Jan Krejčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O československém politikovi z První republiky pojednává článek Jan Krejčí (politik).
Jan Krejčí
Geologická mapa od Prahy, 1877, Jan Krejčí a Rudolf Helmhacker

Jan Krejčí (28. února 1825 Klatovy1. srpna 1887 Praha) byl český geolog, pedagog, publicista a politik. Napsal první českou učebnici geologie (1860), jejíž doplněné revidované vydání vyšlo znovu v roce 1877 pod názvem Geologie čili nauka o tvarech zemských se zvláštním ohledem na krajiny Československé.

Obsah

[editovat] Životopis

Pomník Jana Krejčiho (Klatovy, Park Jaroslava Vrchlického)

Narodil se v Klatovech v rodině dragounského vysloužilce a pradleny. Jako čtyřletý se s rodiči dostal do Prahy v prostředí karlínské Invalidovny. Vychodil německou obecnou školu, po ukončení gymnázia studoval na pražské polytechnice mineralogii a chemii (1844–1848). Už roku 1849 byl jmenován správcem mineralogických sbírek Národního muzea v Praze a o rok později byl suplentem mineralogie a geologie na Pražském polytechnickém institutu. Odborné články do časopisů píše už od roku 1847, během deseti let v nich zmapoval geologické a přírodovědné poměry v okolí Prahy. Od roku 1850 zároveň publikuje řadu učebnic geologie a mineralogie a mineralogické příručky. První ucelenou učebnici geologie vydal roku 1860. Jako první ve svém oboru vydal svá díla v českém jazyce, takže je právem považován za otce české geologie a přední české přírodovědce 19. století. V té době je profesorem na reálkách v Písku a později v Praze.

Roku 1863 je habilitován na pražské polytechnice a od roku 1864 na ní působil jako řádný profesor. Když byl ústav rozdělen, stal se v roce 1867 prvním rektorem české polytechniky (do 1871). Od roku 1882 do své smrti byl profesorem geologie na české univerzitě.

V letech 18591861 se podílel na geologickém mapování Čech a už od roku 1853 rediguje společně s J. E. Purkyněm přírodovědný časopis Živa. Roku 1862 založil Komitét pro přírodovědný výzkum Čech při Národním muzeu. Základní význam má jeho publikace Všeobecné a horopisné poměry, jakož i rozčlenění křídového útvaru v Čechách (1870) s vypracováním nové stratigrafie a zvláště zmíněná komplexní učebnice geologie (1877). Řada prací má praktický dosah, např. popis českých uhelných slojí (1853), charakteristika povahy rud a kovů (1869) aj.

Byl činný i politicky. Jeho kariéra začala za působení v Písku, když se roku 1861 stal členem městské rady a brzy nato získal mandát poslance české zemské rady za obvod PrachaticeNetolice. Politickou kariéru musel přerušit roku 1873, kdy připojil svůj podpis pod prohlášení Mladočeské osvědčení voličům a následovala roztržka s Františkem Ladislavem Riegrem. Do politiky se vrátil roku 1880, kdy po tři léta zastupoval obvod měst Louny, Slaný, Nové Strašecí, Velvary a Rakovník ve vídeňské Říšské radě. Pronesl tam přes sto projevů, v nichž bojoval, mimo jiné, za práva českého jazyka. Vzhledem ke své postupující kloubní chorobě se svého poslaneckého mandátu roku 1883 vzdal, ale nadále zůstal poslancem Českého zemského sněmu. Byl také členem rady hlavního města Prahy.

Poslední měsíce byl vážně nemocen a zemřel na následné nachlazení 1. srpna 1887. Zemřel ve své vile na severní straně Vyšehradské skály a básník Adolf Heyduk při té příležitosti složil báseň Za Janem Krejčím. Jan Krejčí je pohřben v rodinné hrobce na Vyšehradském hřbitově.

[editovat] Stalo se po smrti

  • Jeho jméno bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.
  • Deset let po jeho smrti byla do Vyšehradské skály zasazena pamětní bronzová deska. Vila i původní deska vzaly za své při stavbě Vyšehradského tunelu v letech 19021904. Později byla zhotovena mnohem reprezentativnější bronzová deska, ta byla po roce 1989 ukradena zloději kovů a na vnější stranu vyšehradských hradeb umístěna její replika z pokovené umělé hmoty.
  • Na jednom soklu v úrovni 2. patra schodištní dvorany Národního muzea v Praze najdeme mezi sedmnácti bustami mužů, kteří se o muzeum zasloužili, také bronzovou bustu Jana Krejčího. Roku 1900 ji vytvořil sochař Čeněk Vosmík a odlily Komárovské železárny.

[editovat] Odkazy

Nuvola apps bookcase.svg
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
logo Wikizdrojů
Projekt Wikizdroje obsahuje původní text související s tímto článkem:

[editovat] Literatura

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Díla online

  • KREJČÍ, Jan. Horopisné obrazy okolí pražského. Praha : s.n., 1857. Dostupné online.  
  • KREJČÍ, Jan. Přírodopisný průvodce po okolí Pražském : Pro žáky vyšších škol českých : Horopisný a zeměznalecký popis okolí Pražského. Praha : s.n., 1854. Dostupné online.  
Rektor ČVUT
Předchůdce:
Karel Kořistka
18671868
Jan Krejčí
Nástupce:
Gustav Schmidt
Rektor ČVUT
Předchůdce:
František Tilšer
18711872
Jan Krejčí
Nástupce:
Václav Zenger
Rektor ČVUT
Předchůdce:
František Štolba
18771878
Jan Krejčí
Nástupce:
August Salaba
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích