosince 1989, krátce poté, co se účastnil listopadových demonstrací, utrpěl při automobilové havárii zranění páteře, po kterém částečně ochrnul. V automobilu s ním cestovali Jan Kačer a dokumentarista Václav Křístek.[1] Jan Potměšil odmítá uvést jméno řidiče, pouze uvedl, že to byl výtvarný umělec[2]. Pro deník Blesk uvedl: „Kačer seděl vedle řidiče, já byl vzadu. Byl jsem hodně unavený a spal jsem. Nic si od té doby nepamatuji. Probudil jsem se až v únoru v nemocnici na Karláku a zjistil, že se nemohu hýbat. Dodnes je nejasné, proč jsem vypadl z auta. Snad nehodu způsobil mikrospánek řidiče.“ Co se tehdy stalo, dodnes přesně nikdo neví. Jan Kačer poklimbával a matně si pouze vzpomíná, že se blížili ku Praze, protože viděl ceduli Říčany. Pak také usnul.[3] Po dlouhém léčení a rehabilitaci je Jan Potměšil upoután na invalidní vozík, ale nadále je aktivním hercem.

V současnosti je členem Divadelního spolku Kašpar, který hraje v Divadle v Celetné. Ztvárňuje zde řadu rolí, z nichž nejúspěšnější je patrně hlavní postava ve hře Růže pro Algernon. Tato hra se úspěšně hraje přes 20 let a měla přes 880 repríz (2023).

Za ztvárnění titulní role v Shakespearově hře Richard III. získal Cenu Alfréda Radoka. Mezi další zaznamenáníhodné role patří Syn (Ježíš) v Mittererově Účtování v domě božím nebo Claudius v Hamletovi. Ve scénických čteních Lyry Pragensis ztvárnil Dickieho v Bachově Útěcích do bezpečí, Fletchera v Jonathanu Livingstonu Rackovi téhož autora či malíře Henri Toulouse-Lautreca v Pavlíkově hře Krása z Moulin Rouge. Ve volně šiřitelné zvukové nahrávce Nového zákona čte svatého Jana.

Oženil se 24. srpna 2004.

Podpora lidských práv v ČLR[editovat | editovat zdroj]

Koncert v Senátu PČR 2012[editovat | editovat zdroj]

27. ledna 2012 vystoupila Jitka Hosprová[4] společně s Martou Kubišovou a hercem Janem Potměšilem[5] na dobročinném koncertu[6] na podporu vězněného čínského advokáta Kao Č'-šenga a pronásledovaných praktikujících Fa-lun-kungu.[7] Koncert proběhl v hlavním sále Senátu PČR pod záštitou místopředsedkyně senátu Aleny Palečkové.[8]

Koncert „Svědomí nelze koupit“ 2014[editovat | editovat zdroj]

V pražském Kostele sv. Anny se 6. října 2014 konal koncert na podporu lidí nespravedlivě stíhaných čínským režimem, zejména následovníků Fa-lun-kungu a advokáta Kao Č'-šenga[9][10]. Na akci nazvané „Svědomí nelze koupit“ vystoupili bez nároku na honorář zpěvačka Marta Kubišová, přední česká violová virtuoska Jitka Hosprová, herec Jan Potměšil, herec a zpěvák Jan Budař, dámské vokální kvarteto Yellow Sisters, zpěvačka a herečka Olga Lounová a kapela Daniel and the Moravians[11]. Vystoupení pořádalo občanské sdružení Lidská práva bez hranic[12]. Koncert proběhl pod záštitou Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 link. Koncert podpořili Jaroslav Dušek a Monika Šimůnková. Účastníci a diváci koncertu společně podepsali dopis adresovaný prezidentu Miloši Zemanovi.[13]

Na koncertu vystoupil také čínský emigrant žijící v Německu Kuo Ťu-feng, který byl v Číně po více než rok vězněn a mučen za to, že se věnoval praxi Fa-lun-kung a odmítl se podvolit nátlaku čínského režimu, který Fa-lun-kung 20. července 1999 zakázal[14].

Dalšími hosty byli religionista docent Zdeněk Vojtíšek z Karlovy univerzity, který hovořil o problematice pronásledování Fa-lun-kungu z hlediska religionistiky[15] nebo politička Kateřina Jacques, která poukázala na nedávnou návštěvu čínského politika Čanga Kao-liho v Praze v čele pětisetčlenné čínské delegace. Vicepremiér Čang Kao-li je důvodně podezřelý ze zapojení do genocidy Fa-lun-kungu, opakovaně vydával v rámci svých úřednických postů nařízení k zásahům proti Fa-lun-kungu[16], v důsledku čehož došlo podle organizace WOIPFG[17] k padesáti šesti ověřeným úmrtím[18]. Podle stránek minghui.org spojených s hnutím Fa-lun-kung vedla nařízení Čanga Kao-liho k tisícům případů zatčení, věznění a mučení následovníků Fa-lun-kungu[19].

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Jan Potměšil

Filmy[editovat | editovat zdroj]

Televizní seriály[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ochrnutý herec Potměšil poprvé vzpomíná: Usnul jsem a …. ahaonline [online]. 2011-03-30. Dostupné online. 
  2. http://www.naseostrava.cz/zpravy-29/jan-potmesil-vzpomina-na-osudovou-nehodu [online]. 
  3. Potměšil: Raději vozík než komunisty!. Blesk [online]. 2009-11-15. Dostupné online. 
  4. Jitka Hosprová, iniciátorka koncertu za Kao Č'-šenga: Mám pocit, že takhle to na světě nemá být. Velká Epocha [online]. 2012-29-01 [cit. 2012-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-22. 
  5. Jan Potměšil: Čínský režim říká, váš život nemá žádnou cenu, je úplně zbytečný nebo bezcenný, a to je vrchol arogance. Velká Epocha [online]. 2012-24-01 [cit. 2012-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-29. 
  6. Živě: koncert na podporu čínského disidenta. Respekt [online]. 2012-27-01 [cit. 2012-04-02]. Dostupné online. 
  7. V senátu ČR se konal koncert za čínského právníka Kao Č´-šenga a praktikující Falun Gongu (video). Velká Epocha [online]. 2012-2&-01 [cit. 2012-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-22. 
  8. Koncert na podporu Kao Č’-šenga a pronásledovaných praktikujících Falun Gongu. ČTK [online]. 2012-27-01 [cit. 2012-04-02]. Dostupné online. 
  9. Koncert „Svědomí nelze koupit“ na stránkách Pražské křižovatky [online]. prazskakrizovatka.cz [cit. 2014-10-26]. Dostupné online. 
  10. Koncert „Svědomí nelze koupit“ oficiální web [online]. Lidská práva bez hranic o.s [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-26. 
  11. Koncert „Svědomí nelze koupit“ - účinkující [online]. Lidská práva bez hranic o.s [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-26. 
  12. Lidská práva bez hranic o.s - Obchodní rejstřík [online]. http://rejstrik-firem.kurzy.cz/ [cit. 2014-10-26]. Dostupné online. 
  13. Umělci vyzývají Zemana, aby se v Číně zajímal o lidská práva [online]. denik.cz [cit. 2018-08-05]. Dostupné online. 
  14. Prošel 30 druhy mučení v čínském vězení. Teď přijíždí do Prahy podat svědectví [online]. velkaepocha.sk [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-26. 
  15. Promluva Zdenka Vojtíška na koncertě Svědomí nelze koupit [online]. zvojtisek.cz [cit. 2014-10-26]. Dostupné online. 
  16. Neziskovky: Hlavní host pražského fóra stojí za útlakem hnutí Fa-lun-kung [online]. idnes.cz [cit. 2014-10-26]. Dostupné online. 
  17. Investigative Report on the "610 Office"-- Shandong Province [online]. upholdjustice.org [cit. 2014-10-26]. Dostupné online. 
  18. Praha: Zhang Gaoli, šéf delegace čínských podnikatelů na China Investment Forum, je důvodně podezřelý z účasti na genocidě [online]. velkaepocha.sk [cit. 2014-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-26. 
  19. Praha: Zhang Gaoli, šéf delegace čínských podnikatelů na China Investment Forum, je důvodně podezřelý z účasti na genocidě [online]. velkaepocha.sk [cit. 2014-10-26]. Pod článkem v sekci poznámky je seznam linků odkazujících na konkrétní případy na stránkách minghui.org. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-26. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]