Jan Pleva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Pleva
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1876 – 1895[1]
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1885 – 1891
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeský klub
(staročeši)

Narození11. července 1843
Skrýšov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. března 1929
Německý Brod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
CommonsJan Pleva
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Pleva (11. července 1843 Skrýšov23. března 1929 Německý Brod[2]) byl rakouský a český politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie

Pocházel z rychtářského rodu Plevů usazených v Skrýšově u Polné již od 16. století. Vychodil obecnou školu v Janovicích a měšťanskou školu v Polné. Následovalo studium na německojazyčné střední škole v Jihlavě. Od roku 1864 byl aktivní ve veřejném životě v rodné obci, kde působil jako statkář. V roce 1872 se stal okresním starostou v Polné a na tomto postu setrval až do roku 1923.[2]

V 70. letech 19. století se zapojil do zemské a později i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1876 byl zvolen na Český zemský sněm v kurii venkovských obcí (obvod Německý Brod – Humpolec – Polná – Přibyslav).[3] Nahradil zesnulého poslance Václava Zeleného. V rámci politiky pasivní rezistence (český bojkot zemského sněmu) nicméně mandát nepřijal a byl pak pro absenci zbaven poslaneckého křesla. V doplňovacích volbách roku 1877 byl manifestačně zvolen znovu.[4] Uspěl za svůj obvod i v řádných volbách roku 1878.[5] Mandát obhájil i ve volbách roku 1883[6] a volbách roku 1889.[7] Zasedal i na Říšské radě, kam byl zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1885 za kurii venkovských obcí, obvod Německý Brod, Polná atd.[8]

Patřil k staročeské straně (Národní strana).[9] Po volbách v roce 1885 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[10]

Byl aktivní v četných národohospodářských a zemědělských organizacích. V letech 1908–1911 byl místopředsedou zemědělské rady. Podílel se na podpoře lnářské výroby na Vysočině a na zakládání družstevních lihovarů a škrobáren. V roce 1907 mu byl udělen Řád železné koruny III. stupně. Zasedal v okresní školské radě v Německém Brodu a předsedal Hospodářskému spolku v Polné. Zasloužil se o vydávání prvního polenského regionálního periodika Rozhledy po zemědělství na pomezí českomoravském. Organizoval zemědělské kurzy.[2]

V roce 1918 se krátce stal vysokým úředníkem československého ministerstva zemědělství. Zemřel v březnu 1929 v Německém Brodě, kde na sklonku života pobýval u své dcery Marie Sovové-Plevové.[2][11]

Odkazy

Reference

  1. V letech 1876–1878 se kvůli politice pasivní rezistence na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. a b c d Polenský zpravodaj 1/2008, POLENSKÉ OSOBNOSTI [online]. mesta.obce.cz [cit. 2013-09-14]. Dostupné online. 
  3. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/001schuz/s001002.htm
  4. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/6/stenprot/002schuz/s002001.htm
  5. http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
  6. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  7. Národní listy 3. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307685&picp=&idpi=11406920
  8. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. Národní listy 18. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011270&picp=&it=0&s=djvu
  10. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  11. Úmrtí. Národní listy. Březen 1929, roč. 69, čís. 72, s. 2. Dostupné online.