Jan Adelf Městecký
| Jan Městecký Adelf | |
|---|---|
| Narození | 1520 Heřmanův Městec |
| Úmrtí | 25. září 1593 (ve věku 72–73 let) Brtnice |
| Povolání | kněz, teolog a básník |
| Nábož. vyznání | Jednota bratrská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Adelf Městecký, latinsky Ioannes Adelphus (1520, Heřmanův Městec – 25. září 1593, Brtnice), byl utrakvistický kněz a náboženský spisovatel.
Život[editovat | editovat zdroj]
Byl vychován mezi českými bratry v Prostějově, ale stal se utrakvistickým knězem. V tomto úřadě pak v Prostějově mezi lety 1577–1583 působil. Zde se dostal do sporu s utrakvistickým děkanem v Uherském Brodě Pavlem Kyrmezerem, který přerostl v ostrou náboženskou polemiku. Zaznamenali ji i dějepisci Jednoty bratrské, neboť zejména na obranu Jednoty Adelf v tomto sporu vystupoval. V roce 1583 byl na příkaz olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského uvězněn, ale na přímluvu Hynka Brtnického z Valdštejna opět propuštěn. Musel však opustit své působiště v Prostějově a usadil se Brtnici, kde zůstal až do své smrti.
V roce 1580 byl k poctě Jana Adelfa vydán sborník latinské příležitostné poezie Carmina aliquot in honorem (...) Ioannis Adelphi Hermannomiesteceni.[1]
Jan Adelf Městecký bývá někdy zaměňován s Janem Heřmanoměsteckým, farářem v Poděbradech a děkanem v Rakovníku, který zemřel v roce 1579.[2] Kvůli svým intenzivním kontaktům s českými bratry je také někdy mylně považován za duchovního Jednoty bratrské a to i v některých moderních pojednáních.[3]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Labyrinthus. V podobnost rozličného chození jediným písma řádkem sepsán a v způsob dvou erbův spolu spojených sformován (tisk 1583). Spis byl vydán k poctě Jana ml. ze Žerotína a na Břeclavi a Kunky z Boskovic při příležitosti jejich sňatku.
- Ohlášení se Jana Adelfa proti psaní, jenž slove Acta concordiae ec. kněze Pavla Kyrmezera, děkana Uherského Brodu (rkp.).
- Jan Adelf je autorem písně Jak nesnadný mám a nebezpečný boj, kterou otiskl v roce 1659 Jan Amos Komenský ve svém amsterodamském kancionálu. V rámci polemiky s Pavlem Kyrmezerem složil též satirickou píseň o 45 slokách po 11 verších Jan Adelf, Kyrmezeře, vzkazujeť da pacem. Podle některých zdrojů měl být též autorem skladby Píseň posměšná na Jana Augustu.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BOHATCOVÁ, Mirjam. Setkali se v Labyrintu (Žerotínský lev a boskovický hřeben). In: Jaroslav Pánek ‒ Miloslav Polívka ‒ Noemi Rejchrtová (ed.). Husitství ‒ reformace ‒ renesance. Sborník k 60. narozeninám Františka Šmahela. Sv. 3. Praha 1994, 859‒870
- ČERNUŠÁK, Gracian ‒ ŠTĚDROŇ, Bohumír ‒ NOVÁČEK, Zdenko (ed.). Československý hudební slovník osob a institucí. Sv. 1. Praha 1963, 18 (podle Ottova slovníku naučného)
- HEJNIC, Josef ‒ MARTÍNEK, Jan. Rukověť humanistického básnictví. Sv. 1. Praha 1966, 46‒47
- JIREČEK, Josef. Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku, ve spůsobě slovníka životopisného a knihoslovného. Sv. 1. Praha 1875, 4‒5
- Ottův slovník naučný. Sv. 1. Praha 1888, 190
- SKOPEC, Jindřich. Sborník skladeb hlavně českobratrských prosou i veršem v Kapitolní knihovně svatovítské z let 1580–1612. In: Věstník Královské české společnosti nauk. Třída filosoficko-historicko-jazykozpytná (1904), č. 2, 26‒43 (na s. 30‒35 je otištěn text Ohlášení se Jana Adelfa a na s. 37‒43 píseň Jan Adelf, Kyrmezeře, vzkazujeť da pacem)
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 38. Dostupné online
